Do debaty vstoupily emoce, které zastínily některé důležité informace. Je potřeba hned ze začátku říct, kdo tuto debatu organizoval. Většinu podobných diskuzí organizují studentské samosprávy, nicméně v tomto případě se studenti na organizaci nepodíleli. Figurovali pouze jako diváci. Debata měla odstartovat širší projekt, který po celý tento rok bude připomínat události listopadu 1989. Diskuzi organizoval Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Lorence pak pozval pedagog katedry žurnalistiky a spisovatel Karol Lovaš, který debatu i moderoval.
"Alojz Lorenc vstoupil v druhé polovině 80 let 20. století do společné historie Čechů a Slováků a svým působením ji ovlivnil zvláště v listopadu 1989. Mluvit s pamětníky patří k jedním z důležitých zdrojů historie. V daném kontextu nepovažuji účast Alojze Lorence v diskuzi s dalšími pamětníky za irelevantní," zdůvodňuje Lovaš, proč Lorence na debatu pozval.
Měli by dostávat prostor?
Lorenc byl za svoji činnost dokonce po pádu režimu odsouzen. Spousta lidí tedy nechápe, jak je možné, že člověk ztělesňující totalitní režim mohl vystoupit v diskusi ve veřejném prostoru. Faktem ale zůstává, že lidé stojící za minulým režimem mezi námi stále jsou. Je to součást naší historie a nelze ji jen tak smazat nebo dělat, že neexistuje. Tito lidé prostor na veřejnosti stále dostávají a případ Alojze Lorence není žádnou novinkou. Před čtyřmi lety během výročí listopadu 1989 poskytl něco přes dvacet minut trvající rozhovor Radiožurnálu o tehdejší situaci. Krátké video s ním natočila i Česká televize.
Jak moc nutné je ale dávat lidem spjatým s minulým režimem prostor, a jak moc velký prostor to má být? Nestačilo by, kdyby s těmito lidmi hovořili historici, kteří by zaznamenali jejich roli do knih? Je nutné tyto lidi dávat na oči víc, než je potřeba?
"Jsem rád, že se diskuze uskutečnila, a jsem vděčný všem zúčastněným za jejich odvahu vzájemně spolu mluvit a naslouchat. To automaticky neznamená souhlasit, nebo legitimizovat názory druhého, což nakonec nebylo ani cílem předmětné diskuze," komentuje diskusi Lovaš. Otázkou však je, jestli se tím alespoň částečně nelegitimizuje Lorencova minulost obzvláště v dnešní společenské atmosféře, kdy je premiérem člověk podezřelý ze spolupráce s StB.
Do debaty Lorenc nešel obhajovat režim, ani propagovat myšlenky komunismu. To by samozřejmě bylo nepřijatelné nejen na akademické půdě, jelikož propagace komunismu je u nás nezákonná. Lorenc přišel referovat o revoluci z pohledu druhé strany barikády. Jeho současné názory nejsou tak extrémní jako například komunistického poslance Josefa Skály nebo Marty Semelové. Tito lidé dostávají na veřejnosti mnohem více prostoru. Pro současnost a budoucnost je mnohem horší, když Semelová obhajuje v České televizi justiční vraždu Milady Horákové či invazi roku 1968 než to, že Lorenc debatuje o listopadu 1989. Stát by se ale nemělo ani jedno.
Pravdou zůstává, že Lorenc byl součástí totalitního režimu, který má na svědomí spoustu životů a držel naši zemi čtyřicet let ve strachu a nesvobodě. Komunisté nikdy nebyli přátelé vzdělání, spousta lidí nemohla studovat a zvát na akademickou půdu za to zodpovědného člověka je přinejmenším symbolické.
Debata, nebo hádka?
Student, který se debaty zúčastnil, pro Studentu dění na debatě okomentoval: "Hned po prvních minutách Wollner řekl, že je pan Lorenc zločinec, který by měl sedět ve vězení. V podobném duchu se nesl zbytek debaty, kdy se lidi přerušovali (ať už za debatním stolem nebo lidi z publika)." Lepší by podle něj bylo, kdyby moderátor hned na začátku řekl, kdo je Lorenc zač, jelikož takhle prý vypadal jen jako "hodný strejda, co dělal úřednickou práci".
Kritika na moderaci debaty nebyla jediná. Spousta lidí vyčítalo moderátorovi, že byl na Lorence příliš vlídný. "Pokud považujete za 'vlídnost', když moderátor na hosta nepokřikuje, nenadává mu, neskáče mu do řeči a neosočuje ho, ale kultivovaně mu klade otázky a reaguje na jeho odpovědi, protože kvůli nim byl pozván, zřejmě jsem byl skutečně 'vlídný'. Já bych spíše zvolil slovo slušnost, kterou nepovažuji za projev slabosti ani k případným názorovým oponentům. Alojzu Lorencovi jsem kladl otázky o jeho vině, o tom, proč je na svobodě, o jeho úloze v listopadových dnech v roce 1989. I v budoucnu se budu ptát slušně, nejen Alojze Lorenca. Vybavuji si, že jeden z přítomných na diskuzi, docent Petr Sak, veřejně ocenil profesionální přístup moderátorů. Respektuji, že se najdou tací, kteří mají jiný názor," vysvětlil Lovaš svůj postoj.
Na Slovensku problém neměli
Lovaš si za účastí Lorence v debatě stojí: "Role Alojze Lorence, kterou měl v roce 1989 ho předurčuje k podobnému typu debat. Nedávno absolvoval v Bratislavě diskuzi s disidentem a odpůrcem komunistického režimu, Janem Čarnogurským. Listopadové události z roku 1989 nazývá Alojz Lorenc státním převratem. Podobný termín použil v dokumentu RTVS o Milanu Čičovi i slovenský disident a polistopadový slovenský ministr kultury Ladislav Snopko. Jiný disident, Fedor Gál mluví o 'transformaci společnosti', která by bez účasti komunistů neměla takový průběh, jaký historicky měla. Stačí si vzpomenout na zvolení Václava Havla prezidentem na konci prosince v roce 1989. Zvolili ho tehdy komunističtí poslanci Federálního shromáždění."
Na webu Fakulty sociálních věd UK již je prohlášení, v němž mimo jiné stojí, že cílem projektu je přiblížit průběh listopadových událostí současné generaci studentů mj. skrze přímé výpovědi pamětníků a aktérů přelomových okamžiků. Po lavině reakcí, která se strhla, budou v budoucnu určitě organizátoři ohledně svých hostů více přemýšlet.
