Poprvé jsem přijela do Británie ve svých šestnácti letech, kdy jsem získala roční stipendium na soukromé internátní škole v St. Andrews, Skotsko. Toto se brzo prodloužilo na dva roky a ve Skotsku jsem i odmaturovala. Na tomto zeleném ostrově jsem nakonec zůstala deset let. Nikdy jsem toho rozhodnutí nelitovala.
Na vysokou školu ve Spojeném království (United Kingdom, neboli UK) mají naši studenti určitě právo jít po maturitě přímo, stejně jako studenti z ostatních zemí EU. Pokud ovšem člověk plánuje nejdříve chvíli studovat angličtinu nebo foundation year, tak to není špatný nápad, ale může to být v některých případech finančně náročné. Dobrý příklad je má kamarádka, která šla před vysokou rok pracovat jako au-pair, přitom studovala angličtinu a podala si ten rok přihlášku na místní univerzitu. Jakákoliv maturita ze střední školy na území EU musí být uznaná. Zbytek pak záleží na maturitních známkách. Přihlášky se podávají přes centralizovaný systém UCAS, ve kterém jsou zahrnuty všechny instituce ve Spojeném království. Na UCAS se člověk hlásí ještě před maturitou, v kolonkách přihlášky pak musí s učiteli vyplnit známky z deváté třídy a jejich "predicted grades" neboli odhad maturitních známek. "Firm offer" pak dostane, pokud na tyto známky v létě student dosáhne. Pokud má student maturitu již hotovou a splňuje ostatní požadavky, tak ho univerzity přijmou rovnou. Každý student, který nestudoval v anglicky mluvícím prostředí bude potřebovat zkoušky z AJ, kde uznávají především IELTS, Advanced Cambridge Certificate a TOEFL. Přihlášky lze podat online přímo přes stránky UCAS, kde má člověk na výběr z max. 5 kurzů/institucí (www.ucas.com).
Důležité je dobré doporučení
Každý uchazeč potřebuje doporučení od učitele ze střední školy (nejlépe někdo, kdo umí anglicky). Jsou to právě oni, kdo potvrdí uchazeči "predicted grades". Další důležitá část UCAS přihlášky je tzv. "personal statement", který je občas důležitější než známky a na jehož základě se dobré školy rozhodují mezi studenty se stejnými nebo nesrozumitelnými známkami. Britské univerzity se hodně zajímají o to, jestli má student různé koníčky, mimoškolní aktivity, soutěže, olympiády, dobrovolnictví - ať v domácí komunitě nebo v Africe. Jakékoliv zajímavé letní brigády nebo kroužky mohou obyčejného gymnazistu vyšvihnout na ty nejprestižnější školy na světě!
Maturitní známky jsou velmi důležité; ještě než začnou číst zbytek přihlášky, tak se podívají, jestli má člověk "minimal grades" potřebné pro daný obor na každé univerzitě, kam se student hlásí. V UCAS přihlášce potom člověk vyplní maturitní známky v kolonce označené "A-levels" a na místo "GCSE" potom dá ekvivalentní známky z deváté třídy/kvarty (dokončené základní školní docházky). Většinou funguje pravidlo podle palce: 1 -> A, 2 -> B, 3 -> C, 4 -> D, atd. Ale pozor! Zde je na místě malé varování, samotné jedničky nedostanou žádného studenta na Oxbridge (kolektivní termín pro Oxford a Cambridge), LSE, Imperial, UCL, nebo jiné prestižní školy, jelikož jedničkářů je hodně.
Buďte aktivní
V Británii se hodně dbá na všestrannost a osobní aktivitu či iniciativu studenta. Personál statement je jedinečná příležitost pro každého studenta ukázat, co opravdu umí, jejich potenciál, kreativitu a proč chtějí studovat určitý obor nebo na specifické univerzitě a proč by sama univerzita měla mít zájem o ně. V žádném případě se nevyplácí podcenit "personal statement"! Pokud se člověk hlásí na medicínu, umělecké obory, Oxford a Cambdridge, tak je potřeba přihlášku na UCAS podávat již začátkem října předcházejícího roku (více informací najdete na stránkách UCAS). V těchto případech (a pokud se náš student hlásí na jiné prestižní obory/školy) je velmi pravděpodobné, že škola bude vyžadovat osobní pohovor se studentem.
