Když žena pije pravidelně třikrát, čtyřikrát týdně, stává se to z dlouhodobého hlediska rizikovým. Přitom těžko si představit studentský život bez piva či skleničky vína. Stávají se z nás tedy alkoholici? O závislosti na alkoholu, zejména u žen, jsme si povídali s MUDr. Irenou Zvánovcovou, která provozuje soukromou psychoterapeutickou praxi v Praze a se závislými se často setkává.
Jak rychle vzniká závislost na alkoholu?
To je hodně individuální. Rychlost rozvoje závislosti souvisí s psychickými i fyzickými dispozicemi, s věkem, ve kterém začneme pít a také se způsobem pití. Jinými slovy: Čím větší dispozice člověk k alkoholismu má, čím dříve začne pít a čím víc pije alkohol s cílem ovlivnit svoji psychiku, o to rychleji je závislý. Závislost se v konstelaci výše uvedených faktorů projeví obvykle do 35 let. U žen převažuje tzv. psychogenně podmíněné pití, tzn. že alkoholem často "řeší" své psychické a vztahové problémy. A takto podmíněné pití může vyústit do závislosti již do pěti let.
Jak žena pozná, že se stává závislou a že se jen těžko dostane zpět?
Prvními známkami bývá zanedbávání původně dobře udržovaného zevnějšku (oblečení, líčení), nezvládání pořádku v bytě, nezvládání výchovy dětí, posléze i ztráta mateřského cítění. Když žena začne pít potají a schovává prázdné lahve po bytě, tak by to pro její rodinu i ji samotnou měl být závažný signál. K dalším výstražným znamením patří taky pocení, třes rukou, poruchy stability chůze, nespavost, deprese, poruchy paměti, koncentrace a pozornosti, lhaní a žárlivost.
Pokud rodina pití dlouhodobě toleruje, chybí impuls ke změně, tím pádem i k léčbě. Samozřejmě jsou i ženy, které přicházejí samy, často je k léčbě dovedou silné úzkosti a deprese. Alkohol totiž deprese v konečném důsledku prohlubuje, namísto toho, aby je řešil, takže ženy potom vyhledávají pomoc například pro tělesnou i psychickou vyčerpanost, pro sebevražedné úmysly či pro zdravotní komplikace při závislosti.
Rozhodují se navštívit lékaře ženy většinou samy?
K návštěvě lékaře častěji dochází pod tlakem rodiny, kdy problém s pitím začíná vnímat i širší okolí a manžel chce od závislé ženy v této chvíli odejít. Zásadní bývá v takovou chvíli ultimatum: "Buď se půjdeš léčit, nebo se rozvedeme!" Většinou se závislí touto cestou dostávají do léčeben nedobrovolně dobrovolně. Tím, že léčba trvá tři čtyři měsíce, mají dostatek času, aby prostřednictvím psychoterapie, zpětných vazeb od závislých kolegyň a personálu přijmuly fakt, že jsou závislé.
Jaká jsou stádia alkoholismu?
Na začátku (v tzv. iniciálním stádiu) se navenek pořád jedná o běžné společenské pití. Tady může tušit jen sama pijící, že se s alkoholem cítí líp, než když je střízlivá, což znamená, že pije kvůli psychotropním účinkům alkoholu. Ženy začínají často pít, aby utopily deprese či úzkosti. Část lidí přitahuje euforizační vliv alkoholu, touží po excitaci, vystupňované euforii, svět i život chtějí vidět v intenzivnějších barvách. Pak žena vstupuje do druhého, tzv. varovného stádia, kdy začíná růst tolerance. Potřebuje k dosažení stejného účinku alkoholu daleko větší množství látky. Tady už ženy často pijí potají, protože si začínají uvědomovat, že je jejich pití nadměrné. Objevují se alkoholická okénka, to znamená, že se opijí a druhý den si nepamatují, co se s nimi dělo - mají výpadky paměti. Toto stádium je důležité, protože je hraniční. Pokud je překročeno, už není možné pití kontrolovat.
