Dvě pětiny mladých nemají na hypotéku dost peněz. Mohli by mít mírnější podmínky
Lidé mladší 36 let by měli získat hypotéku snáz než starší žadatelé. Na pořízení vlastního bydlení by si mohli půjčit až 100 procent hodnoty nemovitosti, stačily by jim nižší příjmy. Vyplívá to z novely zákona o České národní bance (ČNB), který ministerstvo financí poslalo začátkem dubna k projednání na vládu.
"Mladí žadatelé jsou specifickou skupinou s nižšími příjmy a úsporami, které jim však většinou v následujících letech vzrostou," uvedla Hospodářským novinám Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva financí. ČNB hypotéky zpřísnila ve snaze zabránit "přehřátí trhu" a aby lidé v době ekonomické prosperity nezískávali snadno úvěry na bydlení, které posléze v horších podmínkách nebudou schopni splácet.
Dnes je hlavní bariérou při žádosti o hypotéku pro 41 procent lidí do 36 let nedostatek vlastních peněz, dodržení maximální výše splátek dělá problém 36 procentům mladých a roční příjem 23 procentům, zjistil dubnový průzkum Ipsos.
Z návrhu zatím není jisté, odkdy by mohl platit. Legislativní rada vlády má na projednání materiálu až 60 dní, následně o zařazení novely na program jednání vlády rozhodne premiér.
Evropská komise: Studium v zahraničí zvyšuje šance na zaměstnání
Podle Evropské komise mají ti, kteří studovali v zahraničí, o 42 procent větší šance najít zaměstnání než ti, kteří tuto možnost neměli. Umožňuje to například program Erasmus, doteď přes něj vycestovalo kolem 300 tisíc Čechů a Češek, uvedla ČTK.
"Nejde zdaleka pouze o to, že se mladí lidé naučí cizí jazyk. Ta škála přínosů je mnohem bohatší. Osamostatní se v novém prostředí, poznají novou kulturu a jiný pohled na svět a udělají si kontakty a přátele v zahraničí. Profitují z toho i jejich zaměstnavatelé," říká tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Magdaléna Frouzová.
Česká ekonomika je proexportně zaměřená a posílá přes 80 procent svých vývozů do zemí EU. Domácí byznys tak významně profituje z pracovní síly, která se domluví cizími jazyky a dobře zná tamní zvyklosti a kulturu.
15 let v EU. Spokojena je více než polovina Čechů
Většina Čechů chce v Evropské unii zůstat, odešla by zhruba jen desetina, uvedly na základě průzkumu z loňského prosince a letošního února agentury Behavio, STEM a Institut pro evropskou politiku Europeum. Převládá i důvěra v EU, lidé naopak nevěří institucím, které pod unii spadají, vyplynulo z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Důvěra v členství v EU meziročně vzrostla. Zatímco před několika lety byla spokojena asi jen třetina obyvatel, aktuálně je jich 56 procent. Podle 54 procent dotázaných jsou v unii sice potřeba změny v jejím fungování, nicméně chtějí, aby v ní Česko zůstalo. Pro okamžitý odchod se vyjádřilo jen 11 procent Čechů, dalších 27 procent by odchod zvažovalo, kdyby se EU nezměnila.
"Rezervovaný postoj k EU plyne hlavně z pocitu, že řeší banality místo toho, aby se soustředila na globální problémy," řekl ČTK ředitel agentury Behavio Jiří Boudal. "Respondenti si například přejí, aby byla společná obrana hranice EU. Ale zároveň neví, že existuje agentura Frontex, která má společnou ochranu vnější hranice na starosti," doplnil pro ČTK analytik Europea Vít Havelka.
Zatímco EU jako takové Češi v 52 procentech případů důvěřují, dílčí instituce jsou na tom hůře. Nejméně důvěryhodné jsou podle výsledků výzkumu CVVM Evropský parlament (s důvěrou na 36 procentech) a Evropská komise (35 procent).
Klaus mladší nuceně odešel ze školského výboru
Občanští demokrati ve středu 17. dubna napodruhé prosadili odvolání Václava Klause mladšího ze školského výboru. Na jeho místo nastoupí Karel Krejza, do pozice předsedy ho však musí výbor znovu zvolit, což není jisté, že se povede.
Dnes už bývalý člen ODS Klaus ml. školský výbor vedl, ODS tento post získala během rozdělování postů ve sněmovně podle výsledků voleb. Strana ale Klause vyloučila v polovině března kvůli jeho výrokům i postojům, dlouhodobě prý poškozoval jejich jméno.
