Bydlení
První velkou změnou v životě čerstvého vysokoškoláka je většinou to, že poprvé bydlí někde sám. Někdy dokonce daleko od domova a je jedno jestli na koleji nebo na privátu, vždy to s sebou nese podobné zkušenosti. Hlavní změnou je většinou to, že jste pány svého času i prostoru, zároveň vám ale taky nikdo nevaří, nepere ani neuklízí. Pokud si tedy nevozíte krabičky na celý týden a na oplátku mamince nevozíte prádlo. Když opomineme několik smutných osamělých večerů, dá se říct, že toto je veskrze pozitivní změna. Člověk má konečně pocit, že je dospělý. Alespoň v týdnu.
Bydlení si tedy hledejte takové, aby splnilo vaše očekávání, důležité jsou pak tyto parametry - vzdálenost od rodičů (ta je přímo úměrná vaší schopnosti přežít o samotě, tedy především vařit, případně dovednosti jídlo vyhledat), finance (máte brigádu, stipendium nebo jen účet s trvalým příkazem od rodičů?), s tím souvisí také velikost bydlení (je rozdíl mít postel na koleji a celý byt pro sebe), posledním důležitým bodem je pak vzdálenost ke škole a dalším potřebným institucím (jako obchody a bary). Vybírejte s rozumem, strávíte tam relativně dlouhou dobu.
Studijní systém, sylaby, přednášky, cvika, docházka…
Teď přichází to horší, studium, které je značně odlišné od toho, na co jsme byli zvyklí na střední. Prvním důležitým krokem je orientace ve studijním systému. IS, SIS, KOS, UIS … nebo jiná podobná zkratka pro vás nyní znamená systém, ve kterém najdete vše potřebné. Především se v něm zapisují předměty, vidíte tam jejich sylaby (viz článek o důležitých pojmech na VŠ), žádá se o stipendia, najdete tam svůj rozvrh a kontakty na učitele i spolužáky. Je tedy vcelku vhodné si zapamatovat nebo zapsat své přístupové údaje a dávat pozor na zápise nebo úvodních hodinách, kde vám tento systém představují. Pokud už je na tohle trochu pozdě, nebojte, většinou je relativně intuitivní, a když ne, zkrátka využijte metodu pokus-omyl.
Přednášky, cvičení, semináře…
S vysokou školou přichází také přednášky, semináře a cvičení… především je nutné vědět, kdy a kde musíte být. Často se totiž jedná o více budov v různých částech města. A také ne všude je nutné docházet pravidelně, někde ale naopak vyžadují čárky k docházce. To si zjistěte ideálně předem, nejpozději však na první hodině. Věřte mi, že nechcete konec semestru trávit tím, že budete prosit vyučující, aby vás na zkoušku alespoň pustili, protože jste nevěděli, že povolují jenom tři absence …
Zkouškové
Teď pozor, tohle je nejdůležitější část a taky největší změna. Jde o několik týdnů nebo měsíců, na které se musíte nejvíce soustředit, během kterých vypijete nejvíce kafe a energeťáků, sníte nejvíce nezdravých věcí a nálada se vám bude měnit jako na houpačce. Od totálního zoufalství před zkouškou po pocit "jsem king", který se dostaví hned po ní. Jak to tedy zvládnout? Zkuste si vytvořit nějaký akční plán. Podívejte se na to, kolik máte zkoušek, jak dlouho se na ně asi budete muset učit, jak dlouhé je zkouškové … a co s těmito údaji dělat v ideálním případě je vám asi jasné. Plán A je často dosti naivní, proto se smiřte s tím, že se možná pořádně nevyspíte a budete mít pocit, že to nikdy nemůžete stihnout. Snažte se tedy stihnout alespoň nutné minimum proto, abyste na škole i dále zůstali a případné resty dodělali v příštím semestru.
