Chodby na Hollaru, sídlu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, zdobí plakáty s fotkami automatu na kávu v Jinonicích s textem: "Potřebuješ kafe? V Jinonicích mají docela solidní automat." Studenti tím narážejí na kavárnu nejen s kvalitní kávou, kterou mají na dvorku Hollaru. Je to jen špička ledovce důvodů, proč zůstávat v centru?
"Z mého pohledu je to hlavně o dopravní situaci. Já jako student, který potřebuje být na pár hodin v Jinonicích, se tam za chvíli dostanu odkudkoliv z Prahy a zároveň tam nepotřebuju trávit celý den," řekl Jan Štola, student FSV z Jinonic. "Tím, že je v Jinonicích studentů poměrně velké číslo, ta možnost se tam potkávat s lidmi z jiných oborů, jinak myšlenkově nastavenými, je zajímavá. Já si momentálně nedovedu představit, že bych tu možnost měl někde v centru."
Naopak studenti ostatních fakult či oborů, které sídlí v centru hlavního města, zmiňovali snadnou dostupnost a krátkou vzdálenost mezi jednotlivými budovami, čímž je ono potkávání s jinak smýšlejícími lidmi zajištěno. Mimo jiné třeba vídeňská koncepce v centru města v podobě více historických budov například v jedné městské části je vlastně novou podobou kampusů, které byly v minulém století budovány právě na okrajích. "Tím, že sídlíme v centru, tak máme velkou výhodu, že k nám vždy rádi přijedou zahraniční partneři. Přijdou k nám také významní hosté z praxe, kteří by na periferii, kam by museli strávit třeba hodinu cesty, už nedojeli, protože jejich čas je drahý," zmínila Denisa Hejlová.
Problém ale netkví pouze v místě, kde by univerzity své objekty mít chtěly - a že ony občas také chtějí sídlit právě v centru. Tam ale mluvíme o obrovských investicích na opravy starších budov, cenách pozemků… "Hrozně důležitá věc týkající se financování univerzit a která nebyla zmíněna a která zásadním způsobem proměnila mimopražské univerzity v ten správný moment jsou strukturální fondy, ze kterých byla Praha vynechána," podotkla další debatující z publika, když se narazilo na kritiku odmítnutí budovy Invalidovny tehdejším děkanem FSV Jakubem Končelíkem. "Pokud ministerstvo nedá univerzitě finanční prostředky, tak má univerzita smůlu. A přibrat si k tomu ještě areál Invalidovny s tím, že možná za 30 let ministerstvo nějaké peníze dá, by bylo krátkozraké a marnotratné."
I kvůli případným investicím debatující apelovali na studenty, aby se nebáli komunikovat a ukázat, že pro město mohou být přínosem. Protože to může být - a mnohdy také je - jedním z rozhodujících faktorů pro rozdělování finančních prostředků. "Považuju za strašně důležitý si tady ty studenty udržet, aby tu nejen studovali, ale opravdu tu zůstali, pracovali a udrželi si rodiny," řekla Pavla Melková.
Na závěr Kateřina Písačková dodala ze svých vlastních zkušeností získaných třeba i otevřením zmiňované kavárny Na Hollaru: "Neveďme monology, ale otevřeme dveře dialogu."
Stěhovat, nestěhovat? Jaké by bylo vaše řešení? Sdílejte článek na sociálních sítích a dejte nám vědět!