Senátoři mají ústavní žalobu na Zemana
Šestice senátorů z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 už má hotovou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, sdělili to ČTK. Popisují sedm prezidentových skutků, kterými podle nich porušil ústavu. Pro projednání žaloby Senátem potřebují získat dalších 21 senátorů.
"Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu," uvedl ČTK předseda klubu a hnutí Senátor 21 Václav Láska. Impulsem k vypracování žaloby byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Pokud žaloba přes horní komoru projde, v dolní komoře budou k souhlasu potřebovat ústavní většinu, tedy 120 poslanců.
S ohledem na současné složení Poslanecké sněmovny - většinu mají vládní strany ANO a ČSSD s podporou KSČM - ale není pravděpodobné, že by se žaloba dostala až k Ústavnímu soudu. Ani v Senátu pro hlasování tvůrci žaloby nemají jisté potřebné hlasy. Například nejpočetnější klub Starostů chce nejprve znát stanovisko právníků a ústavních znalců a podle místopředsedy Senátu Jiřího Oberfalzera z ODS nemají Zemanovy činy podstatu narušení demokratického řádu v ČR.
Přijímací zkoušky na SŠ: matematika dopadla oproti loňsku lépe
Uchazeči o čtyřleté maturitní obory uspěli letos u přijímacích testů z matematiky v průměru o 7,2 procentního bodu lépe než loni. Úspěšnější byly i děti na šestiletých gymnáziích, naopak hůře dopadly ty na osmiletých. Horší úspěšnost byla naopak zaznamenána u českého jazyka. Vyplývá to z výsledků, které zveřejnil Cermat.
"Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny mnoha faktory, například ztížením obtížnosti testů na základě žádostí samotných škol a podobně," vysvětlil pro ČTK Marek Lehečka z oddělení vnějších vztahů Cermatu.
Už třetí jednotné přijímací zkoušky letos proběhly mezi 12. a 17. dubnem, přihlášeno bylo téměř 90 000 žáků. Nejvíce z nich - zhruba polovina - se přihlásila na střední odborné školy, kolem 47 procent všech dětí mělo alespoň jednu přihlášku na gymnázium. Nejmenší zájem byl o učební obory s maturitou a nástavby.
Rošáda ve vládě a protesty za nezávislost justice
Premiér Andrej Babiš (ANO) odvolal z vlády 10. dubna ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou (nestranná za ANO) a ministra dopravy Dana Ťoka (nestranný za ANO). 18. dubna svou rezignaci oznámil taky ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestranný za ANO). Právě kvůli výměně na ministerstvu spravedlnosti proběhly 29. dubna celorepublikové protesty za nezávislost justice.
Občané v několika městech Česka vyšli do ulic, obávají se, že nová šéfka spravedlnosti Marie Benešová (nestranná za ANO) může ovlivňovat soudy. "Nechceme, aby premiér Babiš dostal justici pod kontrolu účelovou výměnou ministra spravedlnosti den poté, co policie navrhla Babišovu obžalobu," uvedl organizátor protestu Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii.
Policie totiž státnímu zastupitelství předala spis kauzy Čapího hnízda, v kterém navrhla obžalovat i předsedu vlády. "Čapí hnízdo nikoho nezajímá," řekl Babiš v den demonstrací v České televizi. Odmítl, že by mohla Benešová do případu jakkoliv zasáhnout.
Mladí s dluhy z dětství - získají lepší podmínky pro oddlužení?
Lidé, kteří mají dluhy z dětství, by mohli se mohli dočkat snadnějšího oddlužení. Stejně jako senioři a invalidé by mohli být bez peněžních pohledávek už do tří let. V Otázkách Václava Moravce to připustila poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), umožnit to má chystaná novela insolvenčního zákona.
Podle údajů exekutorské komory Česko evidovalo v roce 2017 téměř 6 tisíc lidí do 18 let v exekuci, loni číslo kleslo na necelých 3 a půl tisíce dětí. Dluhy nejčastěji vznikají tím, že za ně rodiče neplatí poplatky či pokuty a nereagují na výzvy k úhradě.
Vedle chystané insolvenční novely předložila čtveřice poslanců z ČSSD, ANO, KDU-ČSL a Pirátů návrh občanského zákoníku, podle kterého by dluhy dětí do 15 let automaticky přešly na jejich zástupce. Ministerstvo spravedlnosti chystá také koncepční řešení, kde řeší nabývání svéprávnosti u dětí a stanovuje, jaké dluhy a od kdy by mohly nezletilým vznikat.
