Je to sakra daleko. To je asi ta největší otrava. Spojení s domovem přes 15 000 kilometrů je sice možné, ale… jenom pokud máte to štěstí a seženete internet. Žijeme v 21.století, že ano? Internet by měl být povinnou výbavou každé domácnosti od Londýna až po Auckland, ale ten nehorázně pomalý internet u klokanů už nebudu ani komentovat, protože jsem vždycky hrozně sprostá – ještě že mi tady nikdo nerozumí!
Negativa, kam se podívám?
Porozumění, to je další věc, která vás tady stojí velké úsilí. Nepřipadat si jako blbec, když vyprávíte český vtip, který v angličtině buď ztratí kouzlo, nebo k němu prostě jen nenacházíte ta správná slova, protože nejste rodilý mluvčí ani putovní slovník. Tolik zmatených obličejů, jako když vyprávím vtip, nemá ani přednáška z kvantové fyziky.
Pro ty méně komunikativní z nás tady hrozí deprese ze samoty. Deprese může vzniknout i ze ztráty spojení s přáteli doma, a to hlavně kvůli nedostatku času, který na ně máte, ať už proto, že s nimi těžko zajdete jen tak na kafe, a najít společný čas na Skype je taky dost složité, protože půlku českého dne prospíte – nevěřili byste, kolika lidem za žádnou cenu nevysvětlíte, že si zrovna fakt nemůžete povídat, když máte čtyři ráno a za tři hodiny vstáváte.
Že máte titul? Nemáte
Jsem vystudovaná, kvalifikovaná, takže chci super místo! Na to se bohužel v Austrálii taky nehraje. Pokud nemáte titul přímo z australské univerzity, žádný titul nemáte. A jestli si titul chcete dostudovat tady, připravte si až nechutnou částku. Drahé je tu vlastně všechno. Každý den vás stojí několik desítek dolarů jen normálně žít – platit nájem a koupit si jídlo. Prakticky tak žijete z výplaty na výplatu. Nedejbože, když musíte platit prohlídku u doktora, která je nehorázně drahá, nebo byste si rádi dali pár předražených piv v baru, kam po druhé ranní už nikoho nepustí. Že je to smutný život? Není, je jen jiný.
Australian Dream
„Kolika jazyky mluvíš, tolikrát si člověkem“ – to perfektně vystihuje hlavní důvod, proč se vůbec vydávat do anglicky mluvícího státu, kde si jazyk utvrdíte nejen certifikátem, ale hlavně každodenním použitím. Zjištění, že se dívám na americký film bez titulků, poslouchám rádio, sleduju australské zprávy a všemu rozumím jako v češtině, je ten nejlepší pocit, jaký si můžete ze zahraničí odnést. Otevřou se vám nové možnostipráce i studia a taky úplně jiný přístup k životu, kteří Australané mají –když si tu člověk najednou řekne, že vlastně chce být v životě něčím úplně jiným než doposud, začne prostě od nuly a krok za krokem si plní svůj Australian dream. No big deal.
Vyděláváte tu týdně měsíční český plat, navazujete mezinárodní přátelství s vidinou možného budoucího ubytování zdarma opravdu po celém světě. Prozkoumáváte úplně jinou přírodu a faunu – a to nejen roztomilé klokánky a koaly, ale také nechutné obří šváby, kteří vám po bytě chodí jak domácí mazlíčci. A i ti jsou pořád lepší než pavouci, co tu žijí, to mi věřte! Někteří tu můžou najít i lásku (ne tedy mezi těmi pavouky), třeba jako já.
S Australany rozhodně pít nechcete
Často jste zvaní na australské BBQ, což se považuje za opravdu velkou party. Že se říká, že nechcete pít s Moraváky? No tak tady rozhodně nechcete pít s Australany. Vydrží naprosto všechno a jediný, kdo se druhý den stydí, jste vy! Ač to možná po těch všech hrůzách, co jsem zmínila, bude znít divně, je tu vlastně hrozně jednoduché zůstat. Stačí mít jen vízum a sen, co si chcete splnit, a nebýt tak úplně lenoch, abyste měli z čeho žít. Chodit denně ráno bosky po pláži a pozorovat surfery tančící na vlnách je k nezaplacení. Spousta lidí sem chce, ale jen málokdo se odváží. A málokdo pak vydrží tu ohromnou dálku, kdy na každé Vánoce musíte domů letět pětadvacet hodin. Pokud ale milujete slunce, pláže a věčný optimismus, nebude vám nikde lépe než právě v Austrálii.
Text: Tereza Hubková
Foto: pixabay.com
