Že je au-pair jen pro holky?

Že je au-pair jen pro holky?

Žít a cestovat po USA bylo mým snem odjakživa. Lákaly mě rozlehlé pláně divokého západu, pohled na východ slunce nad Grand Canyonem, či rušná velkoměsta jako New York nebo Los Angeles. Všechny tyto věci jsem si díky ročnímu au-pair pobytu v USA splnil a obohatilo mě to nejen o nové zážitky, ale také přátele a to nejcennější – zkušenosti. 

Doprava

Pokud v USA nemáte auto, jako byste neměli nohy. Tento dopravní prostředek je v Americe bezpochyby číslo jedna. Není Američana, který by neměl alespoň jedno auto. V Americe funguje úplně jiný systém dopravy než v Evropě. MHD, jak ji známe my, tu skoro neexistuje. Silnice jsou široké a přehledné, dálnice mohou mít až tisíce kilometrů a někdy se táhnout dlouhé míle bez jakékoliv zatáčky. Nesmím také opomenout leteckou dopravu, která je v Americe na špičkové úrovni a existuje tady nespočet leteckých společností. Pro Američana je létáni něco asi jako pro nás jízda vlakem.

Na východním pobřeží je hromadná doprava rozvinuta lépe než na západním. Na západě je vše rozlehlé a poměrně daleko od sebe. Můžete jet desítky kilometrů po úplné pustině a nezbývá než se modlit, aby vám benzín vystačil do nejbližšího města, kde sjedete na nějakou tu benzínku.

Pár údajů o autorovi

Autor: Jakub

Země: USA (Colorado)

Město: Golden (20 min od Denveru)

Typ pobytu: au-pair

Jazyk: Angličtina

Délka pobytu: 1 rok

V Denveru, od kterého bydlím 20 minut fungují autobusy a Light Rail. Light Rail je něco jako naše tramvaj, jen nejezdí tak často a má jen pár linek. Dokáže tak pokrýt Denver a okrajové části. Není tu metro, což vůbec nevadí. Střed města není tak velký, takže vše zvládnete pěšky či na kole. Cena Light Railu se pohybuje okolo 8 dolarů za cestu do města a zpět. Hodně lidí zde využívá i Uber, který je podstatně levnější než klasické taxíky. Takže pokud se budete pohybovat v centru Denveru, doporučuji se tam dopravit Uberem a vše ostatní zvládnete pěšky. Pokud se chcete někam dopravit autobusem, tak si předem připravte drobné. Platí se přesnou částkou do automatu v autobusu a drobné vám nevrátí.

Foto: Studenta

Ubytování

Bydlím v malebném městečku Golden, které je od Denveru (hlavní město Colorada) vzdáleno 20 minut. Žiji u své host rodiny v nových rodinných domech. Jeden je starý 12 let, druhý pouze 2. Moje host mom a host dad jsou rozvedení, takže bydlím na dvou místech, které jsou od sebe asi 10 minut autem.

Oba dva domy jsou obrovské. Mají okolo 5 – 8 ložnic, 3 koupelny, posilovnu, bar, kulečník, 2 krby, 2 garáže a nevím co ještě. Je tu až moc nevyužitého místa a uklízet takový dům je peklo. Moje host mom má najaté uklízeče, kteří každých 14 dní uklidní celý dům. Pracují okolo 4 hodin a vydělají si 150 dolarů.

Domy se tu staví z takových dřevotřískových panelů, které se vkládají do hlavní konstrukce. Domy jsou o dost méně izolačně stabilní než ty v ČR a vše je v nich slyšet. Ještě aby ne, když zdi nejsou z tvárnic či betonu, ale z dřevotřísky. Stavba takového megadomu trvá pouhých 6 až 8 měsíců. Vzhledem k tomu, jak dřevotříska a lepidlo dobře hoří, domy jsou vybaveny protipožárními čidly.

Foto: Studenta

Práce au-pair

Být au-pair je docela komplexní práce. Nestarám se pouze o děti, ale také pomáhám v domácnosti se vším, co je potřeba. Vozím auto do servisu, nakupuju, peru, prostě dělám to stejné, co bych dělal i doma v ČR. Moje práce s dětmi není fyzicky náročná, ale spíše psychicky.

Můj den začíná v 6 hodin ráno. Děti vozím do školy v 6:45. Starší dítě na střední a mladší na middle school, což je náš druhý stupeň na základní škole. Ráno jim připravím snídani a oběd do školy. Po rozvozu dětí do školy mám volno až do té doby, než je opět musím vyzvednout. Během této doby uklidím kuchyni, vyperu, poskládám prádlo a uvařím si oběd. Občas jdu nakoupit, když se host mom rozhodne, že to po práci nestihne nebo že se jí nechce. Mám čas na nějaké to hraní her na PC s mými kamarády z ČR, natočím či sestříhám další vlog z mých cest. Když děti dovezu zpět domů, tak si jdou dělat domácí úkoly a čekám na jejich rodiče. Potom si jdu zaběhat a jdu pomoci s vařením večeře. Zní to ideálně, že? Bohužel, tak ideální to není.

