Obory v angličtině nebo herní design? Univerzity lákají studenty
Od roku 2010 ubylo vysokým školám téměř sto tisíc studentů, nastupují totiž slabší populační ročníky. Univerzity se uchazeče snaží zaujmout novými programy, moderním vybavením nebo třeba větším propojením s praxí.
V první řadě univerzity lákají potenciální uchazeče na více specializované obory, které často reagují na současné změny ve společnosti. Masarykova univerzita v Brně (MU) třeba reflektuje rostoucí potřebu léčby poruch plodnosti programem embryologie. Vystudovat se na MU dá i osobní a kondiční trenérství stejně jako na Fakultě tělovýchovy a sportu na Karlově univerzitě (FTVS UK). Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) zase v rámci programu otevřená informatika vznikají obory jako internet věcí, kybernetická bezpečnost nebo počítačové hry a grafika. Obor Herní design příští rok otevře Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Zájem je i o studium v angličtině, což na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) spojili s praxí - studenti si v programu "Enterpreneurship and Small Business Development" zakládají vlastní firmy a učí se podnikat na reálném trhu.
MU plánuje postavit cvičnou nemocnici pro budoucí lékaře. "Bude zahrnovat urgentní příjem včetně plně vybavené makety sanitního vozu a urgentních lůžek, operační sály, jednotky intenzivní péče i standardní nemocniční pokoje," popsala pro iHned.cz mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zase otevírá dva laboratorní komplexy s prvky Průmyslu 4.0, kde si studenti budou moci vyzkoušet třeba automatizaci a digitalizaci. Na těchto dvou univerzitách je zároveň možnost zvolit si praktickou stáž místo psaní bakalářské práce.
Czech College dluží studentům statisíce
Studenti pražské pobočky britské vysoké školy Czech College čekají na vrácení školného za neuskutečněnou výuku. Někteří z nich tvrdí, že jde o úmysl a podvod. Podle slov zakladatele, indického podnikatele Johna Xaviera, prochází škola finanční krizí.
Do magisterského programu "MBA - Master in Business Administration" Czech College přijala studenty, kteří sice zaplatili školné (v přepočtu necelých 130 tisíc korun), ale české Ministerstvo vnitra jim neudělilo ke studiu víza. Ministerstvo pro Seznam Zprávy uvedlo, že by udělením víza podporovalo nezákonnou činnost, Czech College prý nemá právo vyučovat ani nabízet program MBA. Škola totiž neposkytla ministerstvu školství potřebné údaje, čímž nesplnila informační povinnost, která je podmínkou pro poskytování zahraničního vzdělání.
Peníze měla škola dle vlastních podmínek vrátit do devadesáti dnů. Tento termín vypršel, studenti ale své peníze zpět stále nedostali. "Škola právě prochází finanční krizí," řekl Seznam Zprávám Xavier. "Se všemi studenty jsme v kontaktu," doplnil.
Mahfuzur, student z Bangladéše, jeden z těch, kterým bylo vízum zamítnuto, ale potvrdil Seznamu, že s ním škola už dva měsíce nekomunikuje. Školné prý zaplatil už v roce 2017.
Umělá inteligence bude generovat zpravodajské texty
Katedra žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), počítačů Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) a informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity (FAV ZČU) v Plzni společně s Českou tiskovou kanceláří (ČTK) nově spolupracují na propojení žurnalistiky a počítačových věd. V projektu "Proměna etických aspektů s nástupem žurnalistiky umělé inteligence" chtějí vytvořit systémy pro ověřování, analýzu a tvorbu zpravodajského obsahu pomocí umělé inteligence.
Prvotním záměrem je generování zpravodajských textů v českém jazyce prostřednictvím funkčního vzorku algoritmu. "Naším cílem a ambicí je nejen pomoci k automatizaci vytváření shrnujících žurnalistických zpráv, ale také vytvořit systém pro kontrolu tvrzení, a to na základě dostupných zdrojů. Tak by například divák mohl v přímém přenosu sledovat doplňující textové informace k pronášeným tvrzením," napsal v tiskové zprávě Luboš Král z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.
