Ač se v článku budeme věnovat různým metodám učení, musíme si na začátku uvědomit zcela zásadní fakt, a to, že žádná obecně platná pravidla a techniky neexistují. Každý člověk je unikát a proto každému může vyhovovat jiný způsob učení. Každopádně dlouhodobé a rozsáhlé výzkumy na toto téma jsou schopné nám poskytnout alespoň základní poznatky, které se zobecnit dají a mohou nám pomoci v procesu učení.
Zásady pro správné učení
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující paměť a učení patří její trénování a zvědavost. Každý by se měl věnovat tomu, co ho baví a rozvíjí a tím pomáhat udržovat svou paměť v kondici. Můžete se soustředit na učení cizích jazyků, cestování, hraní na hudební nástroje a jiné kreativní činnosti, chození do divadla nebo prostě jen udržovat společenské kontakty. To všechno přispívá zdraví vašeho mozku a potažmo i paměti. Obecně jsou za nejchytřejší považování lidé sečtělí, kteří mají všeobecný rozhled. Je dobré proto tedy číst, číst, číst a vzdělávat se.
Mozek můžete cíleně trénovat různými drobnými úkoly, například nakupováním bez seznamu. Sice hrozí, že zapomenete koupit vodku, která je zrovna v akci, ale zase se můžete pochválit, když to bude to jediné, co jste v obchodě zapomněli. Podobných úkolů existuje spousta. Zkuste si zapamatovat třeba SPZ projíždějícího auta alespoň do večera nebo časy odjezdů MHD mezi osmou a devátou hodinou od vašeho bydliště. Mozek také udržujte v kondici správným zvládáním stresu, dodržováním dostatečného množství odpočinku, pohybu a vhodné stravy, kam patří třeba oříšky, ovoce, zelenina a dostatek vody.
Před samotným učením se vyplatí zjistit, jaký typ učení vám vyhovuje. Kromě jiných rozlišujeme zejména paměť vizuální, sluchovou a hmatovou a tomu je dobré styl učení přizpůsobit. Lidé s lepší vizuální pamětí by měli využít toho, že si dobře pamatují rozmístění textu a obrázků. Lidé s rozvinutou pamětí sluchovou by se měli naopak věnovat poslouchání nahrávek nebo vlastního čtení textu. Člověk si nejčastěji zapamatuje přibližně 20 % toho, co slyší; 30 % toho, co vidí; 70 % toho, co současně vidí i slyší; 80 % toho, co vidí, slyší a zároveň o tom mluví a až 90 % toho, co vidí, slyší a k tomu aktivně vykonává. Své silné a slabé stránky týkající se postupu učení si můžete zdarma otestovat na internetu, třeba na www.naucteseucit.cz.
Pomoci sami sobě v učení můžete také dlouhodobou přípravou, jejímž základem by mohlo být například to, že přijdete na přednášku a budete dávat pozor a dokonce si i něco zapíšete a čas od času přečtete. K tomu vás ostatně dost často donutí samotní pedagogové. Při učení je dobré začínat tím nejtěžším předmětem. Při učení jazyků je třeba dbát na to, abyste se neučili po sobě dva různé jazyky. Je dobré se zamyslet i nad tím, kolik času učení věnujete, v jakém rytmu, jaký je náš obvyklý způsob učení a co nám dělá potíže. Tyto věci si běžně neuvědomujeme, ale mohou nám pomoci analyzovat, jak na tom jsme.
Mezi další zásady, které je dobré dodržovat, patří zejména práce s předchozími chybami, dodržování kontinuity učení a nepřeskakování z předmětu na předmět. Je důležité dbát na přestávky ve studiu a čas rozdělit na přibližně stejně dlouhé úseky. Kromě toho se vám vyplatí, když se nebudete učit unavení, budete během učení doplňovat energii, vyhnete se pití kávy, kouření a zkusíte alespoň ve zkouškovém zapomenout na užívání drog.
O jednotlivých technikách byly sepsány dost možná tisíce publikací a miliony článků. Metod učení existuje nepřeberné množství, a proto jsme se je pokusili rozčlenit na ty nejúčinnější a na ty, kterými nemá velký smysl ztrácet čas. Zajímavé je, že lidé podle průzkumů využívají většinou techniky nejméně efektivní a těm účinným se naopak vyhýbají.
