Jedni tak a druzí onak
Mimo to, že bychom měli začít trénovat výstup na Velkou čínskou zeď, studie také předpokládá, že se bude počet jazyků zmenšovat. Jednou prý budeme mluvit všichni stejným jazykem. Není to špatný nápad, výuka cizích jazyků stojí spoustu peněz a ještě víc úsilí. Ačkoliv jednotný jazyk pro všechny není úplně nová myšlenka, tentokrát by se to mohlo povést. Francouzský jazykovědec Jean-Paul Nerriere totiž popsal a vymyslel formu jazyka, který bude na pochopení o hodně jednodušší, než předchozí pokusy. Esperantem už dnes mluví jen nadšenci, zato Globish, jak se jazyk nazývá, se už učí vybraný vzorek francouzských a korejských studentů. A nejspíš jich bude přibývat.
Globlish vychází z klasické angličtiny, jen má proti ní hodně ostrouhanou slovní zásobu a jednoduchá pravidla. Občas se mu také přezdívá English-Lite a není to náhodou; má totiž pouhých patnáct set slov. Nerriere se dost možná inspiroval takzvanou angličtinou pro otroky, která měla ještě jednodušší pravidla a pouhých šest set slov. Takže Globish je ve finále ještě docela kreativní jazyk. Bohužel ale nudný - sám autor o něm říká, že to je pouhý prostředek pro komunikaci. Nikdy se tedy asi nedočká vlastní kultury, nebo dokonce literatury.
Bez jazyků by byl svět k smrti nudný
Umíte si představit svět bez barev? Tak nějak by to vypadalo, i kdyby byl bez jazyků. Nikde by nečekalo žádné velké neznámé, žádné dobrodružství. Za pravdu mi dává i francouzský filozof Robert Maggiori: "Máme tendenci si myslet, že kdyby existoval jen jeden jasný a dokonalý jazyk, mohli bychom se všichni dorozumívat bez námahy. Pravda je ale taková, že kdybychom mluvili všichni stejně, svět by byl k smrti nudný."
Navíc, podle uznávaného britského spisovatele Davida Crystala není úplně možné, abychom všichni mluvili stejnou řečí. Dává za příklad angličtinu - ta v každé zemi, ve které se učí, vychází z původní britské, přesto pokaždé zní a vypadá trochu jinak. Australská, japonská, čínská, jamajská, … při cestování světem narazíte na spoustu různých anglických variací. Mezi mladými lidmi pak vznikají i modifikace angličtiny a jejich rodného jazyka jako Japlish, Franglais, Sweglish, nebo Spanglish. I my Češi máme díky tomu svojí vlastní angličtinu, říká se jí Czenglish. Nejznámější nářečí je ale nejspíš to Indické, které by se dalo hezky vyučovat na claimu fastfoodu McDonald’s. "I´m loving it" je typicky Indglishská věta, žádný rodilý mluvčí by nikdy nedal sloveso "love" do průběhu. Na tomhle příkladu je hezky vidět, že i když dáte tolika kulturám do rukou stejný jazyk, ve finále si ho každý upraví k obrazu svému.
Než přijde doba, kdy začneme mluvit všichni stejně, zaměřme se na první trojku jazyků, které se podle britské studie vyplatí znát v roce 2050. Perspektivista angličtiny je notoricky známá, výzkum se jí proto moc nevěnuje. V konkurenci ostatních světových jazyků však skončila na třetím místě s třemi sty padesáti sedmi miliony rodilých mluvčí. Na počet zemí, ve kterých je oficiálním jazykem, se svými třiceti státy suverénně vyhrála. Umět anglicky se tedy asi bude hodit vždycky. Pokud byste však chtěli věnovat svůj čas studiu dalšího jazyka, který budete mít zároveň možnost využít třeba při práci, vybírejte některý z následujících.
Mandarínská čínština
Počet rodilých mluvčí: 1.2 miliardy (Oficiální jazyk deseti zemí světa)
Obtížnost: Náročná (Osmdesát osm týdnů intenzivního studia)
Oblast využití: IT technologie, robotika a digitalizace, ekonomika
Proč se jí učit: Dostatek kamarádů, se kterými si budete moct popovídat. (Mezi 1,2 miliony obyvatel se určitě někdo najde.)
Proč se jí neučit: V Číně se nečasuje, ale zatýká. (Čína nemá ve své řeči skoro žádné rozlišené časy, zato má na kontě tisíce odsouzených k trestu smrti z politických důvodů ročně.)
Když se učíte čínsky, moc často se nestane, že byste si neměli s kým povídat. Což je skvělá zpráva pro introverty, ale i pro všechny ostatní. Vždycky totiž bude kousek od vás někdo, kdo vám s učení rád pomůže, za což budete určitě vděční, protože se u něj celkem zapotíte. Čínština patří mezi nejtěžší jazyky světa. Ale když ji zvládnete a odpustíte čínské vládě sem tam nějakou tu popravu, máte dveře do světa technologií otevřené.
Díky ideologické čínské vládě by se mohlo zdát, že šířením svého jazyka zapouští do světa kořínky socialismu. Nutno ale podotknout, že Čína sama o sobě velký podíl na šíření své mluvy nemá. Podle zmíněného spisovatele Davida Crystala Číňané příliš nestojí o to, aby se lidé jejich jazyk učili a čínština tak získala spoustu nových fanoušků hlavně díky úspěchům této východní země. A že jich není málo - daří se jim jak na poli vědy, například i v ekonomice, což není u diktátorsky řízených zemí úplně obvyklé. "Jsou na tom tak dobře, že s nimi dnes chce každý obchodovat. Jestli i vy chcete něčeho dosáhnout ve vědě, technice, nebo mezinárodním obchodu, čínština se vám bude velice hodit" motivuje ke studiu Crystal.
