Ženy jsou účetní a muži programátoři
Zní to jako velký stereotyp, ty ale v zaměstnávání platí dvojnásob. Mezi účetními je opravdu velká většina žen, muže zde najdete jen velmi výjimečně (pokud pomineme slavného Fantozziho). I když na to třeba vzdělání má, raději jde dělat do banky nebo finančního poradce. Může za to pověstná ženská pečlivost? A platí to i naopak – kdy jste například viděli elektrikářku nebo řidičku kamionu? Takové povolání je podle personalistů naopak doménou mužů, kterým nedělá velký problém být dlouhou dobu mimo domov. Muži zaujímají také téměř všechny technické pozice, ať už jde o výpočetní techniku, nebo o práci okolo automobilů. Ženy v takových oborech vynikají v jemné mechanice, kde se jim opět hodí jejich vrozená preciznost a drobnější prsty.
FILMOVÉ STEREOTYPY
Stereotypy v zaměstnávání obou pohlaví se promítají i do filmů. Podívejte se na žebříček nejčastějších filmových povolání mužů a žen:
Dříve měly ženy dokonce některá povolání zakázaná. Ještě před několika lety nesměly pracovat při těžbě nerostů nebo ražení tunelů a štol. Tento zákaz sice už pár let neplatí, ženy v dolech byste však hledali marně. „Muži i ženy mají určité vrozené předpoklady vykonávat různé typy zaměstnání. Fyzicky zdatnější muži tak například najdou uplatnění ve skladech, kde potřebují svou sílu. Ženy mají zase větší sklon k opatrování a starání se o druhé, proto je tolik zdravotních sestřiček a učitelek,“ popsala studentka psychologie Andrea. Takové rozdělení vyplývá z přirozeného vývoje rozdělení rolí. Ženy byly prostě vždycky pečovatelky a udržovaly v chodu společnou domácnost, muži zajišťovali obživu a zastávali fyzicky náročné úkoly.
Typické vlastnosti, které jsou přisuzovány ženám:
kladné: citlivé, klidné, trpělivé, pečlivé, pracovité, spolehlivé
záporné: nesamostatné v rozhodování, nesoutěživé, bez autority
Ženy berou o čtvrtinu nižší platy
Ženy mají podle posledních statistik o 26 procent nižší platy než muži. Je to prý tím, že jsou méně průbojné a vybírají si hůř oceněné pozice, například ve školství nebo ve zdravotnictví. Rozdíly v platech ale můžeme najít i na stejných místech. Průměrný provozní manažer si vydělá o 10 tisíc víc než provozní manažerka. Česko si touto smutnou bilancí zajistilo skoro to nejhorší místo v evropském žebříčku, za námi už je jenom Estonsko s rozdílem 31 %, naopak nejmenší rozdíly v platech mužů a žen jsou v Itálii (4,9 %), na Maltě (8,6 %) nebo v Belgii (9 %). Podle odborníků z HR si ženy často o vyšší plat neumějí říct, jsou horší vyjednavačky nebo také často nevědí, že berou méně než jejich mužští kolegové.
Čím je pozice vyšší, tím se rozdíly v platech na stejné pozici stírají. „S tím, že by za stejnou práci dostávala žena menší výplatu než muž, jsem se nesetkala. Každý dostává výplatu podle toho, kolik má povinností, kolik práce odvede, a jestli je to muž, nebo žena, to nehraje roli,“ prozradila personální ředitelka Silvia Raková z TRW. Obecně platí, že ve větších a zavedených firmách, kde mají na platy tabulky nebo alespoň nějaké předpisy, moc k rozdílům nedochází. Naopak v začínajících nebo menších firmách, kde platí „kdo si o kolik řekne“, můžou být rozdíly mnohem vyšší. „Dozvěděla jsem se, že můj kolega, který dělal úplně stejnou práci jako já, dostával přesně o polovinu vyšší plat. A to navíc neměl zdaleka tak dobré výsledky. Bylo to velmi nepříjemné a brzy mě práce přestala těšit. Náš šéf byl prostě na chlapy, do vedoucí pozice nikdy nedosadil ženskou, ať jsme se snažily sebevíc. Tak jsem prostě dala výpověď,“ svěřila se žena, která si přála zůstat v anonymitě.
