Ačkoliv předchůdce Homo sapiens sapiens bych dokázala vyjmenovat zřejmě ještě dnes (jen na gymnáziu nás o nich učili rovnou dvakrát), právě o Lorencovi nebo například privatizaci po pádu komunistů jsem se dozvěděla teprve až na vysoké škole nebo dočetla ve svém volném čase v knihách. A to jen protože historie patří mezi mé koníčky. Přitom informace o jednom i druhém potřebujeme k pochopení současného stavu naší společnosti.
To si uvědomila i Bezpečnostní informační služba (BIS). Obavu z nedostatečné výuky moderních dějin vyjádřila v jedné z poznámek pod čarou výroční zprávy - což mimochodem dlouhodobě tvrdí jak učitelé a historici, tak i několik výzkumů (například ten od České školní inspekce z roku 2016). "Jen občan, který bude chápat naší historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality," vysvětlil, co poznámkou BIS myslela její ředitel Michal Koudelka v Právu.
Někteří politici totiž BIS kritizovali za výrok, i za schůzku Koudelky s ministrem školstvím Robertem Plagou. "Nevím, proč by se do této diskuze měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis," řekl prezident Miloš Zeman. O výuce by podle něj měli diskutovat historici a pedagogové. Nutno ale podotknout, že za socialismu byl právě dějepis značně upravovaný, aby vyzníval proti "západním imperialistům".
"Ve chvíli, kdy zjistil, že BIS identifikovala nějaké riziko, které se dotýká jeho resortu, tak chtěl znát podrobnosti. Pokud například ve svých zprávách upozorníme, že další úbytek zásob podzemních vod v České republice považujeme za bezpečnostní riziko do budoucna, tak se o to nepochybně bude ministr zemědělství také zajímat a určitě to nebude znamenat, že chce BIS sama přepisovat zákon o vodách," napsal Studentě tiskový mluvčí BIS Ladislav Šticha. Podle něj se Plaga s Koudelkou shodli na tom, že může nedostatečná výuka moderních dějin v širších souvislostech znamenat riziko v momentě, kdy se některá cizí mocnost snaží dezinterpretovat řadu historických událostí v některých dezinformačních médiích. Vezmu-li v úvahu, jak rychle se dnes podobné zprávy dokáží řetězovými e-maily a sociálními sítěmi šířit, není tak těžké uvést spoustu lidí na pochyby.
Nicméně BIS rozhodně dějiny, jak poukázal Zeman, přepisovat nechce. "Jde nám o nepoměr mezi výukou jednotlivých historických období," napsal Studentě Šticha. To mimochodem potvrzují i samotní učitelé dějepisu. Podle jedné učitelky základní školy na Ústecku, která nechtěla být jmenována, jsou moderním dějinám (období od 1. světové války do současnosti, což tvoří celé jedno století) věnovány poslední tři měsíce deváté třídy. Uznává ale, že většinou stihne probrat jen učivo do šedesátých let.
Ačkoliv stále přibývá pedagogů, kteří se raději než pravěku věnují moderním dějinám, stanovené učební osnovy jim to značně ztěžují. "Zprávou BIS chtěla učitele podpořit, aby dostali na výuku moderních dějin více prostoru, nástrojů a podpory od státu," vysvětlil Studentě ještě Šticha. Protože jak napsal Koudelka v Právu: "Právě oni jsou těmi, kteří mohou připravit naše děti, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily."