Pokud jste vybráni na pohovor, je velmi důležité se pořádně připravit. V některých případech požadují technické znalosti v předmětu, jindy se jedná spíš o kreativní pohovor. Takto vás bude zkoušet jeden z přednášejících vašeho oboru na dané univerzitě, který by vás eventuálně vyučoval. Hledí se hodně na to, jestli je student schopen samostatně myslet, jestli má znalosti, které se normálně nevyučují ve školních hodinách, nebo jestli má své zajímavé názory a vize. Cokoliv při pohovoru řeknete, se okamžitě porovná s vaším "personal statement". Některé školy a obory, mohou navíc vyžadovat matematické testy, talentové zkoušky, atd. Na internetu existuje velké množství informací ohledně pohovoru a přijímacích zkoušek především pro Oxbridge.
Pokud má člověk problém se známkami a/nebo s financemi, tak často nejlepší možnost je dálkové studium. Británie má unikátní a všeobecně uznávanou instituci, která se specializuje na samostudium při práci a poskytuje kurzy na té nejvyšší úrovni: The Open University (www.open.ac.uk). Školné se od roku 2011 zvýšilo na astronomické hodnoty (Anglie), které jsou často nad možnosti i britských rodin.
Jak již bývá často poukazováno, tak třeba špičkové školy možná stoji za takovou investici už kvůli prestiži a možnostem, ale ze zkušenosti vím, že na UG úrovni Oxford/Cambridge je dost podobný tomu, co se člověk naučí na Karlově univerzitě. Například Imperial College je jako ČVUT a LSE je ve všech směrech jako VŠE. Já mám diplom od Imperialu, doktorát z Oxfordu a 3 roky jsem učila na Oxfordu a vím, že tyto školy nejsou vysněný ráj géniů, jak občas vidíme ve filmech. Prestiž školy může v některých případech hodně pomoct v budoucích pracovních podmínkách a získání kontaktů po celém světě. Všeobecně bych ale britské a české školy srovnala ohledně dosažené úrovně vědomostí. Britské ale mají jinou organizaci, jiný styl učení (např. "tutorials") a často lepší přístup ke studentům. Jsou možná kapku prestižnější mezinárodně, ale tyto rozdíly se za poslední roky začaly hodně zmenšovat. Mně osobně se teda styl učení líbil víc v UK a určitě bych neměnila.
Studentské půjčky!
Každý student ze zemí EU má nárok na bezúročnou půjčku od britské vlády na pokrytí školného po dobu celého studia na první diplom, což znamená, že vám zaplatí prvního bakaláře, ale žádné další studium není kryté. Kromě pokrytí školného nemáme na žádné další půjčky nárok. Pokud tu někdo žil nejméně 3 roky a řádně platil daně na nějakém normálním pracovním poměru (au-pair skoro nikdy nepočítají) a nestudoval při tom, má nárok i na "maintanance loan", tím dostane další půjčku kolem 5000 liber ročně na životní náklady od "Local Education Authority". To je ale velký problém sehnat a místní úřady se často cukají. Tímto se ovšem dlužná cena bakalářského studia navyšuje na 42 000 liber! Takže pokud tu neplánuje člověk zůstat na celý život, rozhodně se to nevyplatí.
"Part-time work" je možná, pro EU studenty není omezená na 20 hodin týdne, jak si lidé často myslí. Jenže mně před léty na Imperialu varovali, že bych neměla pracovat víc než 6 - 8 hodin týdne. Ve třeťáku jsem nezvládala už ani to a žila jen z letních brigád. Je potřeba mít zdravý rozum a uvědomit si, kolik hodin člověk zvládne při svém oboru a schopnostech pracovat. Skotské školy byly doposud o hodně levnější než anglické (ale začíná se šeptat, že i tam budou navyšovat školné). Při současných pravidlech SAAS (www.saas.gov.uk) proplácí celé undergraduate studium a až 90% Masters školného studentům z členských zemí EU na všech programech na Skotských univerzitách. Tato možnost určitě stojí za zamyšlení, například St. Andrews je nejstarší po Oxfordu a Cambridge. Jsou v top 10 univerzit v Británii ve většině předmětů a mají stejnou atmosféru jako nejprestižnější školy na světě a jsou u moře. Je tam mnoho dalších super škol, které stojí za to.
