Soudobou vědou, tak začala rezonovat a rezonuje debata, založena na otázce podobné této - jak udělat z lidí superhrdiny? Kteří z nadlidí odpovídají možnostem fyzikálního prostředí planety Země? A kteří z nich by skutečně mohli existovat, a kteří ne? Debata, která na první pohled zní velmi pochybně až absurdně. Při bližší vědecké analýze superschopností ukazuje, že superhrdinové znamenají pro vědu minimálně myšlenkovou inspiraci.
Příkladem hodným pro vědu je například X-menská mutantka Storm, která dokáže manipulovat s počasím, rozpoutat tornádo a nebo na počkaní vytvářet blesky. Z fyzikálních poznatků totiž víme, že energie potřebná k vytvoření jednoho blesku rovná se 500 miliónům joulů. V přepočtu na energickou hodnotu snězeného jídla se toto číslo rovná 120 000 kalorií. Z toho tedy plyne, že Storm musí denně sníst 60 krát větší porci stravy než průměrná dospělá žena.
Jelikož však ve filmu vědci nezahlédli, že by kromě vyvolávání blesků, Storm neustále pojídala fastfoodové jídlo, přišli s teorií o zmutovaném žaludku fungujícím na bázi fůzního jaderného reaktoru, či v nejlepším případě na základě reaktoru pracujícího s hmotou a antihmotou. Pokud Storm skutečně disponuje takovýmto žaludkem, vysvětluje to možnost vytváření tornád i bouřek, neboť i jeden gram hmoty zpracován v energii by uvolnil neuvěřitelných 90 trilionů joulů. A to by vystačilo na pořádnou bleskovou apokalypsu.
Za superhrdinu je mnoha komiksovými nadšenci a teoretiky považován i Iron Man. A to i přesto, že de facto nedisponuje žadnými superhrdinovskými schopnostmi, ale pouze a jen super trouper oblekem. V budoucnu je zcela jisté, že lidstvo bude vybaveno obleky, které by mohly být podobny tomu iron manovskému. Jediná věc, co zatím lidskému pokolení chybí je tzv. ARC reaktor fungující obdobně jako hypotetický žaludek Storm, tedy na základě fůzní jaderné reakce. To však není vše. Aby tělo člověka v obleku vydrželo všechny možné požadavky letu a rány Thorovým kladivem, musí být vybaveno i tzv. exoskeletem, tedy umělou podporou těla, která je schopna lidskému tělu dopomoci přežít přetížení, či neskutečné nárazy způsobené jinými superhrdiny.
Vědecké smýšlení o komiksových hrdinech bývá velice často skloňováno společně se jménem komiksového nadšence a inovátora vzdělávání Jamese Kakaliose. Vysokoškolský pedagog působící na Minnesotské univerzitě přišel zcela s novým pojetím vyučování fyziky. V roce 2001 začal semestr s kurzem nesoucím název Vše, co vím o vědě, jsem poznal díky komiksům. Kurz dosáhl obrovské popularity a tak Kakalios nezůstal jen u vysokoškolského kurzu a rovnou napsal knihu Fyzika superhdinů, ve které demonstruje fyzikální zákony i všechny svízele na příbězích superhrdinů.
Aby toho nebylo málo, jeho počínání si všiml dokonce i štáb pracující na filmové adaptaci komiksu Watchmen, který Kakaliose přizval jako fyzikálního poradce k natáčení. Vědecká superstar měla tu čest dokonce dvakrát o svém bádání přednášet a bavit auditorium v České republice na festivalu Academia Film Olomouc.
Pokud tedy chcete vědět něco o fyzice zcela nenásilnou a zábavnou formou, nebo prostě potřebujete vědecké téma ke konverzaci, zcela jistě investujte čas a chuť do této knihy.
Pokud na čtení knihy čas nemáte, zkoukněte alespoň zde.
Text: Petr Cieslar
