Přitom právě tyto centra mají přehled o současné situaci na trhu práce, znají nejčastější požadavky zaměstnavatelů, dokážou kvalitně připravit na pohovor nebo dokonce otestovat vaše předpoklady pomocí profesně-psychologických testů, které jinde stojí několik tisíc korun. To vše navíc nabízí úplně zdarma. Takže kde je problém?
Snad každá univerzita má vlastní "kariérko", které řeší všechny mezistupně od výběru správné profese, vyjednání optimální mzdy až po nástup do vysněné společnosti. Pořádá taky workshopy s lidmi z praxe, rozvojové kurzy i výběrová řízení nanečisto, po kterém vám předá zpětnou vazbu. Jenže v Česku jsou tato centra relativně mladá - mezi jedno z nejstarších patří kariérní centrum na Vysoké škole ekonomické v Praze, které se stalo samostatným pracovištěm před dvaceti lety. Ročně zajišťuje 300 konzultací v českém i anglickém jazyce.
Skandinávské země jdou zase příkladem
"V západních a severských evropských zemích mají kariérní centra dlouholetou tradici a jsou součástí vzdělávacího systému, zatímco u nás je situace zcela odlišná. Jsme na začátku a s tím vše souvisí," vyjádřila se k mládí kariérek Petra Pavlíčková z Kariérního centra Univerzity Hradec Králové, které funguje teprve čtvrtým rokem. Ačkoliv tato pracoviště nabízí velice podobné služby jako ve světě, rozdíl je především ve vnímání potřeby řízení profesního směru a nezakotvení kariérního poradenství ve vzdělávacím systému. "Inspirací pro nás mohou být skandinávské země, kde je kariérové poradenství ve vzdělávací systému ukotveno a systematicky se se studenty pracuje. Což samozřejmě souvisí s reformou vzdělávacího systému," upozorňuje Pavlíčková. U nás je využívání těchto služeb dobrovolné, ve Finsku ale narazíte na povinný školní předmět Kariérové vzdělávání a poradenství už na základní a střední škole.
Nízká návštěvnost, velká důvěra
Podle průzkumu Special Eurobarometer 417 využilo kariérní služby jen 15 % Čechů starších patnácti let. "Nám od roku 2016 návštěvnost mírně stoupá. Jsou akce, na kterých máme dokonce skokový nárůst návštěvnosti," komentuje situaci Kariérního centra ČVUT jeho manažerka Iva Peláková. Největší zájem v Evropě registruje Dánsko, kde má více než polovina obyvatel zkušenosti s kariérními službami. Což se samozřejmě dá očekávat, protože kariérní poradenství má v už zmíněných severských zemích bohatou historii. Výzkum se zaměřoval i na typy lidí, kteří využívají tuto formu profesní pomoci. Nejvíce ji poptávali manažeři. Což potvrzuje, že profesní poradenství dobrovolně vyhledávají spíše cílevědomé osoby, které si chtějí připravit vlastní kariérní plán nebo se poradit ohledně výběru správného zaměstnavatele. Další skupinou však byli nezaměstnaní a třetí příčku obsadili studenti.
Pokud bychom se zaměřili na všechny evropské studenty, má s těmito službami zkušenosti více než třetina. Podobný průzkum se prováděl i v Americe. Podle třetího ročníku Gallup-Purdue Indexu využila kariérní služby polovina amerických absolventů, a to už v průběhu svého studia. Ačkoliv se jedná o mnohem vyšší číslo než v Evropě, jen 16 % z dotázaných tvrdí, že tato návštěva byla velice užitečná. My sice navštěvuje centra méně často, ale zato jsou tři čtvrtiny Čechů přesvědčeny o jejich užitečnosti při hledání práce.