Jak být úspěšná při žádání o zvýšení platu
– Vyberte si vhodnou příležitost – je mnohem lepší žádat o zvýšení platu, když se nám podaří splnit nějaký důležitý úkol.
– Zvýšení by mělo být v nějakých rozumných relacích – těžko nám šéf přidá dvojnásobek stávajícího platu. Rozumné je žádat o navýšení o jednotky procent, maximálně 10–15 %.
– Nevymlouvejte se na ostatní – není příliš chytré ohánět se platem kolegů. Někteří zaměstnanci mají přímo ve smlouvě zákaz o výši své mzdy mluvit. Mohli byste si tak místo vyšší částky na výplatní pásce vykoledovat vyhazov.
– Připravte si trumfy – při žádání o zvýšení platu nebo povýšení byste se měli hlavně připravit na otázku: „Proč bych vám měl přidat?“ Pracujete mnoho hodin přes čas? Máte nejlepší výsledky z celého týmu? Určitě to zmiňte.
Dítě – kazič kariéry?
U většiny pracujících žen nastane čas, kdy chtějí založit rodinu. Zůstat ale několik let doma s dítětem a vypadnout tak z pracovního procesu je velký zásah do kariéry. „V dnešní době jsou dva typy žen – ty, které si pořídí dítě hned po skončení školy a do pracovního procesu se vrhají naplno až těsně před třicítkou, a pak ty, které dají přednost kariéře a rodinu zakládají, až když dosáhnou nějakých pracovních úspěchů. Takové ženy se pak velmi rychle vrací zase zpátky do práce,“ říká personalistka. Pomalu se také rozšiřuje trend, kdy si ženy pořizují dvě děti rychle za sebou, aby na rodičovské strávily dohromady co nejméně času.
Návrat po mateřské a rodičovské do práce je jednou z nejproblematičtějších oblastí zaměstnávání. Ženu, která se po třech čtyřech letech vrací do pracovního procesu, přirovnávají personalisté k čerstvé absolventce. „Ztratí přehled o aktuálním dění ve svém oboru, už nemá kontakty, zapomene jazyk, začíná tak téměř znovu od začátku,“ říkají. Firmy se také do zaměstnávání čerstvých matek moc nehrnou, bojí se častých absencí. Většinou to pak dopadá tak, že si matka po rodičovské hledá práci jinde.
Mnoho manažerek, které si pořídí dítě až v pozdějším věku, se vrací do práce velmi brzy, častokrát už po skončení mateřské (v ČR trvá zpravidla 28 týdnů), aby si udržely své staré místo. Péči o dítě pak přebírá otec nebo chůva. I žena, která zůstává s dítětem tři roky doma, má podle zákona nárok vrátit se na stejné nebo podobné místo ve firmě, kde byla zaměstnaná naposledy. V praxi ale už pro ni většinou místo není nebo je zrušeno, zaměstnavatel jí pak musí dát odstupné.
V dnešní době ale na „mateřskou“ můžou nastoupit i muži a je jich čím dál víc. Důvodem bývají většinou peníze – v takových rodinách má žena výrazně vyšší plat a jejím odchodem na mateřskou nebo rodičovskou by rodině dramaticky klesly příjmy.
Ženy, které hledají práci s malým dítětem, se podle průzkumů často cítí diskriminovány. „Hledala jsem si práci po rodičovské a cítila jsem, že u pohovorů bylo moje dítě problém. Nepřímo neustále zjišťovali, jestli mám zajištěné hlídání, když bude nemocné, jak často s ním budu doma a tak dále, pořád dokola,“ svěřila se marketingová asistentka Klára. Naštěstí někteří zaměstnavatelé naopak matky s dětmi zaměstnají rádi, jelikož jsou prý za práci vděčnější a nemají tendenci firmu po zapracování opouštět. Nejnovějším trendem na trhu práce je vytváření pozic s polovičním úvazkem právě pro matky s malými dětmi, které tak mohou pohodlně skloubit kariéru a péči o rodinu.
Míša Raková
