Mladí čeští podnikatelé byli často dost odvážní na to, aby vyrazili cestou ryze domácí výroby. Ta je pro ně praktická hlavně z hlediska jednoduché domluvy. "To, že knihy vyrábíme v Česku, je pro nás snazší hlavně z hlediska komunikace. Upřednostňujeme menší rodinné podniky s osobním kontaktem před nižší cenou výroby," uvedla spoluzakladatelka a grafická designérka Nikola Klímová z knihkupectví Take Take Take, které založili v roce 2015 dva absolventi UMPRUMU. Firmu rozjeli z lásky ke graficky krásně zpracovaným knihám.
Firmy ale drží místní výrobu nejen díky snadné domluvě - přestože sami možná někdy nemáme ten pocit, existuje v Česku řada technologicky velmi vyspělých firem. A čeští podnikatelé s nimi pracují na společném vývoji. "Ty firmy nikdo nezná, protože většinou dodávají jen nějaké díly třeba pro automobilový průmysl a nevytvářejí vlastní značku. Myslíme si, že je to škoda," dodává Michael Moureček, spolumajitel firmy Festka, která je díky svým bicyklům součástí olympijských příběhů. Jejich kola s unikátním designem jako by za své majitele promlouvala.
Daň za Česko
Daní za všechny lokální výhody jsou obyčejně vyšší výrobní náklady. Například technologie nutná k výrobě ručně ohýbaného nábytku firmy TON rozhodně není levnou položkou v rozpočtu. Bez ní by ale světoznámý nábytek nikdy nevypadal tak, jak ho známe - propojení inovativních tvarů spolu s nápady místních designérů dodává nábytku na jedinečnosti. "Firma musí neustále investovat do technologií, strojů, nákupů a oprav, což rozhodně nejsou malé položky," dodává k problémům, se kterými se jejich firma v Čechách potýká, tisková mluvčí Anna Handlová.
Aktuální potíží je pak pracovní síla - ať už nedostatečně vzdělaná, nebo chybějící. Lidí se šikovnýma rukama podle firem ubývá a získat pro správnou pozici správné lidi není vůbec jednoduché. "Vzhledem k náročné a specifické technologii, kterou značka TON používá, nám zaučování trvá déle, někdy i celý jeden rok. Bohužel ne každý proces adaptace zvládne, proto je to občas vysilující běh na dlouhou trať. Loni jsme se taky, stejně jako spousta dalších firem, potýkali s nedostatkem zaměstnanců," uvádí Anna Handlová.
Pro žádnou z místních firem by nebyl velký problém přesunout výrobu někam mimo naše hranice. Zase tak velké výhody by to ale nepřineslo. "Máme svobodu vyrábět jinde, ale děláme to v Čechách, protože jsme nikde nenašli kvalitnější partnery. Když realizujeme vývoj tady, už od začátku můžeme při výrobě pracovat s konkrétní vizí. Máme celý proces pod naší kontrolou a všechno můžeme neustále vylepšovat," říká Michael Moureček.
Začátky
Mít nápad a zpracovaný byznys plán bohužel na začátku podnikání nestačí. Aby od nové značky někdo vůbec koupil první výrobky, je často potřeba své vizi obětovat skoro všechno. "První tři roky jsem pracoval sedm dní v týdnu dvanáct hodin denně. Práce mě bavila, takže to nebyl problém. Bylo to období budování, tvoření, ale i zábavy," vypráví Martin Feix, zakladatel české streetové značky Girls Without Clothes.
Ukotvit se v českém prostředí zkrátka chvíli trvá a jednoduché to rozhodně není. Ať už je vaším oborem streetová móda, nebo designové spodní prádlo. "Působím z Prahy, což je podle mě spolu s Brnem to nejlepší místo, kde u nás s podnikáním začít. Dostat se mezi lidi, kteří tomu rozumějí, a nechat si od nich poradit je tady daleko jednodušší. Začínala jsem pomalu a šila jen menší množství. Z počátku jsem měla tři práce, a až když jsem v tom viděla větší smysl, začala jsem se věnovat čistě mé značce," vysvětluje majitelka firmy LNK Rules a designérka Elena Kožuszniková. Ručně šije spodní prádlo na míru a kromě externí výpomoci ve společnosti nikdo jiný nepracuje. Od návrhu po výrobu je všechno čistě jen na ní.
Lokální firmy
Stejně jako zahraniční firmy expandují k nám, i ty ryze české nezůstávají jen u nás. Podíl výrobků putujících do zahraničí je u některých firem až devadesát procent. A najdou se i takové, které z Česka cílí výhradně na zahraniční trh.
