Pokud bych vám měla workcamp jednoduše představit několika větami, jedná se o dlouhodobý až krátkodobý pobyt, projekt, kterého se zúčastníte spolu s dalšími studenty z celého světa. Pobyt je pracovní, každý projekt má své téma a svůj cíl, např. výstavba nové školy, a vy pomáháte s jeho naplněním. Na oplátku však máte zdarma ubytování a stravu. Pracovní doba bývá maximálně šest hodin denně, zbytek dne trávíte většinou s dalšími účastníky workcampu, jezdíte na výlety, sportujete apod.
Levná pracovní síla?
Samozřejmě, že skeptici by mohli říct, že takový workcamp akorát znamená, že někam pojedete makat zdarma. Je pravda, že pracovat skutečně budete muset, i když třeba jen pár hodin denně. Je to prostě něco za něco. Ubytování a jídlo, které většinou připravují dobrovolníci z místních surovin, je zdarma. K tomu poznáte nové lidi z celého světa, kteří celý camp absolvují s vámi. Procvičíte si jazyk, poznáte, jak to chodí v jiných kulturách a dobře poznáte oblast, ve které po dobu kempu budete pobývat.
V Česku workcampy nabízí organizace INEX-SDA, Hnutí Duha, Servitus a TamJdem. Každá má trochu jiné podmínky, ale v podstatě vše funguje na stejné bázi. Zaplatíte registrační poplatek (od 2 do 4 tisíc), který je však jednorázový. Pokud se tedy přihlásíte na více workcampů, platíte pouze jednou. Databáze všech projektů je bezplatná, do té se dostane každý. V systému vidíte téma projektu, místo konání, datum a požadavky na účastníka. Kromě státu, do kterého se hodláte vypravit, musíte také zvolit délku vašeho pobytu. Existují dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé projekty. Ty dlouhodobé trvají třeba i rok, střednědobé několik měsíců a krátkodobé 1-3 týdny. Projekty probíhají po celý rok po celém světě, nejvíce jich je však v létě. Můžete se přihlásit na libovolný počet kempů a poté záleží na jednotlivých organizacích, zda si vás pro svůj projekt vyberou. Některé workcampy vyžadují extra poplatek, aby se mohly uskutečnit. To jsou např. projekty na Islandu, tam si účastníci musí připlatit přibližně 200 eur. Většina pobytů však poplatek nevyžaduje.
Jak to tedy funguje?
V podstatě si vyberete organizaci, nastudujete si podmínky a registrujete se. Poté se již můžete podívat do databáze projektů a vybrat si takový, který se vám bude líbit. Každý projekt je zaměřený na něco jiného, můžete tedy volit i podle zaměření. Vybírat můžete z témat sociálních prací, rekonstrukcí, akcí zaměřených na kulturu či hudbu, ochranu životního prostředí atd. Po zaplacení registračního poplatku agentuře se na kemp můžete přihlásit a poté jen čekáte, zda si vás organizace, která workcamp pořádá, vybere. To trvá většinou několik dní. Pokud si vás organizátoři vyberou, můžete se radovat a začít zařizovat věci potřebné na cestu. Pokud ne, můžete se přihlásit na jiný workcamp. Pokud vás nikam nevyberou, což se ale stává zřídka, agentury vrací poplatek.
Do světa vyrazila také Zuzka Neduchalová z ČVUT:
"Byla jsem v Chorvatsku. Využila jsem agenturu TamJdem.cz. Workcamp se jmenoval Croatian Music Festival a trval tři týdny. Jak název napovídá, skoro každý večer byl koncert. Naše práce spočívala v úklidu klubu, přípravě před koncerty, nošení techniky, atd. Bydleli jsme v klubu, kde se většina akcí odehrávala. Jelikož to bylo dosti nízkorozpočtové, jídlo nebylo nejlepší. Měli jsme samý bílý chléb, naprosto ke všemu. Vařili jsme si sice sami, ale nebylo moc z čeho. Občas jsme byli nevyspalí a vyčerpaní, 3 lidi to vzdali a jeli po třech dnech domů. Největší námaha ale byla spíš na začátku a ta pravá zábava na nás teprve čekala. Všichni byli skvělí a ty 3 týdny utekly jako voda."
Ačkoliv se zdá, že Zuzčina zkušenost je tak trochu pro silnější povahy, ona si to užila a tvrdí, že zkušenost je to skvělá. "Jako hlavní přínos beru cestování. Do chorvatského Zaboku (kde se workcamp konal pozn. red.) jsem jela z Prahy víc jak 24 hodin, cestu domů už jsem měla kratší díky přivstání si a přímému vlaku ze Záhřebu do Vídně. Bylo to poprvé, co jsem cestovala tak daleko a sama, na vlastní pěst. Jediný člověk, na kterého jsem se mohla spolehnout, jsem byla já sama. Letos už nikam nejedu, chci se věnovat práci. On i takový workcamp něco stojí. Ale příští rok, kdo ví? Kontakty jsou to k nezaplacení, zkušenosti taktéž. Byla to moje první podobná akce, ale rozhodně ne poslední.“
Svoji zkušenost má také Petr Šimandl (VŠCHT):
"Byl jsem celkem čtyřikrát na workcampu a ve všech případech mi s výběrem pomohla organizace INEX-SDA. Byl jsem na Slovensku, v Německu, ale nejraději vzpomínám na můj poslední workcamp, který byl v rakouských Alpách, u městečka Hinterstoder. Dříve tu byla rozšířena pastva krav, po odchodu farmářů však ubyl i dobytek. Ten teď už neokusuje volně rostoucí borovici kleč, která tak začala postupně masově zarůstat do dříve používané pastviny. Když se v nedávné době podmínky pro farmáře vylepšili a oni se chtěli se svým dobytkem vrátit na staré pastviny, zjistili, že byly z velké části pohlceny. Úkolem nás dobrovolníků bylo tedy tyto pořezané propletence borových větví nashromáždit na obrovské hromady a opatrně je pálit." Petr má za sebou taky velmi nevšední zážitek. Jistě se vám jen tak nepoštěstí pracovat v přírodě vysoko v horách.
Každý workcamp je prostě úplně jiný a od každého lze čekat něco úplně jiného. Bohužel na rozdíl od dovolených či normálních pobytů zde většinou nemáte možnost zjistit si předem recenze od jiných lidí. Jediné, o čem se můžete informovat, jsou české agentury, které workcampy zprostředkovávají. Zážitky jsou však různorodé a vy nikdy nevíte, do čeho vlastně jdete a co všechno zažijete.
Pokud v sobě ale máte trochu dobrodružného ducha, chcete poznat kus světa, procvičit jazyk a získat snad i nové přátele, rozhodně do toho jděte. Minimálně získáte nezapomenutelnou zkušenost.
Text: Míša Bůnová
