Po zadání hesla "osobní rozvoj" do googlu vyjede téměř čtyři a půl milionu odkazů jen v češtině. Osobní rozvoj je totiž ohromně v kurzu, dá se na něm skrze různé kurzy, knihy nebo certifikáty dost vydělat. Tahle móda k nám přišla ze Spojených států, kde má každý správný člověk vedle svého právníka a psychoterapeuta i svého osobního kouče, který se stará právě o jejich duševní rozvoj a náležitou životní filozofii, ať už je, jaká chce.
Aby mozek nezakrněl
V rámci osobního rozvoje si třeba člověk může budovat sebevědomí, asertivitu, mezilidské vztahy, zdokonalit se v prezentačních schopnostech, naučit se řešit problémy jinak. To je samozřejmě moc fajn, jenže tento druh osobního rozvoje většinou stojí nemalé peníze a je to běh na dlouhou trať (podél které jsou ale hezké barevné transparenty s nejrůznějšími hlubokými citáty západních i východních filozofů).
Málokdo si ale uvědomuje, že rozvíjet sama sebe můžeme každý den různými milými malými drobnostmi. Jde hlavně o to, aby se rozvíjel náš mozek, který, upřímně, rád zleniví a spokojí se s maratonem seriálů, limonádou a něčím příšerně nezdravým, smaženým k tomu.
Jak na to? Můžeme si třeba přečíst nějakou zajímavou knihu, která nás donutí přemýšlet a inspiruje nás. Třeba něčí životopis. Můžeme cestovat a objevovat nová místa, jejich historii a kulturu.
Každodenní rozvoj
Možná to bude znít napoprvé směšně, ale rozvinout se můžeme třeba i takovou "blbostí", jakou je pořádný úklid. Psychologové totiž přišli na to, že při úklidu opravdovém probíhá mimoděk i jakýsi úklid mentální - a ten nikdy není k zahození!
Nicméně každá vyjmenovaná činnost, která má jak mozek, tak osobnost nějak rozvinout, nemá moc smysl, nedělá-li se pořádně. "Nevěřte tomu, že osobní rozvoj znamená jen návštěvu kurzu o komunikaci, četbu knihy o tom, jak být lepší nebo luštění logických úloh. To jsou aktivity, které jistě mohou být zajímavé, ale nejsou pro náš osobní rozvoj zásadní. Zásadní je to, jakým způsobem děláme to, co jsme si zvolili, že chceme dělat. Ať už se to týká důležitých nebo úplně banálních aktivit. Klíčové je, že náš osobní rozvoj se může (musí) odehrávat v každém okamžiku našeho dne," říká k tomu osoba nanejvýš povolaná, psycholog Dalibor Špok.
A dodává zajímavou věc: "Především si myslím, že osobní rozvoj by neměl být jednou položkou v mém katalogu aktivit: vynést koš, přečíst si odbornou knížku, zavolat babičce, osobní rozvoj. Budeme-li takto o svém životě uvažovat, nebudeme mít brzy na nic čas, protože jednotlivé položky našeho úkolníčku začnou spolu o tento čas soupeřit. Daleko lepší je komplexně se zamyslet nad svým životním stylem, čemu se věnuji, jak trávím čas, co potřebuji, jaké talenty, potřeby a silné stránky mám a chci udržovat nebo rozvíjet, a upravit ho tak, aby obsahoval vše, co je pro mě dobré, ve vyrovnanosti, kterou potřebuji."
Jak vynášíme koš?
Osobní rozvoj bychom tedy neměli chápat jako další oddělení našeho životního stylu, ale jako něco, co dosahujeme ve všech svých aktivitách, prostředích a rolích, které jsme si zvolili. Pro náš osobní rozvoj je nejdůležitější, jakým způsobem vyneseme koš (Nadáváme, nebo se na to plně soustředíme?), jak přistupujeme ke čtení odborné knihy (Čteme ji rychle a bez chápání, nebo se nad jednotlivými pasážemi zamyslíme, po každé větě uděláme pauzu a promyslíme ji?), jakým způsobem zavoláme babičce (Jsme s ní trpěliví? Nedíváme se na ni uvnitř s patra? Chceme si povídat o tom, co ji zajímá? Neodsekáváme jí?).
Takže: nebojme se rozvíjet každý den drobnými maličkostmi, opravdu to stojí za to! Posílený, rozvitý a otevřený mozek je jedna z nejlepších věcí, která člověku nejen v průběhu studia, ale i dále v životě, pomůže a posune ho dál. A stačí "jenom" přečíst si knihu nebo… vynést koš.
