Icebreaker. Způsobí chytrá města nástup hlouposti?
Nemyslím si. V průběhu vývoje všech civilizací se neustále objevovaly nové a nové technologie usnadňující lidem každodenní život i práci. Díky pokroku tak například nemusíme všichni vědět, jak orat pole. Máme na to dělbu práce a taky stroje. Logickým vyústěním pokroku je, že stroje a potažmo i města začínají přebírat jednoduché rutinní myšlení za nás.
Trochu děsivá představa, ne? Nechat města, potažmo stroje, myslet za nás…
Ani ne. Pro mě je to částečně přirozené. Je to vývoj lidské činnosti. O tom, co se na základě myšlení strojů stane, totiž rozhoduje člověk. Pokud tedy chceme naplno využít možnosti chytrých měst, musíme s nimi pracovat kreativně. A kreativní přemýšlení nevede ke stagnaci lidské inteligence, ale naopak k rozvoji vynalézavosti.
Chytrá města ale nejsou úplnou novinkou na trhu. Kde se vlastně vzala? A co určuje míru jejich chytrosti?
Pokud bychom porovnali průměrné město v roce 2000 a v roce 2018, došli bychom k závěru, že v roce 2000 byla městská infrastruktura pouze "digitální" (a v porovnání se současností samozřejmě v technologických plenkách). Všechna odvětví infrastruktury - energetika, doprava, ekologie, zdravotnictví… - se řešila zvlášť a data se posléze složitě dávala dohromady, pokud vůbec. Z digitálních měst se následně zrodila koncepce měst chytrých s hlavním cílem "automatického" propojení různých odvětví s poměrně silným důrazem na ekologii a trvalou udržitelnost.
Snad všechny vědecké obory mají dnes jako mantru udržitelný rozvoj a ekologii. Jak je to s realizací? Najdeme už nějaké příklady existujících chytrých měst?
Ano, ale je to diskutabilní. Každé město se totiž snaží být chytré v něčem jiném, respektive v tom, co nejvíce trápí jeho obyvatele. Já osobně považuji za nadprůměrně chytré město Amsterdam. Má nastavenou jasnou koncepci chytrosti - každoročně pro své obyvatele pořádá Smart City Challenge, skvěle zachází se zelení a snaží se ze všech sil podpořit obyvatele k využívání hromadné dopravy, případně elektromobilů, elektrokol nebo jen kol. Na jeho ulicích můžete najít chytré pouliční osvětlení, které reaguje na vytíženost ulic chodci a na základě těchto informací reguluje osvětlení a tím snižuje jeho energetickou náročnost.
A nejchytřejší město na světě je?
Nejchytřejší město na světě? To nevím. (smích) Ale za prototyp chytrého města bych označil městečko nedaleko Londýna - Milton Keynes. Několikrát jsem ho již viděl v různých prezentacích o chytrých městech jako vzor. Tady to totiž vzali úplně od píky a město je doslova stavěno tak, aby se chovalo chytře a sbíralo data z jednotlivých oblastí městského života.
Jak ve městě data sbírají, že jsou nejchytřejší?
Základním kamenem je centralizovaný "data hub", tedy místo, kde se všechna data z nejrůznějších zdrojů sbíhají a následně analyzují a vyhodnocují. Zdroji jsou například nové lampy. S pomocí senzorů umístěných ve veřejném osvětlení nejenže sbírají data o ovzduší a dopravě, ale zároveň používají lampy jako zdroj energie pro nabíjení elektrovozů nebo i samotných mobilních telefonů. Chytrost pak dokresluje i britský smysl pro detail v ekologicky úspornějším výběru LED žárovek. A to zdaleka není všechno. Budovy i byty mají v Milton Keynes chytré elektroměry, takže spotřebitel má o spotřebě přehled v reálném čase, a nemusí tak čekat na pravidelné složenkové infarkty. Shromažďují se také data ze satelitních snímků nebo specializovaných aplikací, kde mohou obyvatelé sepisovat své nápady a stížnosti.
Michael Sikora
Absolvent Mezinárodních vztahů a energetické bezpečnosti v Brně a aktuálně energetický konzultant v Praze. Věnuje se projektům zavádění chytrých sítí v ČR, rozvoje nových technologií a podpory alternativních paliv, převážně elektromobility a vodíku. Zajímají ho chytrá města a celkově, kam lidská společnost v následujících letech směřuje.
Fajn, fajn, to bychom měli chytrá města v Evropě. Jak jsme na tom v českých luzích a hájích? Najdeme tady chytrá města?