Kariérka & problémy
Spousta práce a málo zaměstnanců, to jsou charakteristické znaky pro většinu českých center. Když si představíte, že během roku zvládnou zorganizovat několik workshopů se zaměstnavateli, vzdělávacích kurzů, pracovní veletrhy a do toho ještě nabízí profesní poradenství, řekli byste si, že v jejich týmech je alespoň jeden člověk na eventy, obchoďák, marketér, ideálně tři kariérní poradci a vedoucí centra - to je sedm zaměstnanců. Jenže tak to většinou není. Kariérní centrum v Olomouci má jen tři pracovníky, v Hradci Králové a ČVUT je vyčleněný jeden celý a jeden poloviční úvazek. Pro porovnání mají známá centra v University of Helsinki jedenáct zaměstnanců, na Yalu dokonce. osmnáct. Od počtu pracovníků se samozřejmě odvíjí i prostory. Zatímco v zahraničí mají svůj dům, na ČVUT disponují jednou kanceláří, kterou ještě sdílí s jiným univerzitním oddělením.
Malý počet pracovníků tak pravděpodobně ovlivňuje i nedostatečnou propagaci, se kterou se některá centra rovněž potýkají. "Viditelnost je bohužel naše slabá stránka. Univerzita nám sice umožňuje rozeslat na začátku semestru informační email o našich akcích, ale o další propagaci se staráme sami, často nad rámec našich úvazků," objasnila kariérní poradkyně Zdenka Vykoukalová z Mendelovy univerzity v Brně, která je jedinou pracovnicí specializovanou na kariérní poradenství. Naopak Kariérní centrum Masarykovy univerzity má vlastní tým, který se zaměřuje na marketing a přistupuje k propagaci systematicky. "Budujeme si vlastní databázi studentů a absolventů, kteří se zajímají o naše služby. Díky tomu se nám tak daří lépe cílit naše komunikační aktivity a naplňovat kapacity akcí," vysvětluje manažerka marketingu Jitka Štenclová, která zároveň dodává, že spolupracují s fakultami a využívají i offline propagaci.
Kvalitní a potřebné služby
Na internetu najdeme plno návodů, jak vystupovat na pohovoru. Naštěstí si ale uvědomujeme, že jedna obecná rada nemusí být tou pravou. Přece jen životopis, který posíláme na kreativní pozici, by měl vypadat jinak než ten, který míří do advokátní kanceláře nebo veřejné správy. Právě od toho jsou tu individuální konzultace, které jsou přesně na míru našim potřebám. Především o ně a o kontroly životopisů má zájem většina studentů, která navštěvuje Kariérní centrum UP.
Pracoviště si zjišťují, jaké potřeby a přání mají studenti, a poté je zařadí do nabídky. Třeba Kariérní poradenské centrum Matematicko-fyzikální fakulty UK zaregistrovalo slabiny studentů v komunikaci, organizaci času a motivaci. Jakmile vytipují potřebná témata, zařadí je do nabídky. Podporu dívek, které chtějí pracovat s technologiemi, zajišťuje Kariérní centrum Univerzity Pardubice prostřednictvím letní IT školy. Umožňují tak něžnému pohlaví proniknout do světa, který byl ještě před pár lety doménou mužů. "V minulém roce byl největší zájem o kurz podnikání a seminář Poznej svoji cenu na pracovním trhu. O osobnostní testování je dokonce větší zájem, než na jaký máme kapacitu," komentuje trendy Iva Peláková z Kariérního centra ČVUT. Zároveň dodává, že většina studentů, která přijde na jednu akci, vyzkouší i další.
Seznámí vás se zaměstnavateli
Díky úzkému kontaktu se zaměstnavateli mají tato pracoviště přehled o trhu práce a vývoji nástupních mezd. Získat zpětnou vazbu od specialistů i kontakty můžete třeba díky kariérnímu akcelerátoru #HackYourCareer, který pořádá Career center ČZU - jeden den je vyhrazený k přípravě na toto setkání, další den pak jdete do akce.
A pokud pořád nevíte kudy kam, zkuste si zaměstnavatele obhlídnout třeba na veletrzích. V listopadu se koná Veletrh pracovních příležitostí JobChallenge, který spolupořádají kariérka a centra celoživotního vzdělávání MENDELU, MU a VUT v Brně. Je to možnost, jak se setkat s více než 120 zaměstnavateli a navštívit poradenský HUB nebo talk shows s vystavovateli na jednom místě.
Takových akcí je mnohem víc, stačí se jen podívat na web kariérního centra vaší školy. Tak to zkuste taky - je jedno, jestli jste v prváku nebo budete brzy státnicovat. Na to být lepší než ostatní není nikdy pozdě.
