I když už někdo uzná, že na jeho koleji jsou štěnice a ve sprchách plíseň, vyzdvihuje super kolektiv a dobré spojení ke škole. Každý je přesvědčen, že jeho kolej je prostě ta nejlepší. Ať už však bydlíte ve velkých zařízeních připomínajících město ve městě, nebo v malých "penzionech", na zážitky spojené se životem na vysokoškolské koleji určitě jen tak nezapomenete, na to vemte jed. Stačí použít ten na šváby, co máte na koleji pod lednicí…
Kolej s nejhorší pověstí
Rozhodování, jestli privát, nebo kolej, ovlivňují zvěsti, které mezi studenty a na internetu kolují. Často však nejsou úplně pravdivé. Pověst nejhorších ubikací dlouho nesly koleje na Strahově, vyhlášená Hvězda a sousední Větrník. Historky o švábech, plísni a stavu sociálních zařízení snad neminuly nikoho z nás. Současní studenti však potvrzují jen některé z nich.
Co se týče vybavení pokojů, je to stále bída. "Táta vyjmenovával nábytek, který měl na Strahovské koleji, když byl na škole. U každé věci jsem musel říct: Ano, to tam ještě pořád je," popisuje své zkušenosti Ondra, který se na Strahov přistěhoval před pár lety zcela záměrně. "Bydlel jsem na nejluxusnější koleji. Pár spolužáků bylo ze Strahova a říkali, že je to tam super. Tak jsem se přestěhoval a nemůžu si stěžovat," dodává. Oceňuje hlavně to, že k dispozici bylo všechno, co takový student potřebuje. Sportoviště, hospody, potraviny a také dobrá dopravní dostupnost.
Obecně hodně záleží na tom, jestli bydlíte v rekonstruované části kolejí, v buňkách, nebo na patře, kde vládne totální chaos, nebo spíš nevládne nic. "Kuchyňky byly opravdu nechutné, kdo tam vařil, byl skoro sebevrah. Na patře bylo taky hodně hmyzu, párkrát jsem tam potkala deratizátora," říká studentka Nikola, která má zkušenost z Hvězdy. "Je dobré tím projít, pak už jde člověk téměř jistě vždy do lepšího," uvádí.
Monika bydlí v buňce a vidí to jinak. "Zařízení je docela moderní. Můžete si vymalovat a záleží vlastně jen na vás, jak to tam bude vypadat," uvádí s tím, že získat buňku na Hvězdě je jako dostat zlatou medaili. Studentské kreativitě se meze nekladou, kdo je šikovný, zvládne buňku předělat na superluxusní pokojík. Mezery však Monika vnímá v okolí koleje. Blízký park je sice skvělým místem pro relaxaci, večer se ale mění v nebezpečné doupě. Srocují se tam úchylové a "honiči". "Ale to se holt musí nějak přežít," uzavírá.
Nejhorší zkušenosti si odnesla studentka Petra z "Větráku". "Slovo starý je moc mírné pro nábytek a vybavení pokoje, který mi přidělili. Polštáře byly úplně zažloutlé s neidentifikovatelnými skvrnami. První noc jsem spala na ručníku a bez peřiny," uvádí s tím, že ona má o nejhorší koleji jasno.
Jak to chodí v zahraničí
Severské státy se mohou pyšnit veskrze moderně vybavenými kolejemi. Standardem jsou sportoviště a společenské místnosti, na rozdíl od Česka se ale za jejich využívání platí. Pro lepší nabývání vědomostí je pro studenty připraven skvělý relax. Seveřané nedají dopustit na sauny, a tak se můžete jít "vypařit" i na kolejích.
Jižanské národy jsou známé svou pohodlností. Nic není problém, ale nic nespěchá tak, aby to nestačilo za týden. "Už několik dní připomínáme správci, že nám praskla žárovka v koupelně bez oken. A stále se sprchujeme potmě. Vždycky ochotně slíbí, že ji hned vymění, to je ale pro Španěly zřejmě jiný časový úsek než pro nás," popisuje své zkušenosti Helena, která erasmuje v Madridu.
Nejmenší kolej
Kolej Mikoláše Alše v Praze má jen 70 postelí a patří k těm nejdražším. Pro představu: Za apartmán pro dvě osoby zaplatíte v nejlevnější variantě 5 100 Kč na měsíc, užívat si však můžete nebývalého luxusu. Malé koleje připomínají ubytování v hotelu či penzionu. Většinou vás neotravují žádné "kolejbáby", zato přicházíte o hromadné společenské akce na chodbách.
"Amácká" kolej v Hradební má sice už 129 lůžek, pořád však patří k těm menším a rozhodně je jedna z mála, které svým obyvatelům nabízejí nadstandardní vybavení. Je totiž speciálně upravena pro potřeby studentů hudby. Pokoje jsou akusticky izolované, v suterénu jsou cvičné místnosti pro instrumentalisty, v podkrovních pokojích větší stoly pro scénografy.
Nejluxusnější
Zorientovat se v kvalitě jednotlivých kolejí pomůže soutěž Kolej roku. Na webových stránkách projektu se odehrávají bitvy doslova na život a na smrt. Je víc luxusní mít tři hospody a dvě hřiště, nebo pět hospod a jedno hřiště? Tradiční favorité, kteří se o první místo prali už druhý rok, jsou liberecké koleje Harcov a koleje Pod Palackého vrchem v Brně.
Za "možná nejluxusnější koleje v ČR" jsou oficiálně označovány ty v Harcově. Kvůli mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 je město přebudovalo do téměř hotelové kvality. Studenti si velmi pochvalují přístupné střešní terasy, kde se výborně učí i opaluje, ideální je kombinace obojího. Oceňován je tu také kulturní život a zábava. Vedle sportovních hřišť, která jsou studentům plně přístupná, lze využít i nabídku barů přímo v areálu.
Brněnské koleje Pod Palackého vrchem jsou velebeny hlavně díky prostředí, kde leží. Je to největší areál kolejí VUT v Brně a na své si přijdou hlavně milovníci přírody. Nachází se totiž v bezprostředním sousedství Medláneckých kopců, státem chráněné přírodní památky. Na kopci se skvěle odreagovává s flaškou poctivého moravského vína.
Nejstarší kolej
Pokud máme skutečně zapátrat v historii, nejstarší kolej nejen v České republice, ale dokonce i v celé střední Evropě leží v Praze na Starém Městě. Je to Karolinum, současné sídlo rektora a centrálních institucí Univerzity Karlovy. Pražské univerzitě náleží od roku 1383. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 jako sídlo nejen pražským profesorům, kteří tu vyučovali a bydleli, ale kolej se stala slavnostním shromaždištěm univerzity a rezidencí rektora, akademických představitelů a úřadů. Pro studenty Karlovy univerzity je nejstarší kolej významná především po ukončení studia. Přesně tam si pak jdou pro rouru s toužebně očekávaným diplomem.
Nejhvězdnější
Každá kolej má svou "hvězdu", na kterou se nezapomíná. Všichni si pamatují na svou vrátnou, zvanou kolejbába, která většinou představuje otravné stvoření, jež od vás neustále vyžaduje, abyste se přezuli, nedělali hluk a zatrhuje návštěvy v nočních hodinách.
Na Strahově se však mohli pyšnit jinou vrátnou. Ještě donedávna ji tam dělala Marie Kyselková, někdejší princezna Lada se zlatou hvězdou na čele. "Byla to příjemná paní," vzpomíná Ondřej. Na kolejích pracovala 22 let a studenti na ni rádi vzpomínají.
