Zkuste se na chvilku pohodlně opřít, zavřít oči a zrekapitulovat váš systém učení. Máte nějaký jasný postup nebo se spíše pokoušíte aplikovat nahodilé rady od spolužáků? Občas stojí za to se zamyslet a najít si systém. Věřte, že já jsem za posledních dvacet let strávil hodně času vymýšlením ideálního systému, jak se učit. Nejzásadnější je mít k dispozici paměťové techniky, které nám pomůžou obelstít naši paměť, a za kratší dobu se naučit mnohem větší množství informací. Ty teď nechme stranou, s jednotlivými paměťovými technikami vás budu postupně seznamovat v rámci seriálu Jak se učit. Pojďme se podívat na některá již vyzkoušená pravidla a principy, které při studiu zkrátka fungují.
Mít jasný plán se vyplatí!
Jsem přesvědčen, a různé průzkumy to potvrzují, že úspěch v rámci zkoušky je ze 70 procent kvalitní příprava. Snad už všichni víme a máme vyzkoušeno, že bez minimálně 7 hodinového spánku bude naše učení zbytečné otravné a neefektivní. Pořádně se vyspat, vyčistit si stůl a vypnou veškeré mobily, počítače a tablety je naprosto zásadní. Soustředění je nedílnou součástí učení, nepodceňujte to. Čím lépe se dokážete soustředit, tím lepší je vaše pamatování, a tím méně času učením strávíte.
Nežádoucí stres přichází také s tím, že nemáme jasnou strukturu a plán učení. Nemělo by se stát, že uprostřed učení zjistíte, že už vám nezbývá dost času. Nepanikařte - stresové hormony mažou paměťové stopy :). Musíte od začátku přesně vědět, jakou se učíte látku a kolik času budete potřebovat. Zjistíte to tak, že si přečtěte text a podtrháte si klíčová slova čili stěžejní hesla, na která se vám může zkoušející ptát.
Jak dlouho se ideálně učit?
V rámci jednoho známého experimentu se lidem předložilo 50 slov včetně podstatných jmen, předložek i spojek. Slova si měli účastníci jen jednou přečíst. Experiment ukázal, že nejvíce si lidé pamatovali slova na počátku a na konci. Z toho vědcům vyplynulo, že studijní jednotky by měly být spíše kratší, a to mezi 20 a 50 minutami. Tím, že si totiž učení rozdělíme na kratší jednotky, zažijeme více vrcholů (těch studijních :).
Většinou děláme všichni klasickou chybu, z počátku nás učení nebaví, nemůžeme se do toho zkrátka dostat. Po 50 minutách nám začíná připadat, že to jde lépe a jedeme dál, hodinu, hodinu a půl, dvě… To je ale právě chyba! Porozumění a pamatování si jsou dva odlišné faktory. To, že se nám snadno studuje, ještě zdaleka neznamená, že to automaticky udržíme v paměti! Dejte si po 50 minutách krátkou přestávku, napijte se, projděte se s tím košem nebo si zameditujte. Po desetiminutové relaxaci je náš mozek připraven na další dávku učení.
Rozložte si tedy studium a dodržujte jednotky. Příprava a dobré naplánování odbourá stres a dodá vašemu mozku jasnou představu o tom, co má dělat. Pojďme si dát konkrétní příklad. Máte se naučit 100 stran formátu A4 textu včetně dat, jmen, či neuchopitelných pojmů a máte na to 5 dnů. Jak na to? Záleží samozřejmě na náročnosti textu, vycházím z toho, že před sebou máme nějaký středně těžký text. Den si rozdělíte na 5 maximálně 50 minutových studijních jednotek. Denně jsem se učil maximálně 5 - 7 padesátiminutovek, více už bych nedoporučoval, aby z toho všeho člověk taky nezblbnul. V rámci každé jednotky je možné se naučit velmi detailně 3 – 5 stran textu. Za pět dnů tak látku s přehledem zvládnete. Samozřejmě pokud se jedná o skripta mediků, je potřeba učení věnovat trochu více času. Zde se budou jistě hodit techniky, jak si zapamatovat neuchopitelné např. latinské výrazy, které si ukážeme v následujících týdnech.
Nepodceňujte opakování
Možná si řeknete: „Zase další kazatel, který mi říká, že mám „ztrácet“ čas opakováním“. Bez opakování ale zapomínáme až 80 % informací už druhý den po učení. Trochu depresivní fakt, že? Proto je třeba udělat první opakování již do 10 minut. Kdo to dělá? Nikdo! A to je právě ta největší chyba. Paměťová stopa slábne a my se před zkouškou místo opakování látku znovu učení, když se zděšením zjistíme, že se nám prvních pár otázek úplně vykouřilo z hlavy. Přitom opakování nemusí být nijak časově náročné, jde jen o jakési shrnutí. O kolik lepší víc bychom si byli schopni zapamatovat, kdyby učitelé v závěru hodiny udělali menší rekapitulaci hlavních informací. Hodně naučených informací zachráníme již tím, že si po přednášce či prezentaci jen projdeme naše poznámky.
Další opakování bychom pak měli udělat do 24 hodin, další pak do týdne, případně do jednoho měsíce, podle toho jak si potřebujete informaci zapamatovat. Je vždy zajímavé porovnávat lidi, kteří pravidelně opakují, s těmi, kteří považují opakování za něco nepodstatného. Ti, kteří neopakují, neustále ukládají nové informace, které velice rychle opět zapomínají. Studium se stane čím dál komplikovanějším a stane se spíše noční můrou.
I v rámci své přípravy na paměťovou olympiádu nebo na kurzy, kdy si memoruji telefonní čísla všech účastníků, což může být i číselná řada o 400 číslech, musím také opakovat. Neděste se – používám paměťové techniky :) O nich více v rámci seriálu o paměti a učení, který se na těchto stránkách bude objevovat v následujících týdnech. Nešlo by náhodou učení zrychlit, ale zároveň zefektivnit a zkvalitnit? Zapomeňte na biflování, jde to i jinak! Pro nedočkavce vysvětlení technik najdete například na www.skolapameti.cz nebo www.trenujpamet.cz a můžete si je rovnou i potrénovat.
Jakub Pok, trenér paměti