V Česku je to obdobně - různá města se zaměřují na různé aspekty. Ostrava se snaží logicky vylepšit dopravu, aby dokázala snížit množství škodlivin ve vzduchu. Momentálně jsou v Ostravě chytré tabule, chytré zastávky poskytující Wi-Fi i elektronické platební systémy v autobusech a tramvajích. Primárním cílem je jednak snížit náročnost MHD, ale také zatraktivnit MHD pro obyvatele tak, aby ji využívali prioritně oproti vlastním autům. Pardubice si zase, ve spolupráci s organizací SMART CITY POINT, daly za cíl do roku 2020 vybudovat chytré město, které chce optimalizovat dopady na životní prostředí, šetřit zdroje a zjednodušit život svým obyvatelům. Chtějí se zaměřit na propojení různých aspektů infrastruktury, ať už půjde o energetiku, dopravu, energetickou efektivnost budov, nebo zavádění chytrých služeb, jako jsou platební karty v MHD, inteligentní zastávky a různé informační systémy.
Takže u nás zatím spíše takové odvary. Nicméně pro představu - jsme v roce 2030, jak by mohla v ideálním případě vypadat chytrá Praha?
Prahu do roku 2030 čeká nárůst chytrého bydlení - do jisté míry energeticky samostatného, zatepleného, postaveného z nových materiálů, a navíc schopného distribuce tepla třeba z jižní strany domu na tu severní. Dále by se v roce 2030 mohla Praha konečně zbavit neuvěřitelně váznoucí a energeticky náročné dopravy - spousta paliva k ničemu, spousta zplodin ve vzduchu a v hromadě aut jenom jeden řidič. Chytrá Praha by měla do roku 2030 vybudovat záchytná parkoviště a obyvatele vozit kvalitní veřejnou dopravou. V neposlední řadě bude v chytré Praze roku 2030 potřeba i existence "chytrých" Pražanů.
Takže se obyvatelé budou učit, co se všemi těmi technologiemi dělat. Jak vývoj měst ovlivní vzdělání?
Pro mě i následující generaci je a bude vzdělání úplně to nejdůležitější. Klíčem veškeré vzdělávací snahy by mělo být využívání moderních technologií a práce s informacemi. Ve školách by kromě tradičních předmětů, jako je matematika a český jazyk, měly dostat prostor předměty jako mediální a finanční gramotnost či programování. Rozhodně by ale školství nemělo zapomínat i na praktické dovednosti a učit žáky, studenty i dospělé, jak se chovat a co dělat, když daná technologie selže. Je to totiž takový paradox chytrých měst - na jednu stranu jsou tvořena technologiemi a jejich cílem je ekologická udržitelnost, na druhou stranu ale vytvářejí jistou závislost lidí na technologiích a dostatku energie.
O to, aby technologie neselhaly a energie proudila, by se měli primárně starat politici. Je "chytrá" politika součástí vybavení chytrých měst?
Stoprocentně! Představ si, že jdeš po ulici a vidíš rozbitý chodník. Nebo ti v některé části města chybí dětské hřiště. Lokalitu vyfotíš, pošleš přes aplikaci a necháš zařadit do schvalovacího procesu městské rady. Ale "chytrá" politika obsahuje třeba i elektronické volby. Jedna věc je, že nemusíš být doma, když se konají, eliminuje se tím ale i poměrně znatelná ekologická a finanční stopa za volebními lístky. V tomto ohledu jsou chytrá města založena na silné komunitě a snaze občanů participovat na věcech veřejných.
Když jsme už u politiky, co takové sledování obyvatel? Nebudou chytrá města sloužit i k rozpínání Velkého bratra?
Třeba v Číně se tohle zcela jistě stalo. Lidé se snaží vyhrát si lepší sociální kredit a zalíbit se algoritmům. Ale tohle asi není úplně cesta, kterou bychom se chtěli v Evropě, potažmo v západním světě, vydat. Z mého pohledu bychom se neměli bát a hanit technologie, měli bychom se zaměřit na společnost a na neschopnost moderní technologie používat a nedovolit politikům, aby k rozpínání Velkého bratra došlo.
Doba chytrých měst se pomalu, ale jistě přibližuje. I v Česku. Jak se jako student můžu o rozvoj chytrých měst zasadit? Fotit nevhodné žárovky? Posílat maily správní radě kolejí nebo obecnímu zastupitelstvu?
Zcela jistě je možnost angažovat se v různých technooptimistických spolcích, případně je založit. Na místě je i psaní diplomových prací na možnosti zavedení principů chytrého města v jednotlivých částech českých končin. Navíc předpokládám, že pokud už takovou diplomku někdo napíše a pokud bude dobrá, neskončí jen v archivu. Spousta společností se již dnes na chytrá města zaměřuje a nabízí i možnosti vedení těchto prací s případnou následnou možností zaměstnání.