Foto: Studenta

Já jsem dost pořádný člověk a mám rád čisté prostředí. Moje host rodina po sobě neuklízí, jsou líní dát nádobí do myčky, věci nechají rozdělané na kuchyňské lince. Ono se to přece udělá samo. Oprava! Kuba to uklidí. Obzvláště děti mají problém cokoliv udělat. Mají vše na co si vzpomenou a tak rozmazlené děti jsem ještě asi neviděl. Dále bych řekl, že mě spíše vnímají jako sluhu. Jsem pod neustálým dohledem, jestli jsem si nedal moc masa k večeři, či jestli jsem jim náhodou nesnědl nějakou tu sladkost. Nejhorší jsou jejich emocionální projevy, kdy starší dítě dokáže řvát na svoji matku a ta ani nepípne.

Staršímu klukovi je 14 a myslí si, že má vždy pravdu a že pobral všechnu moudrost světa. Mladšímu je 11. Sprchuje se asi jednou za 3 dny a to ho k tomu musíme donutit a nedokáže používat příborový nůž. Steak mu krájí maminka. Ano, taky jsem nevěřícně kroutil hlavou. S host rodiči jsem si vybudoval pěkný vztah, s dětmi to časem upadá. Po deseti měsících jsem začal být otrávený z jejich chování. Je to dost únavné a je vám tedy asi jasné, že po pracovním týdnu je víkend přímo rájem na zemi. Kamarádi, restaurace, cestování. To vše vynahradí těch 5 dnů v domácnosti.

Au-pair si za týden vydělá 195.75 dolarů a pracovní doba je okolo 45 hodin týdně, ale nejsem si jistý. Host rodina mě živí, tedy jídlo, které sním doma, je zadarmo. Platí mi i benzín, pokud jezdím po okolí (cca 30 min od domova). Oblečení a soukromé aktivity si platím sám.

Foto: Studenta

Au-pair program můžu vřele doporučit, jen člověk musí vědět do čeho jde a očekávat, že to není vždycky med. Moc záleží na tom, na jakou rodinu narazíte. Můžete s ní prožít báječný rok či dva nebo 2 měsíce hororu a rematch. Já měl štěstí a i přes tu rozmazlenost dětí a věčný nepořádek je mám rád. Člověk se totiž přizpůsobí a zvykne si skoro na všechno.

Život v Coloradu

Colorado je nádherný stát a nedám na něj dopustit. Krajina je velice rozmanitá a plná překvapení. Je to pro mě můj druhý domov. Hory na západě tyčící se do výšky přes 4000 metrů, rozlehlé pláně na východě a dokonce i písečné duny na jihu této země. Počasí je tu podobné jako v Česku, jen s jedním vylepšením. Slunce tu svítí 300 dní v roce, což řadí Colorado na seznam top amerických států s největším počtem slunečných dnů. Je zde teplejší jaro i podzim než v ČR.

Ještě v říjnou jsou zde teploty okolo 20 stupňů. Colorado je geograficky o dost více na jihu než je Česká republika, svojí polohou je na úrovni Říma. Zima může být krutá. Husté sněžení několik dní a -25 stupňů není problém. Ovšem místní si z toho nedělají hlavu. Odhrnují sníh v krátkém tričku a kraťasích jako by nechumelilo.

Turistické tipy

Aspen (Maroon Bells) – dominanta Aspenu, krásná vyhlídka na hory a úžasné tůry po jezerech

Garden of the Gods – rudě zbarvené skály, bývaly domovem indiánů

Great Sand Dunes – obrovské písečné duny, možnost kempování

Rocky Mountain NP – krásný národní park v colorádských horách

Black Canyon – velký kaňon vymodelovaný řekou, která zde teče dodnes, možnost kempování

Royal Gorge Bridge – nejvyšší most v USA

Denver je pěkné město, rozlohou větší než Brno a s počtem obyvatel přes 600 000. Žádná velká megalopole. Jsou tu velice milí lidé, stále se usmívají a vždy vám se vším rádi pomůžou. Kéž by to tak bylo i v Česku. Colorado je velice aktivní stát, skoro každý tu sportuje. Cyklistů jsou tu houfy, běžci na každém chodníku a to nemluvím o lyžování, pro které je Colorado tak slavné.