Bývalý prorektor UK Kovář se dopustil plagiátorství, o titul ale nejspíš nepřijde
Bývalý prorektor Univerzity Karlovy (UK) Martin Kovář se dopustil ve svých publikacích plagiátorství. Ve čtvrtek 14. února o tom rozhodla etická komise Filozofické fakulty UK. Opsané texty měl publikovat zhruba dvacet let.
"Podstata plagiátorství zde nespočívá v úplném zatajení předloh, ale v nepřiznaném značném rozsahu čerpání z nich, které se v daných textech projevuje vícero způsoby: nepřiznaným přejímáním struktury výkladu, konkrétních příkladů, formulací a bibliografických odkazů," uvedla komise. Některé z prací navíc sloužily k získání titulů docent a profesor.
Tituly Kovářovi nicméně asi zůstanou, podle prorektora a právníka Aleše Gerlocha i podle stanoviska ministerstva školství nemá podobný postup oporu v zákoně. "Musel by se stanovit nějaký režim na úrovni prezidenta," řekl pro Novinky.cz Gerloch.
V prosinci Kovář rezignoval na funkci prorektora a ke konci roku odešel z fakulty. Na možné opisování loni upozornili tři doktorandi.
Karlova univerzita podala dvě správní žaloby na prezidenta
Karlova univerzita (UK) podala dvě žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana, na tiskové konferenci to v pondělí 11. února uvedl její rektor Tomáš Zima. Zeman totiž odmítl jmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajtla profesory.
Zeman odmítl jmenovací dekrety podepsat už na jaře 2015, své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Fajtl údajně předložil nepravdivé informace, Ošťádal měl zase styky s StB.
"Vzhledem k tomu, že se domníváme, že byla porušena pravidla pro jmenování profesory, což bylo konstatováno v jednom z minulých rozsudků městským soudem, jsme dnes (11. února, pozn. redakce) podali k Městskému soudu v Praze dvě žaloby proti rozhodnutí prezidenta republiky," řekl na tiskové konferenci Zima.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil podání správních žalob za nepřekvapivý krok, který byl předem avizován. "Pan prezident na svém rozhodnutí trvá," vzkázal.
Relaxace a dýchací techniky. I to se teď budou učit děti v Anglii
Přes 370 škol ve Velké Británii připravuje rozšíření učebních plánů o předmět Mindfulness. Jde o jednu z největších podobných studií na světě, díky které se žáci dozvědí, jak zlepšit své psychické zdraví, řekla začátkem února britská vláda.
"Dětem budou postupně představovány problémy týkající se psychického zdraví, pohody a spokojenosti už od základní školy," uvedl britský ministr školství Damian Hinds v tiskové zprávě. Studenti se od expertů na duševní zdraví naučí relaxační techniky a dechová cvičení, aby uměli lépe ovládat své emoce.
"Jako společnost jsme víc než kdy jindy otevření, co se našeho duševního zdraví týče, ale moderní svět s sebou nese nové tlaky na děti," řekl také Hinds. Iniciativa přišla několik měsíců po zveřejnění šetření Národního zdravotního střediska. To zjistilo, že v roce 2017 trpělo 1 z 8 dětí ve Velké Británii mezi 5 a 19 lety alespoň jednou mentální poruchou.
Zemřela profesorka Lábová
V úterý 5. února zemřela fotografka a vyučující na Katedře žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Alena Lábová. Na fakultě působila od 70. let, přednášela o historii, teorii, etice i praxi novinářské fotografie.
"To, čím si ale získala generace studentek a studentů, byla její schopnost využít vše, co uměla a znala, ve výuce a vytvořit nesmírně zajímavé přednášky i kreativní semináře, při kterých velmi přátelsky, ale naprosto nekompromisně hodnotila naše práce," napsala na stránkách fakulty děkanka FSV Alice Němcová Tejkalová. Nejednu generaci novinářů ovlivnily její fotografické předměty zaměřené mimo jiné i na klasickou analogovou fotografii.
"Nebýt Aleny Lábové, můj život by vypadal úplně jinak," napsal absolvent FSV UK a nynější redaktor Respektu Petr Horký. "Z kabinetu Aleny Lábové a z fotokomory se pro nás stalo bezpečné zázemí. Přes fotografii a zájem o vizuálno vznikla jakási spřízněnost, která v ostatních předmětech a u jiných pedagogů chyběla," doplnil.
