Posledních pár desítek let se neslo ve znamení obrovského technologického pokroku, který do našich životů přinesl mnoho nových možností. Počítače, notebooky, tablety, internet, mobily, chytré hodinky, různé aplikace a spoustu dalších moderních výdobytků už v dnešní době bereme jako běžnou součást našich životů. Za samozřejmost tak považujeme sledování aktuálních světových událostí v reálném čase, videohovory s lidmi na druhé straně planety, nakupování potravin, oblečení a dalšího zboží přes internet nebo seznamování přes mobilní aplikace. Ve výčtu věcí, které si lidé dřív neuměli ani představit (nebo jim je decentně našeptávaly sci-fi snímky a literatura) a pro nás už jsou zcela běžné, bychom mohli pokračovat ještě dlouho. A vlak rozhodně nezastavuje, ba naopak!
Za pár let tak budeme do práce jezdit samořiditelnými auty, naše lednička sama zahlásí, které potraviny nám došly, anebo je rovnou objedná, a kdo ví, co všechno si budeme moci sami doma vytisknout pomocí 3D tiskárny. Třeba rovnou i partnera (ano, díváme se na vás, sex-roboti).
V asijských zemích můžete už dnes navštívit restaurace, ve kterých vám jídlo připraví a naservírují roboti, v některých z nich vás dokonce během jídla pobaví zpěvem, tancem nebo vyprávěním. Otrávená a pomalá obsluha se tak už pozvolna stává minulostí. Roboti přibývají také v nemocnicích po celém světě, kde jsou využíváni během operací, pomáhají lidem při rehabilitacích nebo na recepci poskytují potřebné informace. Usnadňují práci také ve skladech, kde třeba manipulují s těžkými a vysokými regály se zbožím, a pomáhají také při přírodních katastrofách, protože se mohou dostat na místa, kam by lidé nemohli nebo by to pro ně bylo příliš nebezpečné.
Nedávná robotí poprvé
Symfonický orchestr by se jen stěží obešel bez přítomnosti dirigenta. Nedávný koncert v italské Pise ovšem dokázal, že ho nemusí dirigovat výhradně člověk. Italského tenora Andrea Bocelliho a Lucca Philharmonic Orchestra totiž vedl při provedení slavných operních árií humanoidní robot YuMi, kterého vyrobila švýcarská společnost ABB.
Před pár měsíci se zase robotickému systému ALIAS americké firmy Aurora Flight Sciences podařilo simulovaně přistát s boeingem 737. A pokud jste během léta vyrazili do Dubaje, mohli jste se setkat s robotickým strážníkem. Nová posila tamější policie je v životní velikosti člověka, má na sobě policejní uniformu a pohybuje se pomocí koleček. Zabudované kamery a software mu umožňují rozpoznat a následně porovnat lidský obličej s policejní databází, dotyková obrazovka na jeho hrudi pak slouží k nahlášení trestného činu, zaplacení pokuty nebo k poskytování rad turistům.
Nahradí roboti i vás?
Když vidíme, jak dobře se jim daří už dnes, stále vzrušeněji diskutujeme o tom, že by v horizontu několika let mohli roboti nahradit celou řadu profesí. Vědci Carl Benedikt Frey a Michael A. Osborne z Oxfordské univerzity dokonce ve své studii The future of employment: How susceptible are jobs to computerisation? vytipovali pomocí tzv. Gaussova klasifikátoru pravděpodobnosti ty, které patří vůbec k těm nejohroženějším.
Na pozoru by se podle jejich dat publikovaných v roce 2013 měli mít například pracovníci v telemarketingu, hodináři, pokladní, recepční, manikéři, pedikéři, číšníci, sekretářky, kuchaři nebo řezníci, u kterých je pravděpodobnost nahrazení přes devadesát procent. Naopak třeba u výživových poradců, choreografů, sportovních trenérů, fotografů, právníků, zubařů a režisérů je pravděpodobnost zastoupení stroji velmi nízká.
Na základě těchto dat vznikl i web Willrobotstakemyjob.com, který dokáže okamžitě vyhledat, jaká je u více než sedmi set profesí procentní šance, že budou brzy vykonávány roboty. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky zveřejnilo minulý rok podobnou studii nesoucí název Iniciativa práce 4.0, která se zabývá možnými dopady informatizace a kybernetizace na pracovní trh. V horizontu dvou desetiletí by podle ní mohlo zaniknout deset procent pracovních míst, což by podle údajů o počtu zaměstnaných z roku 2015 znamenalo více než 400 tisíc pozic. Ve studii se ovšem zároveň píše, že kvůli stárnutí populace asi stejný počet pracovních sil ubyde. K výrazným změnám pracovní náplně by pak podle ní mohlo dojít u dalších 35 procent pozic, což by se týkalo 1,4 milionu pracovních míst.
Některá pracovní místa by sice skutečně mohla zaniknout, zároveň by ale mohlo dojít k rozšiřování a také ke vzniku zcela nových pracovních pozic. "Využívání nových zařízení vyvolá samozřejmě také vznik profesí, které se budou starat o jejich údržbu a seřizování, o aktualizaci softwaru atd.," uvádí například studie. Její součástí je i návrh možných opatření, mezi které patří například podpora sebezaměstnání, nabídky dalšího vzdělávání nebo tvorby pracovních míst snížením daňové zátěže práce.
Trochu z toho ale přece jen běhá mráz po zádech, co? Většině z nás nicméně stejně nezbyde nic jiného než čekat, kdo nebo co, koho a kdy nahradí. Buď budeme za pár let nevěřícně kroutit hlavou, anebo budeme naopak nadšeni, hodíme nohy na stůl a budeme si užívat života. My doufáme v tu druhou možnost.
Text: Kristýna Dolejšová
Foto: Shutterstock