Pokud jste pivaři, mám pro vás dobrou zprávu. V Denveru a okolí je několik pivovarů, které vaří opravdu dobrá piva, takže nemusíte pít ten hnusný komerční Bud Light, který chutná jako moč. Pokud jste gurmáni, je tu nespočet vynikajících restaurací. Od čínské kuchyně přes indickou až po mexickou. No a protože jste v Americe, tak fast foody jsou tu na každém rohu. “Národní“ jídlo je tu kromě hamburgeru i mac&cheese, což jsou těstoviny se sýrovou omáčkou.

Foto: Studenta

Kulturní šok (aneb co to sakra?!)

Věcí, které jsou tu jinak je strašně moc. Zkusím vybrat ty nejvíce markantní.

Pozitivní přístup k zákazníkům

V Americe platí, že náš zákazník je náš pán. Zákazník je ten, který kupuje produkt a dělá podniku byznys. Lidi jsou si toho vědomi a tak zákazníka hýčkají, co to jen jde.

Lenost, lenost a zase lenost

Američani jsou pohodlní. Mají plno ulehčovadel, které jim usnadňují život. Bankomaty drive-in, fast foody drive-in a další. Jsou dokonce líní vrátit nákupní košík na své místo, takže ho nechají někde vedle auta. Jejich vaření se samozřejmě skládá z polotovarů.

Hrozní řidiči

Mysleli jste si, že Američani jsou skvělí řidiči? Tak to jste na omylu. Američan je horší jak polský řidič a to mám Poláky rád! Jsou líní dávat blinkry, takže je nepoužívají. Kde mohou jet 70 mph jedou 60 a kde 55 jedou 70. Ano, to dává smysl. A to neomluvím o středoškolácích, kteří řídí tatínkovýho Mustanga.

Za školu a zdravotní péči se platí balík

Studovat vysokou školu v USA je velice nákladná záležitost. Pokud není rodina finančně schopná, studenti si berou půjčky. Co se týče zdravotnictví, je to ještě horší. Je tu lepší zemřít, než si platit za léčbu. Za jakékoliv ošetření se tu platí balík peněz. Od deseti tisíců korun přes statisíce až miliony.

Kukuřičný sirup je ve všem

Mně osobně tu chybí naše české jídlo, tak jsem si šel koupit nějaké ty klobásky. Vyhlídl jsem si jednu, která vypadala jako že je z Polska a jel jsem domů udělat si pěkný oběd. K mému zjištění klobása byla z USA a byla sladká. Obsahovala totiž kukuřičný sirup, který tu cpou snad do všeho a je to hnus.

God bless America

Je to bohužel smutné, ale Američani si opravdu myslí že jsou nejlepší. Vyhráli 2. světovou válku, ničí teroristy a být v armádě je pocta. Je to velký brainwashing. Váleční veteráni mají velké slevy a výhody. Pokud sloužíte v armádě, tak vám stát platí vysokou školu. Pro všechny jsou tu veteráni srdcová záležitost a když se hraje hymna, všichni položí ruku na srdce.

5 nezapomenutelných zážitků

Roadtrip Utah/Arizona

Roadtrip California/Nevada/Arizona

Okraden v San Franciscu

Výhra 300 dolarů na automatu v malé oregonské vesnici

Zadržen NORADem při pokusu dostat se ke Stargate

Přínos pobytu

Amerika mi vzala mé nejbližší na jeden rok. Vzala mi sociální život, jaký jsem měl doma v ČR, mé milované české jídlo, pivo s kamarády, moje kolo, saxofon, postel, víkendy strávené na chalupě, prázdniny strávené na táboře, lyžování v Rakousku, šikanování mé sestry, pohřeb kamaráda a plno dalších věcí. Jde o to, že je potřeba obětovat některé věci, abyste zažili zkušenost, která už se nebude nikdy opakovat a změní vám celý život.

Můj život v USA mi dal nové kamarády. Dal mi možnost podívat se na místa, o kterých jsem jen snil. Mohl jsem poznat jací Američani doopravdy jsou a jaké to být součástí jejich společnosti. Především jsem přestal lidi posuzovat podle toho jak vypadají a přestal jsem ostatní řešit jako to my Češi děláme. Nikdy jsem netušil, že se mi stane to, co se mi stalo. Že mě málem zatkne armáda, ukradnou mi pas, vyhraju 300 dolarů na automatech a plno dalších věci.

Foto: Studenta

To nejdůležitější je samozřejmě zkušenost. Zkušenost žít v cizí zemi, zařizovat si vše sám, řečí která není mojí rodnou. Jsou to životní výzvy a ty mě posunuly někam dál. Dál, kam bych se bez poznávání jiných lidí, kultur a míst nikdy nedostal.

Více info o Jakubovi, včetně článků i videí, najdeš na webu Světaznalec.

Text a foto: Jakub pro Svetaznalec.cz

Mohlo by tě zajímat

Nejnovější