Říkáte si, že tohle by vás určitě bavilo víc a našli byste v tom smysl svého života. Ti odvážnější nebo zoufalejší se rozhodnou pro změnu a vydají se na úplně jinou studijní dráhu než doposud. Než se do neznámých vod nových oborů pustíte, přečtěte si zkušenosti těch, kteří to už prožili.
Začátečnická chyba
Té se dopouští lidé, kteří si ihned po maturitě zvolí nějaký obor, který pro ně má v tu chvíli kouzlo, nebo to je prostě jediná škola, na kterou ho vzali. Po prvním semestru zjistí, jak to chodí a že to pro ně nebude to pravé a hned co napadne první sníh, už běží na poštu s přihláškou někam jinam. Tito lidé ve studiu na nové škole zpravidla vytrvají, už jenom proto, že si s výběrem dali napodruhé mnohem víc záležet a nepodcenili ani přípravu k přijímacím zkouškám, která loni při oslavách úspěšného složení maturitní zkoušky jaksi zapadla.
Anička, nynější studentka mezinárodních vztahů po maturitě začínala na anglistice na FF UK. „Změnila jsem to proto, že se mi nelíbil přístup vyučujících a vůbec celé katedry a přišlo mi, že je to studium celé strašně teoretické. Spočívalo to v podstatě v tom, že jsme si něco přečetli a pak si o tom hodinu, dvě, nebo i celý semestr povídali,” říká. Také si velmi rychle uvědomila, že ze staré školy vede nejpravděpodobnější cesta znovu do školství. “Rozhodnutí jsem nikdy nelitovala, naopak jsem za to ráda. Co tam mám kamarádky, tak to studují jen proto, aby získaly titul. Pak si chtějí vystudovat ještě něco jiného praktického, aby z nich nebyly učitelky.”
Lukáš studoval na FF UK, pak se ale rozhodl dát se na dráhu profesionálního pisálka. „Studoval jsem na pražské fildě anglistiku a bohemistiku. Vydržel jsem dva roky, ale za tu dobu jsem zjistil, že je na mě kombinace těch dvou oborů příliš časově náročná a že mě to vlastně ani moc nebaví. Jelikož oba byly magisterské, musel bych na škole vydržet další tři roky, což by asi bylo všestranně neúnosné. Moje rozhodnutí skončit urychlilo to, že jsem se mezitím dostal na žurnalistiku, kterou jsem vždycky chtěl zkusit. Někdy se mi po studiu Shakespearových sonetů a staroslověnštiny posteskne, nicméně pro mě osobně byla žurnalistika jako obor bezesporu zajímavější a přeci jen o něco méně vytržená z reality. Třebaže by se o smyslu leckterých předmětů dalo s úspěchem pochybovat, k praxi má žurnalistika přeci jen blíž... Nepříjemné je kvůli dvěma rokům na jiné škole samozřejmě platit desetitisíce za prodloužení studia. Ostatně i sledovat jako bakalář někdejší spolužáky, jak se na facebooku chlubí magisterskými tituly, není nic moc.”
Obrat v poločase
Jsou i studenti, kteří vytrvají a dokončí na škole bakalářský obor, dále na magistru pak pokračují někde jinde. To je i případ čtyřiadvacetiletého Honzy, který začínal na Fakultě humanitních studií a na magistra přešel na nová média na filosofické fakultě. „Bakalář na FHS je hodně obecný obor, který spíš naučí přistupovat ke znalostem a dá všeobecný základ v nejlepším slova smyslu. Z mého pohledu se při přestupu na FF UK jednalo spíš o rozhodnutí se pro konkrétní obor. Rozhodnutí, které následovalo po jakémsi mapování terénu” Svého přestupu ani jednou nelitoval: “FHS se podle mě začíná utápět v hrozném formalismu. Úplně se vytratil duch liberálního studia, který mě nadchl ještě v době, kdy jsem nastupoval. V tomto ohledu je SNM mnohem flexibilnější, vyučující mají individuální přístup a míra formalismu je nesrovnatelně menší,“ dodal.
Podobný názor má i třiadvacetiletá Mariana, která z FHS zamířila na Fakultu sociálních věd. „Člověk by měl myslet i na budoucnost a v tomto směru mi FHS už nenabízela žádnou další cestu. Dalším důvodem byla mnohem větší prestiž FSV. Do značné míry jsem se rozhodovala pragmaticky.“ Úplnou změnou oboru prošla třiadvacetiletá Markéta, která vystudovala bakaláře na přírodovědě. Bavilo jí ale psát a chtěla zkusit žurnalistiku. „Mě ta přírodověda moc nenaplňovala, navíc mě bavilo psát a chtěla jsem to dělat, což by na přírodovědě nešlo,” prozradila.
Zvažte to
Pokud tedy pokukujete po “sousedově trávníku”, máte před sebou těžké rozhodování. Po prvních pár dnech často přijde zklamání, ne všechno co „zní dobře“ má potenciál vás ve skutečnosti oslovit a naplnit. Ale jsou i tací, kterým tento významný krok vyšel, jsou spokojení a ničeho nelitují. V potaz musíte vzít i to, že možná budete muset za prodlužování studia platit. Bakaláře můžete zadarmo studovat čtyři roky, magistra tři. Semestry na různých školách se sčítají, tak si dejte pozor!
Míša Raková
