Dávno již neplatí, že vysokoškolský titul vám zajistí dobré pracovní místo. Počet vysokoškoláků roste, a pokud se nespokojíte s průměrnou prací, musíte ukázat u pohovoru více než onen slavný "papír". Kromě výborné znalosti cizích jazyků, odpovídající praxe, analytického a logického myšlení, komunikačních a prezentačních dovedností a mnoha dalších "soft skills", lze za konkurenční výhodu na trhu práce pokládat také titul ze zahraniční univerzity. A to pro něj nemusíte nikam daleko, lze ho totiž získat i u nás.
Uznají moje studium doma?
Díky zahraničnímu titulu můžete získat lepší pracovní pozici (zejména v nadnárodní společnosti), a navíc budete u pohovoru za ambiciózního člověka se zájmem o osobní rozvoj. Na druhou stranu je třeba zvážit, jak se zrovna na titul v tuzemsku pohlíží, zda bude vaše úsilí dostatečně oceněno i jak (a zdali vůbec) lze ho uznat.
Nejznámější tituly ze zahraničí
BBA - Bachelor of Business Administration - nižší stupeň vzdělání pro absolventy středních škol bez znalostí a zkušeností z manažerské praxe.
MBA - Master of Business Administration - program pro manažery k rozšíření jejich vzdělání napříč všemi obory.
LLM - Master of Laws - vhodný pro vrcholové manažery, ředitele firem, právníky a podobné pracovníky s cílem získat hlubší vhled do problematiky práva a obchodu.
MSc - Master of Science - program určen především absolventům bakalářského stupně vysokoškolského vzdělání bez manažerské praxe.
MPA - Master of Public Administration - program zaměřený na oblast veřejného sektoru, obdoba manažerského vzdělávacího programu MBA.
DBA - Doctor of Business Administration - nejvyšší stupeň manažerského vzdělávání pro zkušené manažery s několikaletou praxí.
PhD - Doctor of Philosophy - nejvyšší stupeň vzdělávání pro lidi se zájmem o teoreticko-vědeckou činnost.
V zemích jako USA a Velká Británie je prezenční studium MBA ekvivalentem našemu inženýrskému na ekonomických fakultách. Náš zákon ovšem MBA do systému vysokoškolského studia nezahrnuje. Jeho uznání je možné pouze v případě, že je studován prezenční formou v zahraničí, a je tak srovnatelný s délkou a kvalitou výuky jako na české škole. Vzdělávání u nás je garantováno akreditacemi, které uděluje MŠMT. Pokud tedy program akreditován není, na řadu přichází proces nostrifikace, kdy je zjišťováno, zda je udělený zahraniční titul srovnatelný se svým českým protějškem.
Pavel Plachý z personální společnosti flow-r nevidí v zahraničních titulech žádné překážky: "Dohodu o uznávání kvalifikace máme se všemi zeměmi v rámci EU. V případě odborného vzdělání z jiných zemí je třeba většinou žádat o uznání konkrétního diplomu. Většinou však s jeho uznáním nebývá potíž."
MBA = vyšší plat?
Většina lidí začne studovat především kvůli získání nových poznatků z oblasti svého působení a kvůli budoucí kariéře. Výzkum společnosti Insight z roku 2011 se zabýval trošku jinou motivací - zkoumal to, jaký vliv má zahraniční titul MBA na výši platu. Podle něj se po jednom roce od jeho získání zvýšil absolventům plat v průmětu o 15 %, po pěti letech dokonce až o 40 %. Skoro polovina absolventů uvedla, že jim titul pomohl v postupu po kariérním žebříčku.
Víte, že… Ředitelé Studenty Tomáš a Adam mají také diplom ze zahraničí? A zajímá vás, jak se s ním žije v Česku?
Tomáš: "S žádnými zásadními problémy jsem se v Česku se svým rakouským titulem nesetkal. V absolutní většině případů je na něj pohlíženo pozitivně. Hodnotitel sice často nedokáže ocenit akademickou úroveň školy, kterou přirozeně nezná, ale oceňuje a vnímá větší obraz celé zahraniční zkušenosti, kterou mnohaletý pobyt v cizině přináší. Obecně bych řekl, že je v Čechách pohlíženo na "západní" vzdělání s velkým respektem. Nicméně existují výjimky. Když člověk zavítá do bažin "starých struktur" - v mém případě česká akademická obec - může se setkat s negativní reakcí. Např. jeden ostravský akademik mě důrazně upozorňoval na to, že v mailové komunikaci používám před jménem neexistující titul (Mag. - rakouská verze magistra, jak je napsaná na diplomu), a tím přestávám být partnerem pro diskusi. Takové chování je ale mnohem více znakem osobní frustrace než reálného hodnocení akademického titulu."
Adam: "Já bych k tomu jenom dodal, že v Česku se občas člověk setká se (snad minoritním) pohledem na tituly jenom z hlediska jejich úrovně, a ne z hlediska školy, ze které jsou. Zaslechl jsem třeba komentář, že někdo má "jenom bakaláře", ačkoli se jednalo o absolventa jedné z nejprestižnějších škol ve Velké Británii, a na druhou stranu se někteří lidé honí po doktorátech z univerzit pochybné úrovně. To je samozřejmě nesmysl."
Dagmar Makovská, výkonná ředitelka LIGS University, toto tvrzení ovšem trochu zpochybňuje: "Jen získání titulu nikomu lépe placené místo nezaručí. Vždy záleží na konkrétním jedinci, jak znalosti získané na škole uplatní ve své praxi a jestli se v průběhu pracovního života dále vzdělává. Zaměstnavatelé vnímají získané vzdělání jako signál, že se daný jedinec rozvíjí a pracuje na sobě."
Titul sem, titul tam
Pro jaký titul bychom se tedy měli rozhodnout? Britský titul Master of Science (MSc) má stejnou váhu jako náš Ing., zatímco titul MBA nesplňuje všechna kritéria jako české magisterské studium. A to i přesto, že je MBA populárnější.
Pokud je MSc obdobou českého inženýra, proč na něj vynakládat úsilí? Například proto, že je uznáván ve všech vyspělých státech světa, a co si budeme povídat, pokud svou kariéru směřujete do nadnárodních společností či do zahraničí, tento titul bude ve vašem CV vypadat určitě lépe než Ing. Než se však do takového programu přihlásíte, určitě si ověřte, zda má příslušná univerzita akreditaci u ministerstva školství. Obezřetnost a informovanost se v tomto případě - jako koneckonců i v jiných životních situacích - rozhodně vyplatí!
