Co tě vedlo k tomu odjet studovat do Singapuru?
Studovat design a vizuální tvorbu mě lákalo dlouhou dobu. Od rozhodnutí zapsat se na nějakou konkrétní školu v Česku a strávit několik let studiem mě ale odrazovala jakási přílišná volnost a abstraktnost zdejších studijních programů. FZD School of Design v Singapuru nabízí ryze praktické vzdělávání zaměřené na rychlost, kvalitu, a především uplatnění studentů v reálném světě herního, filmového a obecně zábavního průmyslu. Hned během úvodní hodiny si člověk vyslechne: "Nejsme umělecká škola, jsme simulátor pracovního prostředí a trénujeme profesionály." A to mi dává smysl. Intenzivně se věnovat zdokonalování svých dovedností. Ideálně pod tlakem, protože jen tak dokážeš pracovat opravdu na maximum.
Školné je zde dost drahé, a Singapur obecně nepatří k nejlevnějším destinacím. Jak jsi to vyřešil s financemi?
Finančně to vychází zhruba stejně jako studovat sedm let v Čechách, jen to prostě všechno utratíš za rok. Vysoká cena života na mě ale působila jako skvělá motivace - rozpočítal jsem si roční náklady na studium, bydlení, jídlo atd. na jednotlivé dny a potom i na hodiny. Vědomí toho, že každých 60 minut tvojí existence stojí přibližně 115,- Kč nehledě na to, jestli pracuješ, spíš a nebo třeba zrovna projíždíš Facebook s prstem v nose, tě donutí rozmyslet si, jestli budeš spát šest hodin nebo se kousneš a dáš to dneska jen se třemi. A taky jakou činností se rozhodneš dané prostředky spotřebovat.
Zažil jsi tedy v Singapuru "klasická" česká studentská léta - zajít večer do baru na pivko?
Jak asi tušíš, na nic takového tam není prostor. Docházka ve škole je dost přísně kontrolovaná a v případě absence přicházejí tvrdé postihy s pohrůžkou vyloučení ze školy. Někteří párkrát neodolali vábení nočního a sociálního života a vydali se vstříc svým pudům, což se pak ale dost markantně projevilo na výsledcích a hodnocení. Je to asi na uvážení každého, jestli to za to stojí a nebo ne. Jako prevence proti alkoholickým dýchánkům ale také dobře fungují místní ceny alkoholu. S pivem za 200,- Kč člověk přece jen moc parády neudělá.
Tomu říkám teda drezura!
Zní to nejspíš dost masochisticky a upjatě, je ale třeba si uvědomit, že škola trvá jen jeden rok, což opravdu není tak dlouho. Zkus si vzpomenout, co jsi dělala loni touhle dobou. Jsem přesvědčený, že ti to zpětně přijde jako kdyby to bylo včera. Podle mě stojí za to vzdát se na tu chvíli všeho rozptýlení a soustředit se na práci. Na pivka v baru a ranní vyspávání bude ještě dost času po zbytek života (aspoň teda doufám!).
Jak vůbec vznikla vysoká škola, která trvá jen jeden rok?
Zakladatel školy Feng Zhu dříve učil na světově proslulé Art Center College of Design v americké Pasadeně, kde vedl tříletý studijní program zaměřený na Entertainment Design. Nebyl ale spokojený s tím, jak byla výuka z jeho pohledu příliš uvolněná, a tak se rozhodl, že vezme stávající program, nacpe ho do jednoho roku a přidá ještě něco navrch. Nebo to tak alespoň tvrdí legendy (smích).
Když máte vše nahuštěné do jednoho roku, jak vypadá organizace výuky?
První semestr je zaměřen čistě na techniku kresby a vizuální komunikace. Trénují se takové dovednosti jako například skicování a prostorová vizualizace objektů na papíře, perspektiva anebo studie materiálů a jejich vizuální podoba při různých světelných podmínkách. Druhý semestr je naopak pouze o concept designu a řešení úloh, které Feng sám dostal zadané během své profesionální praxe v herním a filmovém průmyslu. Typické jsou úkoly jako "Po výbuchu jaderné elektrárny je oblast zamořená radioaktivitou, navrhněte design vozidla, které se v oblasti může pohybovat". Třetí semestr si potom dává za cíl jediné - použít všechny nabyté zkušenosti a přetavit je do formy prezentovatelného portfolia, které studentovi zajistí zaměstnání, ideálně ihned po ukončení školy.
