Blíží se evropské volby. Jak byste mladému studentovi vysvětlil, že volit do Evropského parlamentu je důležité?
Úplně jednoduše. Ať se podívá, co se dnes děje ve Velké Británii. Mladí lidé se totiž vykašlali na hlasování v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Mysleli si, že stačí své názory sdílet na Instagramu nebo na Facebooku a k referendu přišlo jen 36 % voličů ve věku 18-24 let. A o jejich osudu tím pádem rozhodli lidé, kteří vlastně už žádnou budoucnost nemají a může jim být úplně jedno, co se s Británií stane.
Jak by to vypadalo u nás, kdybychom se rozhodli vystoupit z Evropské unie?
Kdybychom se rozhodli referendum zorganizovat letos, tak si myslím, že by nás ještě pořád zachránil pohled na tu frašku, která se odehrává ve Velké Británii. Lidé vidí, jaký chaos způsobuje Brexit, to je krátkodobě odstrašující případ. Ten ale nevydrží moc dlouho, takže pokud chceme, aby Czexit nebyl tématem, musíme na tom pracovat sami.
Co by způsobil reálný odchod z EU?
Není lepší způsob než citovat Václava Klause mladšího. Ten říkal: "Vystupme z Evropské unie i za cenu toho, že o třetinu zchudneme!" Takže ať si každý představí, že by vydělával o třetinu méně a má jasno, jak by to vypadalo.
Volby v rukou studentů
Jaké jsou největší benefity Evropské unie konkrétně pro studenty?
Mají šanci na slušnou budoucnost. Budou žít v zemi, která patří na západ, má poprvé v historii funkční bezpečnostní garance. Budou žít v zemi, kde funguje ekonomika, protože nemá žádné bariéry a můžeme bohatnout díky tomu, že šikovní Češi mají přístup do celé Evropy. Mají také šanci prožít život v míru. To se u nás špatně vysvětluje, protože my jsme nikdy pořádně válku nezažili - na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí.
Zkuste to vysvětlit.
Vloni na podzim jsem byl s gymnazisty na výletě ve Francii. Když si představíte sedmnáctileté studenty, bude vám jasné, že to pro ně byly dlouhé večery, náročné noci, těžká rána. Jeden den jsme jeli do Normandie. Vzali jsme je na jeden z velkých vojenských hřbitovů a ukázali jim dlouhé řady bílých křížů. Ten večer nikdo s nikým nemluvil, každý z nich co nejrychleji snědl večeři a zmizel. Poprvé na vlastní oči viděli, co znamená válka.
Vypadá to, že v květnových volbách uspějí populistické a krajně pravicové strany. V Itálii, Francii nebo Maďarsku podle průzkumů dokonce vedou. Co je podle vás hlavním důvodem jejich vzestupu?
V řadě zemí proti nim neexistuje funkční protiváha. V každé zemi najdete lokální Marine Le Pen, a pokud proti ní máte místního Macrona, tak je to v pořádku. V Maďarsku a dalších zemích někoho jako je Emmanuel Macron ale nemají. Je to ostatně vidět i na naší zemi. Historicky nejefektivnějším českým politikem byl Václav Klaus starší. Myslím, že si každé ráno hodil korunou, jestli bude kritizovat Evropskou unii nebo globální oteplování - a dnes jsou Češi velcí euroskeptici a nevěří v boj proti klimatické změně. A to všechno jen proto, že proti Klausovi nestál nikdo, kdo by mu dostatečně efektivně oponoval.
Tomáš Prouza
Tomáš Prouza je český ekonom. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a britskou Open University. V roce 2000 založil server Penize.cz. Ekonomii a diplomacii se věnoval jako náměstek ministra financí, několik let pracoval pro Světovou banku ve Washingtonu. Působil také jako tajemník vlády pro evropské záležitosti. Dnes řídí Svaz obchodu a cestovního ruchu. Mimo jiné ho zajímá otázka zavedení eura.
Podle průzkumů je nejméně voličů ve volbách do Evropského parlamentu z věkové skupiny mezi 18 a 24 lety. Myslíte si, že kdyby se mladí lidé více zajímali o politiku a volili, mohli by zvrátit úspěch populistů?
Záleží na tom, kdo z této skupiny k volbám přijde. Pokud to budou vysokoškoláci a gymnazisti, mají možnost výsledek změnit. Ale pokud by masivně volili studenti učňovských oborů, pravděpodobně to nebude mít velký vliv. Projekt Studentských voleb, které organizuje Jeden svět na školách, ukazuje, že voličské chování na gymnáziích a učňovských oborech se výrazně liší.
Tyto názory tedy ovlivňuje vzdělání?