Podnikat v zahraničí by se vyplatilo
Podle studie Doing Business 2018 zabere vyřizování daní v Česku 248 hodin ročně. V Estonsku je to pouze padesát. "Podnikání z hlediska legislativy není něco, z čeho bych byl tady v Čechách odvařený. Kdybychom podnikali v Americe nebo kdekoli jinde ve světě, máme to mnohem jednodušší. Různé dotace nám akorát komplikují život," dodává Michael Moureček. Kromě obsáhlé byrokracie čeká na podnikatele i vysoké zdanění mezd, které firmám také úplně nenahrává.
Česká republika ale firmám nehází jen klacky pod nohy - jsou momenty, kdy se dokonce snaží pomáhat. Kupříkladu Ministerstvo kultury u nás podporuje literární projekty. Poskytuje nakladatelům finanční výpomoc při vydání textů, které u nás v češtině ještě nevyšly, nebo pomáhá novým autorským projektům.
Konkurenční boj
Konkurence, nikdy nekončící boj o ceny - vždy se najde někdo, kdo bude mít výrobek levnější, než je ten váš. A zahraniční velikáni často díky masové výrobě mimo Evropu nabízejí ceny doslova vytržené z reality. "Pohybujeme se v extrémně konkurenčním prostředí, kde stojíme proti brandům s miliardovými rozpočty. Snažíme se proto vytvářet velmi unikátní produkt, který si získává zákazníky mimo mainstream. Velká značka nikdy nedokáže nabídnout to, co umíme vyrobit my. Když budete velká značka, necháte si svoje produkty vyrábět - pošlete partnerovi zakázku jeden rok dopředu a jakékoli změny budete moct udělat zase až příští rok. My teoreticky můžeme udělat každý rám úplně jiný," říká Michael Moureček.
Firmy se tak snaží soustředit na zákazníky, kteří docení kvalitní český design, zpracování a výrobu i za vyšší cenu, která se s tím vším pojí. "Důležité je udržet kvalitu produktu i design na vysoké úrovni. A zároveň s tím vést mezi zákazníky férovou komunikaci. Někdy je to delší cesta než vytvářet ‚umělou‘ značku založenou na marketingu, ale funguje to," popisuje Anna Handlová.
Kdo vyrobil tvoje oblečení?
Z pohledu oděvních firem je konkurenční boj kvůli levnému asijskému oblečení ještě silnější. Ač jsou podmínky dělníků v textilním průmyslu v Asii otřesné, málokdo si to při nakupování v nablýskaných shopping centrech připouští. A dost možná si krutou realitu často ani připustit nechceme - vždyť z přesunu výroby do levných asijských zemí profitují nejen majitelé firem, ale i my nakupující. České firmy si ale myslí, že materiály jsou za přijatelnou cenu dostupné i v Česku. "Já se snažím udržet ceny v rozumných hranicích. Každopádně těm, kteří si chtějí za kvalitu připlatit, vyšší ceny nevadí," zmiňuje Elena Kožuszniková.
"Zahraničním firmám zatím konkurujeme pouze na našem trhu. Tady to tak složité není, protože hrajeme na to, že jsme lokální. Horší bude zahraničním firmám konkurovat na jejich domácím hřišti. To nás ale teprve čeká," dodává Martin Feix, který se značkou Girls Without Clothes plánuje nejen expanzi geografickou, ale i produktovou. Do budoucna by rád pokryl celý segment streetové módy a přidal i oblečení pro různé sporty a outdoor.
Lokální nás baví
Po tom všem se nabízí otázka, proč podnikatelé neuvažují o přesunu (alespoň části) své produkce do zahraničí, když Česká republika tuzemskému podnikání příliš nenahrává? Podle vlastních slov cítí místní firmy závazek - vůči zaměstnancům i zákazníkům. Pravdou je, že jim dnes díky oblibě lokálního původu čehokoliv hraje jejich češství do karet. "Jsme česká značka, zakotvená v českém prostředí a tradici, což je to, co naše zákazníky mimo jiné oslovuje," dodává o zákaznících Lenka Nádvorníková z Papelote. Firma se věnuje výrobě papírenského zboží a papír tady rozhodně není jen pouhým podkladem pro psaní. Díky svému přístupu si české papírnictví získalo spoustu dlouhodobých klientů, od velkých firem třeba až po Ministerstvo zahraničních věcí.