Podtrhávání pro laiky
To nejhorší, co pro sebe můžete udělat, je snažit se naučit všechno na poslední chvíli. Ač jde o starou známou věc, stále se vyplatí se jí řídit. Hloupostí samozřejmě také je učit se věci zpaměti. Nejde pouze o to, že vám informace z hlavy brzo vypadnou, ale také se vám může vymstít ztratit při testu nit, na kterou nebudete umět navázat, protože látce prostě nebudete rozumět. Jedinou výjimkou mohou být specifická témata, která se jinak než zpaměti naučit nedají (například cizí slova při učení jazyka).
Mezi nejnepříznivější techniky učení můžeme jednoznačně zařadit podtrhávání a zvýrazňování v textu a opakované čtení. Podtrhávání, které využívá drtivá většina studentů, může procesu učení škodit v tom, že znesnadní vytváření spojitostí a vyvozování závěrů. Sumarizování a vypisování je také jednou z nejčastějších technik, a ačkoliv může velmi dobře sloužit pokročilým studentům s vypilovanou technikou, pro zelenáče existují vhodnější alternativy.
Co stojí za to vyzkoušet
Nejvyšší účinnost byla prokázána zpravidla u technik, které se nedostávají za hranice psychologických pracovišť. Velmi účinné a jednoduše realizovatelné je rozprostření učení v čase v pravidelných intervalech. Čím delší je časové období, kdy bychom si rádi informaci pamatovali, tím delší by měly být intervaly učení.
Další velmi účinnou a doporučovanou metodou je cvičné testování. Samotné vyvolávání informací v mysli prostřednictvím testování pomáhá jejich budoucímu vyvolání. Tento způsob se zdá sice náročný, ale jeho realizace tak složitá není. Jste-li například zvyklí dělat si výpisky, stačí místo vět sepisovat otevřené otázky a k těm se při učení vracet. Můžete využívat i techniky doplňování vět. Tento způsob využívá metody učení zvaná NEaNA, která je zkratkou NEstudovat a NAstudovat a jejím smyslem je postavit se do role učitele a pokládat pomyslně otázky svým studentům.
Světlou výjimkou, kterou někteří studenti v praxi opravdu využívají a která je zároveň poměrně účinná, se jeví být vysvětlování učené látky někomu dalšímu. Pokud se na chvíli stanete učiteli, nebudete toho litovat.
Ucelenou, propracovanou a obecně docela známou technikou učení je metoda PQRST, jejíž název je zkratkou Preview (přehled), Question (otázka), Read (čtení), Self-recitation (opakování) a Test (zkouška). Tyto činnosti by měly navazovat jedna na druhou. Metoda kombinuje různé techniky v ucelený systém, kdy je na počátku získán přehled o tématu prostřednictvím kapitol a osnov, poté se přes pokládání otázek dostaneme ke čtení a následnému opakování informací a celý proces učení je zakončen sebetestováním. Existují i další metody rozvíjející techniku PQRST, ale základ mají velmi podobný.
Další způsob, který můžete využít, je selekce do skupin vím, chci vědět a dozvěděl jsem se. Tato metoda využívající kritického myšlení pomáhá informace roztřídit do skupin a díky tomu, co už o tématu víte, pomoci vybrat to, co se budete dále učit a co naopak vynecháte. Poslední skupina slouží k sumarizaci informací. Pro vizuální typy je vhodné je využívat tabulek.
Existuje nepřeberné množství dalších technik, které vám při správném výběru a realizaci mohou velmi usnadnit učení se na zkoušky. Za zmínku jistě stojí asociační metoda pro lidi s rozvinutou vizuální pamětí, kdy si představují pokoj, kde umisťují různé předměty či témata, a tím si je zapamatují. Tato technika je pro běžné studenty však velmi náročná a neefektivní vzhledem k malému množství informací, které je možné si takto zapamatovat. Je vhodné ji však využít na dílčí části učené problematiky, kterou je opravdu nutné učit se zpaměti. Takto mohou dobře posloužit veškeré asociační způsoby zapamatovávání informací.
A hlavně nevynechejte Mozarta! Nejen, že jeho hudba vede ke krátkodobému zlepšení schopností řešení různých problémů a učení, ale také prý zvyšuje IQ.
Takže pro příští semestr nezapomeňte na to opatřit si do přehrávače Mozarta, psát si poznámky na přednáškách, kterých se samozřejmě pokaždé zúčastníte, zvyknout si na život bez kafe okořeněný dostatkem pohybu a spánku a nic by nemělo bránit sladké třešničce na dortu následujícího semestru v podobě prospěchového stipendia.
Zdroje:
www.mimoskolu.cz, www.mitvsehotovo.cz,
www.academica.cz, www.pakos.cz,
www.fpe.zcu.cz