Obecně vzdělání, sociodemografie celé rodiny a to, kde žijí. Dnes spousta politiků staví svůj úspěch na tom, že v lidech podporují pocit dvojí periferie. Jednak jsou na tom někteří lidé špatně, drtí je exekuce, mají špatné vzdělání a špatnou práci. Zároveň ale slyší od politiků: "ty, co žiješ tady na Šluknovsku, nic neznamenáš, jsi nevýznamný občan nevýznamné země, nikdo tě v Evropské unii nebere vážně." Potom z toho těží populisté, kteří tvrdí, že se o takové lidi postarají.
Způsobuje podle vás tento rozdíl nedostatečné vzdělávání o Evropské unii?
Ano. Jezdím často na debaty a pořád mě překvapuje, že ani poměrně vzdělaní lidé neví, jak Evropská unie funguje, a právě proto mají tendenci opakovat jednoduché názory. U mladých je to samozřejmě selhání školského systému, ale myslím, že ještě mnohem více selhává byznys. Pokud by zaměstnavatelé svým zaměstnancům více zdůrazňovali, že práci mají jen díky tomu, že máme jednotný evropský trh a Česko je díky tomu úspěšné, lidé by lépe rozuměli důvodům našeho členství v Unii.
Reformovat Unii?
S tím souvisí i fakt, že se o Evropské unii objevuje spousta mýtů a dezinformací, které mohou ovlivňovat právě například evropské volby. Na stránkách Unie jsou tyto mýty vyvrácené, ale o to se moc nikdo nezajímá. Existuje nějaký způsob, jak by Unie mohla s dezinformacemi efektivněji bojovat?
Šéfové zastoupení Evropské komise ve členských zemích by měli mít odvahu jít do konfliktu. Když se podívám na mnoho z nich, tak jsou vlastně neviditelní. Nikdo netuší, kdo to je, zástupce Evropské komise nechodí do veřejných debat ani za premiérem a ministry. Podle mého názoru by měl být šéf zastoupení Evropské komise schopný jít do debaty s Václavem Klausem mladším a neprohrát.
V souvislosti s Evropskou unií mluví spousta lidí o tom, že by potřebovala reformovat. Emmanuel Macron teď uveřejnil své nápady na evropskou renesanci. Jaký máte na jeho vizi názor?
Je dobře, že jednotlivé státy sdělují své požadavky na podobu Evropské unie, díky tomu se vede zajímavá diskuse. Premiéři a prezidenti k tomu často používají zasedání Evropského parlamentu, kde mohou mluvit nejen ke svým voličům, ale také ukázat ostatním zemím, jak si představují budoucnost Evropy. Předminulý týden byl v Evropském parlamentu například slovenský premiér Peter Pellegrini. Když tuto nabídku dostal Andrej Babiš, tak ji odmítl s argumentem, že aktuální poslanci v Evropském parlamentu po volbách stejně už nebudou. Ale Parlament je platforma, kterou všichni pečlivě sledují. Kdyby český premiér vystoupil, každý by věděl, jakým směrem chce Česká republika směřovat. Byla to zbytečně promarněná šance.
Co si myslíte o konkrétních nápadech Macrona na reformaci Evropy?
Myslím si, že je potřeba začít se reálně bavit o spoustě věcí, které navrhuje. Například o tom, na kolik se Evropská unie dokáže postarat sama o sebe v případě obrany. Pořád si říkáme "to vyřeší NATO". Ale v Severoatlantické alianci se rozhoduje jednomyslně. A když se podívám na Trumpa ve Washingtonu a čím dál tím pochybnější chování tureckého prezidenta Erdogana, vidím dva problematické členy, kteří by mohli zablokovat pro Evropu důležité věci. Myslím si, že je dobře, že Macron otevírá i způsob rozhodování v Evropské unii. Systém veta měl smysl, když rozhodovalo původních šest zemí, ale v 27 je ten model už nefunkční a jen nás brzdí.
(Ne)studujte v Británii
Británie se chystá odejít z EU. Jak to bude vypadat, pokud bude chtít člověk studovat na britské univerzitě?
Musí mít na studium peníze. Myslím si, že Britové nebudou mít problém s vydáváním studentských víz. Ale pravděpodobně by evropským studentům neposkytli půjčky.
Jak to změní možnost vyjet do Británie na studijní pobyt či stáž?
Záleží na tom, jestli vznikne nějaká dohoda. Pokud ano, tak Erasmus bude pokračovat beze změny. Pokud bude Brexit bez dohody, Britové ze systému vypadnou. Myslím si, že budou chtít Erasmus obnovit, protože britské školy vydělávají hodně peněz právě na studentech ze zahraničí. Přesto ale nastane určité přechodné období, kdy bude potřeba vyjednat novou spolupráci.
Doporučil byste dnešnímu studentovi, aby si pro studium v zahraničí vybral Británii?
Kdybych se moje děti dnes rozhodovaly, kam jet na Erasmus, asi bych jim doporučil, ať zváží třeba raději Irsko. To je aktuálně jistější.
