Chytré drogy (někdy i tzv. performance-enhancing drugs), pod tímhle označením se skrývá skupina látek známá jako nootropika. Nejedná se pouze o léky v klasické podobě, nýbrž i o potravní doplňky a další substance, které jednoduše zvyšují činnost mozku. Pomocí nootropik byste teoreticky měli pojmout více informací za kratší čas, a to díky efektivnějšímu propojení mozkových hemisfér, konkrétně center mozku souvisejících s pamětí a vyššími kognitivními funkcemi. A to bez vedlejších účinků. Zní to jako pohádka, že? Tak jak to, že je už všichni dávno nezobeme hromadně?
Nejznámějšími zástupci chytrých drog jsou Adderall a Ritalin, které původně měli užívat jen lidé s poruchami pozornosti (například s ADHD). Přínosem těchto léků je fyzické zklidnění a nárůst mentální bdělosti, což úzce souvisí s koncentrací. Pro nemocné se jedná o užitečný způsob, jak zvládat běžné nároky života, které jim jejich porucha zvládat neumožňuje. Zdravým lidem ale do těla nepatří, proto je lze získat pouze na předpis. To je ostatně společné pro všechna nootropika, přesto se ale často dostávají i do nepovolaných rukou - podle jedné studie z University of Texas byla celá polovina "nemocných" studentů, kteří tyto léky brali kvůli svému zdravotnímu stavu, požádána svými zdravými spolužáky, aby jim nějaké prášky dala.
A právě tady začínají problémy, protože psychická závislost se buduje velmi snadno, dokonce snadněji než ta fyzická. Však si sami dokážete nejlépe představit, kolik byste všeho stihli, kdybyste nemuseli spát a svůj bdělý čas strávili co nejefektivněji bez únavy, s konstantně zvýšenou pozorností a aktivitou mozku. Učili byste se stejné množství materiálu kratší dobu, lépe byste si pamatovali, víc byste toho stihli atd. To se pak člověku k běžnému režimu už moc vracet nechce.
Chytré drogy
Věděli jste, že…
… 40 % studentů má zkušenost s drogami - většina s marihuanou
… 6 % studentů drogy užívá nahodile nebo pravidelně
… 57 % studentů si myslí, že všechny drogy jsou špatné
… 43 % studentů rozlišuje dogy na dobré ("tráva") a špatné (heroin)
"Neškodné" drogy
Chytré drogy se mohou jevit jako neškodné zejména proto, že jsou na trhu (mezi zdravými lidmi) poměrně krátkou dobu, jejich dlouhodobé účinky na lidské tělo a mysl tak zatím nejsou prokázány. Krátkodobě se může objevit nepravidelný puls, silné bolesti břicha a hlavy či nespavost, ale co tyto léky udělají se zdravým tělem při delším užívání, se zatím příliš neví. I proto je zcela nesmyslné, aby si na ně zdravý člověk zvykal, což se však přesto děje. Data nejsou příliš věrohodná a hodně se liší, jelikož závisejí na přiznání samotných studentů, kteří se "výpomoc" se studiem samozřejmě přiznat zdráhají.
Různé zahraniční zdroje ovšem v souvislosti s užíváním nootropik hovoří o zhruba pětině vysokoškolských studentů a to je vysoké číslo! Po vysazení těchto drog může přijít deprese a vyčerpání, protože si tělo delší dobu sahalo do svých pohotovostních zásob energie, takže to máme pětinu vyčerpaných studentů s depresemi, což rozhodně nelze brát na lehkou váhu. Zvlášť když se ukazuje, že druhé největší procento úmrtí lidí pod třicet let je způsobeno sebevraždami.
Psychický doping
Nootropika patří do skupiny látek, které zvyšují výkon lidské mysli a těla. Určitě vás napadne, o jak široký okruh látek se jedná, patří sem totiž i běžně dostupná a užívaná analgetika, tedy látky ke snížení bolesti. A také většina prostředků, jimiž vrcholoví sportovci dosahují výkonů za hranicemi pravidel; nejde jen o tlumení fyzické bolesti či zvyšování koncentrace, nýbrž i o krevní doping či užívání anabolik ke zvýšení tělesné síly. Tedy všechny zlořády, kolem kterých se točí kauzy ve světové cyklistice či atletice.
Psychická výkonnost ovšem stále jednoznačně měřitelná není. Zřejmě i proto, že pokroky ve vědeckém poznávání této oblasti nepostupují tak rychle. Zatímco dopingoví specialisté dneška vynalézají stále nové způsoby, jak užívání nepovolených typů látek obejít, většina drog na podporu kognitivních funkcí je teprve v rané fázi výzkumu, a to hlavně v souvislosti s léčbou neurologických onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.
Nejprobádanější i veřejně nejužívanější skupinou těchto drog jsou stimulanty, jejichž nejznámějšího zástupce nemusíme představovat - kofein. S klasickou kávou, černým čajem či (v radikálnějším případě) energetickými nápoji, které pracují nejčastěji právě na bázi kofeinu a na kterých pořád ještě hlavně jedeme my Češi, si nároční studenti v zahraničí dnes už leckdy nevystačí. Chtějí něco silnějšího, což splňují právě zmíněné léky pro zvýšení pozornosti.
Američtí studenti navíc mohou částečně legálně přes internet nakoupit i Modafinil, relativní novinku mezi osvědčenými hráči na poli studijních drog. A příklad používání jim dává dokonce i vláda - v americké, francouzské, britské či indické armádě ho totiž používají vojáci při náročných misích, během kterých je nutné potlačit spánek. Původně se Modafinil používal pro léčení narkolepsie, tedy nekontrolovatelného usínání během dne, postupem času však na jeho nemedicínské využití přišli vojáci i studenti. Látka udrží člověka bdělého až dvanáct hodin pouze tím, že zvýší přítok krve do mozku. Díky tomu se jedná o méně podezřelou a organismus zatěžující drogu než výše zmíněné, ovšem dlouhodobé účinky opět vyzkoumané nejsou.