Jaká je tedy reálná šance získat po ukončení studia práci v oboru?
FZD se na svých webových stránkách chlubí 90 procentní úspěšností svých absolventů při hledání zaměstnání. Doplňují také, že studium na této škole je tak náročné, že se pak pracovní praxe v opravdovém světě zdá jako "piece of cake". Tak uvidíme.
U nás můžeš mít během semestru školu klidně jen dva dny v týdnu. Jak jsi to měl ty?
Vyučovacích hodin je během týdne poskrovnu. Školní den ale začíná vždycky v 10:00 a student musí být přítomen každý všední den od rána do 18:00 nehledě na rozvrh, což je kontrolováno podpisem v tabulce při příchodu a při odchodu. Zde ale přichází podle mého hlavní přednost FZD; výuka je zde koncipována ryze prakticky, a tak je většina času strávena kresbou, 3D modelováním nebo jinou činností, která generuje nějaký uchopitelný výstup. Nepíší se žádná pojednání a teoretické studie, studenti jsou hodnocení na základě množství a kvality kreseb a konceptů, které vyprodukují.
To asi podněcuje soutěživost - kdo toho vytvoří nejvíc a nejlíp, že?
Prostředí na škole je dost kompetitivní - všichni sem samozřejmě přicházejí s tím, že chtějí být nejlepší. Takže když pak vidíš, jak spolužák v jednom předmětu odevzdává šest stránek nahuštěných precizně provedenými skicami, nedá ti to a příští týden jich prostě musíš odevzdat osm.
Žádné testy na vás tedy nečekaly?
Ale jo. Během roku se objevuje několik přepadových mid-term testů, které probíhají tak, že se najednou otevřou dveře, do třídy přijde učitel a zadá navrch všech probíhajících zadaných prací ještě další, která musí být odevzdána v ten stejný den. Na konci semestrů se ještě pracuje na tzv. term finals - závěrečných úkolech semestru, které mají větší rozsah než ostatní zadání, je na ně o něco víc času a mají v hodnocení větší váhu. Ty se potom s velkou slávou prezentují za přítomnosti celé školy a jsou předmětem zapálených debat ještě v dalších týdnech.
Myslíš si, že se to opravdu dá všechno naučit jen za jeden rok?
Určitě neodcházím ze školy s tím, že bych měl už navždy vystaráno a všechno uměl, to v žádném případě. Naopak je toho ještě tolik, co se potřebuju a především chci naučit, že by to tempem FZD vystačilo na další tři lidské životy. Ale reinkarnaci stranou. Mám každopádně za to, že učení a sebezdokonalování je úkol minimálně na celý jeden život, obzvlášť v takovém oboru jako je design.
Hádám tedy, že spánkový deficit jsi měl asi hodně často?
Zkoušel jsem si ze zvědavosti měsíc přesně měřit, jak dlouho spím a vyšlo mi průměrně 3,7 hodin denně. Spánkový deficit se tu tedy v podstatě rovná standardnímu stavu, na který se ale dá časem trochu zvyknout. Některým klukům se tu podařilo vynalézt docela originální a občas až úsměvné metody, kterými se snažili prodlužovat výkonnost. Spolužáka jsem tak například našel, jak pracuje u stolu ve stoje v překlimatizované místnosti, jiný zase odjížděl posledním vlakem metra na konečnou stanici, kde byl pak nucen zůstat až do ranních hodin, než mu jel další spoj zase zpátky do města.
Máš za sebou rok malování, kreslení a designu. Co nejdůležitějšího ti ale tahle škola přinesla?
To nejhodnotnější, co si ze školy odnáším, jsou rozhodně přátelství vybudovaná během studia. Intenzivní a naprosto unikátní kreativní prostředí, které škola veleúspěšně vytváří, je něco, co jsem nikdy předtím nezažil. Ono totiž být v jedné místnosti s dalšími třiceti lidmi, kteří třeba jen při cestě na oběd obíhají zaparkovaná auta a nechávají se unášet tvarem prolisů na kapotě - to prostě není společnost, na kterou narazíš denně. Další důležitou věcí je určitě disciplína a efektivita práce, kterou si člověk během roku na FZD chtě nechtě musí vybudovat, pokud se chce dostat až na konec.
