Stres, to je oč tu běží
S nárůstem informací rostou i nároky na naši psychiku a celý náš organismus. Když k tomu připočteme nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky, nacházíme se ve stále větší nerovnováze. Následky pak na sebe nenechají dlouho čekat. Nejčastějšími stresory jsou vztahové a pracovní podněty či různé nemoci ohrožující pocit zdraví. Bohužel se jim nelze zcela vyhnout.
Maďarský profesor medicíny Hans Selye poukázal na fáze stresu: poplašnou, fázi odporu a fázi vyčerpání. Při první fázi sympatikus aktivizuje tělo a stoupá nám hladina adrenalinu, který patří mezi katecholaminy (tzv. bojové hormony).
Naše tělo je připraveno na boj nebo útěk, což jsou vrozené reakce na stres, které máme společné se zvířaty. Naopak při poslední fázi se aktivuje parasympatický nervový systém a veškeré procesy se zpomalují.
Jak se mu nepoddat?
Je jasné, že míra naší rezistence neboli odolnosti vůči stresu, je individuální. Výčet důsledků stresu by vydal na samostatnou knihu. Pro motivaci k práci s ním uvádím jen hrstku z nich: akné, plešatění, migrény, zácpa, astma, srdeční infarkt. Při chronickém déletrvajícím stresu může dojít až k syndromu vyhoření.
Každá prevence je dobrá!
- Schultzův autogenní trénink - relaxační technika vhodná pro celkové uvolnění
- Jacobsonova progresivní svalová relaxace - (pozn. redaktorky - mám léta osobní zkušenost a vřele doporučuji zvláště aktivněji založeným jedincům)
- Sociální opora - přátelé, rodina, partner/ka
- Pohyb - jakýkoli, alespoň 20 minut denně
- Spánek - klišé, ale nelze ho obejít
- Celkově dodržování pravidel duševní hygieny
Usilujme o eustres - je hnacím motorem, který nám pomáhá dokončit námi stanovené cíle. Naopak se snažme omezit distres, jež působí negativně a destruktivně.
Když pochopíme, co se nám stres snaží říct a zvolíme vhodné copingové strategie, stane se pro nás i stres pouze dalším ukazatelem správné cesty ke spokojenému životu. Bez stresu.