Další informace o UG studiu v Británii a porovnání oboru, včetně mezinárodních "ranking" systémů a univerzit najdete na těchto stránkách:
International Students Coucil: www.ukcisa.org.uk Postgraduate studium je kapku lepší ohledně financování. Většinou však existují granty jen na vědecké a technické PhD, na magisterské ("Masters") studium až na pár výjimek toho většinou moc nebývá. Na humanitních předmětech nejsou granty skoro vůbec. Navíc se od roku 2011 změnily podmínky "research councils" v UK (např. EPSRC), a bylo seškrtáno hodně "project grants", ze kterých do současnosti platily "maintanance" pro PG studenty ze zemí EU, čímž se hodně zhoršily podmínky studia. Znám hodně lidí, co si udělali bakaláře nebo diplom (Mgr.,Ing., atd.) v Česku a pak šli sem na Mastra nebo PhD a jsou dnes bez dluhů a ještě jim za to britské univerzity platí (typický plat doktoranda je tu v rozmezí nezdaněných 13 000 - 20 000 liber ročně). Masters studium se také dá financovat prostřednictvím bankovních půjček, kterým se často říká "career development loan", existují i speciální půjčky a granty na PG studium práv, medicíny a pedagogiky (PGCE).Na postgraduate studium se člověk hlásí samostatně na každý obor nebo do výzkumné skupiny zvlášť. Nejlepší přístup je nejdřív poslat email přímo vedoucímu oboru či výzkumu, popřípadě přímo přiložit CV, a domluvit se s nimi na neformální diskuzi. Tímto si člověk hodně zvýší šance na přijetí ještě než si podal oficiální přihlášku. Především na doktorátu je přijímací proces velmi neformální. Zpravidla člověk nemusí mít návrh výzkumu nebo téma již hotové, ale je potřeba vědět, co chce dělat a hledat přímo svůj obor. Často se stává, že méně "prestižní" instituce mohou mít právě vysněný obor na světové úrovni, zatím co na Oxbridge třeba vůbec neexistuje. Na PG úrovni často je prestiž školy méně důležitá než práce dané vědecké skupiny v oboru! Součástí přihlášky bývá "research proposal" nebo "personal statement", podobně jako pro UCAS, ale tentokrát je potřeba být při psaní více zaměřený na obor a aspirace v budoucí kariéře. V některých oborech dokonce požadují plně vypracovaný návrh výzkumu. Hodně se hodí mít "relevant research experience", různé stáže, letní výzkumné programy jako UROP nebo IAESTE, překlady knih nebo třeba "part-time teaching job", cokoliv, co ukáže zápal pro obor mimo přednáškový sál a zkušenosti v oboru. Ohledně financování životních nákladů při studiích v zahraničí se za poslední tři roky objevila celá řada stipendií pro České studenty v Británii i jinde v zahraničí na obou úrovních undergraduate i postgraduate. Jspi hodně kompetitivní a dostávají je studenti na základě meritu. Tady je pár příkladů:
Stipendia pro Čechy:
Nadace Zdeňka Bakaly: www.nadacezb.cz
The Kellner Family Foundation: www.kellnerfoundation.cz
Open Society Fund Praha: www.osf.cz
Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových: www.krsekfoundation.cz
Stipendia pro Slováky: SPP (Hlavička): www.nadaciaspp.sk/hlavicka
Nadácie Tatra Banky: www.nadaciatatrabanky.sk/grantovy-program-Studenti-do-sveta
Další zajímavé informace včetně stipendijních programů od Britské ambasády vPraze a Ministerstva zahraničních věcí: ukinczechrepublic.fco.gov.uk/cs/visiting-uk/studying-in-uk/ LSE mají vlastní stipendia pro studenty ze střední Evropy, které hradí školné I maintanance (Kadas Scholarship). Imperial College má například velmi zajímavý stipendijní program na MSc v Petroleum Engineering a na konci prakticky zaručenou práci ropného inženýra v Total nebo jiných prestižních ropných společnostech. Mnohé univerzity v Británii pak mívají vlastní stipendijní programy pro Masters programy, na ty je potřeba hledat přímo na stránkách univerzit a daných oborů. V Oxbridge existuje mnoho grantů a stipendií přímo od jejich "colleges". Open Society Fund také dávají stipendia na přední (soukromé) internátní střední školy v Británii a USA, tak jsem se sama dostala na studium do Británie. Byla to úžasná zkušenost a životní příležitost a každému bych doporučila se zkusit přihlásit.
Další dobré zdroje informaci pro Čechy a Slováky uvažující o studiu v Británii (specializuje se na prestižní školy, ale je tam hodně zajímavých všeobecných informací): www.oxbridge.sk http://www.vysokeskoly.cz/clanek/studium-ve-velke-britanii-a-proc-ne http://www.nazkusenou.cz/studium-ve-velke-britanii-a51.html
Hodně štěstí!
Vaše Kateřina Falk.