A poslední stádium?
Ve třetím, tzv. rozhodném stádium, tolerance naroste ještě víc, tzn. že závislá snese vysoké dávky alkoholu, aniž by na ní byla patrna výraznější opilost. Postupně dochází k tomu, že hladina, kterou vnímá jako příjemnou, splývá již s hladinou, kdy je zřetelně opilá. Alkohol se už stává centrem života, ostatní hodnoty v životě mizí a závislý hledá důvody, proč musí pít. Své pití pro sebe i pro druhé racionalizuje. Pak následuje terminální neboli konečné stádium. Po vystřízlivění zažívá závislá tak nepříjemné stavy, že je "nucena je léčit" dalším pitím, často se jedná o tzv. stadium ranního doušku.
Závislá se ocitá v debaklu, kdy bez alkoholu to nejde, ale s ním už taky ne. Trpí už zřetelnými tělesnými dopady dlouhodobého užívání alkoholu, což je poškozením jater, poškozením mozku či nervového systému a nastávají osobnostní i tělsné změny.
Jaká jsou pro ženu tedy zdravotní rizika, když je závislou v pokročilé fázi?
U žen přicházejí zdravotní potíže rychleji než u mužů. Jsou to hlavně jaterní onemocnění, která mohou vyústit až do cirhózy. Časté jsou záněty slinivky břišní, těžké záněty žaludku, poškození srdce a krevního oběhu. Co je hodně specifické pro ženy, je rakovina prsu, která vzniká už při relativně nízkých dávkách alkoholu. Protože ženy často kombinují alkohol s léky, především s benzodiazepiny (Neurol, Lexaurin, Diazepam), jsou u nich účinky alkoholu méně předvídatelné. Velkým rizikem jsou u žen kombinované otravy alkoholem a těmito tlumivými léky. Při nich totiž může dojít až k závažnému útlumu dýchání, ale i ke zvracení, takže se závislá může zvratkami i udusit.
U žen se stejně jako u mužů objevují sexuální dysfunkce (klesá apetence, potence i sebekontrola), alkoholická epilepsie, psychické komplikace závislosti na alkoholu (kromě těžkého abstinenčního stavu v podobě tzv. deliria tremens, se jedná o psychózy, ať již s převahou halucinací nebo bludů), časté jsou žárlivecké bludy, může nastat i těžké postižení CNS (centrálního nervového systému) ve formě alkoholické demence či Korsakovy psychózy. Ještě důležitá poznámka: U žen je jejich závislost na alkoholu často spojena s poruchami příjmu potravy, které jsou dalším závažným zdravotním problémem.
Může být alkoholismus dědičný?
Existují studie, které potvrzují dědičnost závislosti na alkoholu. U matek závislých na alkoholu byl například zjištěn v jedné studii až trojnásobně vyšší výskyt dcer později také závislých na alkoholu. A nejen, že závislý rodič předává geny - děti jsou závislým rodičem také vychovávány, což je pro děti další zátěž. Jsou v každodenním styku se závislým rodičem a jsou konfrontovány s jeho nestálostí, nespolehlivostí, nejednoznačností a s popíráním závislosti. To vše vede k tomu, že dospělí potomci alkoholiků jsou náchylnější k různým psychickým problémům a samozřejmě také k závislosti. A bludný kruh se uzavírá. Tím pádem neškodíme jenom sobě, ale podílíme se na tvorbě dalších generací alkoholiků.
Když pijeme ve společnosti, abychom si večer a společnost příjemně užily, a jsme přitom vyrovnané bez větších psychických potíží, rozhodně to nemusí hned znamenat, že se u nás za čas rozvine závislost. Vždyť ke studentskému životu nepochybně patří i nějaká ta kocovina po ránu a bohémský pohled na svět. Jen se to nesmí přehánět.
