Jak jste v 16 letech přemýšlel o budoucnosti?
V šestnácti jsem většinu svého volného času věnoval atletice. Reprezentoval jsem Českou republiku a chtěl vyhrávat závody. Bavilo mě překonávat sám sebe setinku po setince a zlepšovat výkony. Už od těch šestnácti jsem ale chtěl být nezávislý, podnikat. Sice v tomto věku není moc podnikatelských příležitostí, ale i tak je můžete hledat. Vymýšleli jsme s kamarády různé projekty, prošli různými soutěžemi. Zabere to spoustu času, ne vždy se to povede dotáhnout do konce, nebo třeba zjistíte, že to není vaše cesta. Ale nasbíráte spoustu cenných zkušeností, inspirujete se a posunete se dál.
Atletika mě naučila disciplíně a i tomu, že dřina na tréninku se vrátí v podobě úspěchu na závodě. V osmnácti jsem si řekl, že to musím zkusit na ostro. Založil jsem si vlastní s.r.o. Vasky. Baví mě obchod a chci pokračovat tímhle směrem.
Co se od té doby změnilo?
Místo na atletický stadion teď po škole utíkám do naší kanceláře.
Václav Staněk
Boty vyrábí v malé rodinné firmě. Vasky jsou ručně šité, tudíž je každý pár originál. Obuvnictví Vašek obkoukal od svého tatínka. Student třetího ročníku gymnázia rozjel byznys se svými spolužáky fotografkou Lucií Urbanovou a Jakubem Gallasem. Odhodlání mladého kreativního týmu dává každé botě něco navíc. Každá bota má svůj příběh. Pro jejich výrobu se využívají především regionální zdroje, od podešví až po zkušené ruce zlínských ševců.
Kde se vidíte za pět let?
Mám hodně cílů, skromných i méně skromných. Za kterými v budoucnu půjdu, ještě nevím. To se uvidí tak nějak „ po cestě“. Často se okolnosti mění, nebo třeba najednou cítím, že to není to pravé. Ale jsem rád, když něco zkusím – třeba pak vím, že něco v životě nepotřebuji.
Chci se učit nové věci, v obchodu, v marketingu… A mám i představu, že by Vasky mohly mít své zákazníky po celém světě. Cílů, kterých bych chtěl v životě dosáhnout mám spoustu, opravdu mnoho.
Co vás motivuje k práci?
Rozšiřuji si hranice, baví mě objevovat nové věci, tvořit, poznávat nové lidi. A být nezávislý. Na světě je hlavně spousta šikovných lidí, od kterých se můžeme učit…
Spousta mladých lidí má nějaký svůj sen, ale bojí se za ním jít. Co byste jim poradil?
Podstatné je uvědomit si, co je pro nás hlavní a co opravdu chceme dokázat. Myslet pozitivně, nebát se neúspěchu. Zbavit se všech pochybností o tom, že to nejde a vydat se na cestu ke svým snům. Nikde není předurčeno, kdo může být úspěšný a kdo ne. Záleží to jen a jen na nás!
Text: Nela Vejvodová