Léto už klepe na dveře. Chcete-li být přímo u zdroje, z Čech se v Číně pořádají jazykové pobyty. Jen musíte počítat s trošku vyšší počáteční investicí. Placené kurzy nabízí Studyline, nebo třeba StudentAgency.
Tip pro chudé studenty: Zkuste stránky Campus China, na kterých najdete seznam škol, které nabízejí stipendium. Tak hurá dobýt Čínu!
Španělština
Počet rodilých mluvčí: 402 milionů (Oficiální jazyk dvaceti tří států)
Obtížnost: Lehká (Dvacet dva až dvacet čtyři týdnů intenzivního studia)
Oblast využití: Literatura, byznys, cestovní ruch
Proč se ji učit: Španělština je, až na pár výjimek, poměrně pravidelným jazykem, takže když pochopíte základní gramatiku, máte téměř vyhráno (Subjuntiv vám snad rodilý mluvčí odpustí.)
Proč se ji neučit: Korida, neboli zápasy s rozzuřenými býky neodmyslitelně patří ke Španělské kultuře, ale všem milovníkům zvířat se jen při vzpomínce na ně kroutí prsty.
Vášnivé tanečnice, sangria, paella, Picasso nebo Gaudí. Myslím, že není potřeba zmiňovat víc důvodů, proč stojí za to učit se španělsky. Pokud zvládáte angličtinu, tenhle fonetický jazyk už bude oddechovka. Je také podobný francouzštině a italštině, takže klepnete rovnou tři mouchy jednou ranou. No není španělština super? Proč se tedy nepustit do krásné a vášnivé řeči, s kterou se domluvíte skoro všude? Navíc politická situace je tady daleko klidnější, než u čínských sousedů.
Jestli už se vidíte letošní léto mezi španěly, vyražte na některý z nepřeberného množství jazykových kurzů. Dost možná tam narazíte i na pár krajanů, protože tahle země patří mezi nejoblíbenější destinace a to nejen u studentů, kteří se vydávají na Erasmus. Kdybyste zatoužili po něčem trochu víc exotickém a nemáte hluboko do kapsy, zkuste Latinskou Ameriku nebo Kubu.
Typ pro chudé studenty: Latinskoamerické země nabízejí nepřeberné množství dobrovolnických programů, u kterých je potřeba koupit si jen letenku a zbytek už vás nestojí ani korunu. Nebo to zkuste do Španělska stopem.
Hindština
Počet rodilých mluvčí: 337 milionů (Oficiální jazyk devíti států)
Obtížnost: Těžká (Osmdesát osm hodin intenzivního studia)
Oblast využití: Cestovní ruch, textilní průmysl, zemědělství, elektrotechnický průmysl
Proč se jí učit: Budete umět hindštinu.
Proč se ji neučit: Hindština je neuvěřitelně těžká. (Brutálně)
Celý Indický poloostrov, na kterém se s Hindštinou potkáte nejčastěji, má dechberoucí atmosféru, kulturu a neuvěřitelný počet obyvatel. To je nejspíš i důvod, proč hindština skončila na třetím místě. Zároveň má indický trh stále větší potenciál a ekonomická stránka země už také není tak bídná jak bývala. Hindštinu ale na světě plynně ovládá stále jen malé procento lidí. To však má svůj důvod. Pot a slzy totiž uroníte nejen nad písankami Devanagarí, tedy písma Hindštiny, ale i nad spoustou dalších jazykových náležitostí. A když to nevzdáte, nesmíte se nechat rozhodit ani skutečností, že podobně jako v čínštině, se i v hindštině může jedno slovo vyjádřit tisíci různými způsoby.
Politická situace v zemi je docela klidná, ale to neznamená, že vždycky byla. To může mít za následek fakt, že se s vámi někteří Indové budou odmítat bavit francouzsky nebo anglicky. Pokud se tedy do země chystáte, základ Hindi je dobré přibalit s sebou.
Kdybyste léto rádi strávili mezi velkou spoustou šťastných lidí a barev, vyražte na jazykový pobyt do Indie. Jen si raději dvakrát potvrďte, že nejedete na kurz angličtiny. S tou to mají Indové trochu na štíru.
Typ pro chudé studenty: Pohlídejte si nabídku škol AFS Česká republika, kde nabízejí částečné stipendium na školách například v Novém Dilí. Nebo zkuste vyrazit s některou z neziskovek jako dobrovolník.
Překladač kazí zábavu
Spousta lidí vám bude tvrdit, že díky technologiím je dnes zbytečné umět jazyky. Nenechte se jimi odradit. Ano, kdykoliv si chcete přečíst něco, čemu nerozumíte, stačí to hodit do překladače a za pár minut jste moudří. Ale představte si situaci, kdy sedíte někde v hospodě, všichni kolem se čile baví, ale vy jim nerozumíte ani slovo. Vytáhnete telefon a zapnete překladač. Chvíli si možná vystačíte, ale na žádné filozofování to není a vy jste stejně zanedlouho ztraceni v překladu. Jistější je proto naučit se před cestou pár základních slovíček, telefon nechat v batohu a vydat se do hospody napospas osudu. Konec konců alkohol přeci spojuje národy, nebo ne? Tak hurá do hospody! Je před námi léto, tak zkuste místo vyvalování u rybníka někam vyrazit. Letenku seženete za pár stovek, a když je nejhůř, spát se dá i pod širákem.
