Tenhle výrok mi vrtal dlouhou dobu hlavou. Je možné, že si starší generace snaží v některých médiích hlídat své pozice (to ovšem není žádná výhrada novinářského povolání), ale na několika příkladech z praxe se dá ukázat, že generační obměna v médiích přichází.
Andrea Procházková a Tomáš Brolík z Respektu, Jakub Zelenka a Lukáš Prchal z Deníku N nebo třeba Filip Horký, který nyní vede zpravodajství TV Seznam. To je jen pár zvučných jmen mladých novinářů, kteří vyrůstali za pomoci svých starších a zkušenějších kolegů a jsou předními průkopníky generační obměny v médiích. A ve výčtu by se dalo pokračovat… Ostatně právě mladým novinářům je udělována každý rok Novinářská křepelka.
K zamyšlení je i otázka příležitostí. Pokud se chce mladý člověk realizovat a rozvíjet v novinářském řemesle, má příležitostí mnoho. Novinář není doktor nebo právník - student žurnalistiky nemusí čekat na svoji první zkušenost v médiích až po konci školy. Právě naopak se od studentů žurnalistiky očekává, že budou nabírat zkušenosti již při studiu.
Řada předních novinářů má i vystudovaný úplně jiný obor (například Světlana Witowská je právnička, Jakub Szántó historik, Martin Veselovský svá studia historie ani nedokončil). Často je lepší studovat to, o čem chcete psát. Ideální řešení nabízí na Masarykově univerzitě v Brně, kde žurnalistiku musíte studovat dvouoborově. Vyznáte se tedy v tom, o čem budete psát a pokud byste zjistili, že vlastně novinařinu ani dělat nechcete (což se také může klidně stát), máte záložní plán.
Studenti mají možnost nabrat zkušenosti ve spoustě studentských médií. Od největších jako právě Studenta, The Student Times a další, přes ty na vysokých školách (jako například Rádio R) až po středoškolské plátky. A pokud na vaší škole nejsou školní noviny, je to ještě lepší, protože máte možnost školní plátek založit a stát v jeho čele. To se do CV hodí. Stejně tak existuje celá řada lifestylových webů. Tahle média vezmou šikovné studenty i s relativně menší zkušeností a jsou skvělým odrazovým můstkem do další kariéry.
Nehledě na to, že je 21. století a funguje něco jako internet, kde můžete mít během pár chvilek téměř zadarmo vlastní blog nebo webovou stránku. My mladí umíme využívat skvěle sociální sítě, přes které si můžeme najít své čtenáře. A i kdybyste měli psát jen pro své nejbližší kamarády, hlavní je psát a posouvat se tak dál, protože to vás nikde nenaučí. Pokud si někdo říká, že nemá prostor kde by psal, je to pouze výmluva.
Je třeba také příležitosti umět hledat. Kromě klasických portálů s nabídkou práce je dobré sledovat i facebookovou skupinu Práce v médiích, kde se soustřeďují nabídky z těch serióznějších médií (práce i stáže), stránku Syndikátu novinářů nebo portál Webtrh, kde zase máte možnost dostat se k práci pro menší weby (občas i tištěná média).
Užitečnou věcí pro mladé novináře jsou také všemožné programy či simulace. Kromě vylepšení svých schopností zde můžete získat ještě jednu, neméně důležitou, věc - kontakty. Jedním z takových programů je například Letní žurnalistická škola, kde kromě vylepšení svých schopností budete mít možnost setkat se s předními jmény tuzemské mediální scény.
Mladým novinářům přejí i okolnosti. Ekonomika zatím stále prosperuje, takže média mají prostředky k vytváření nových míst, vznikají nová média. Vzhledem k situaci na politické scéně má společnost větší hlad po kvalitní žurnalistice a povolání novináře nabírá v posledních letech čím dál větší prestiž. To jsou všechno důvody, proč nemusíme vidět budoucnost novinařiny v ČR tak černě.
