V nejstarším hotelu v Yellowstonu jsem se po úmorné práci v kuchyni vyšplhala na pozici asistentky číšníka. Zní to sice docela vznešeně, ale co si pod tím představit, že? Tady tomu říkají taky "busser" a je to ten, co uklízí stoly a odnáší talíře. Restaurace v Lake Hotelu je luxusní a docela drahá, takže čísníkem se stane jen ten, kdo má opravdu hodně zkušeností. Na začátku proto jen sklízíte stoly, znovu je prostíráte a naléváte vodu hostům.
I když to možná zní jako brnkačka, zas tak jednoduché to není. Restaurace v Lake Hotelu má kapacitu asi 350 hostů. Navíc nosíte veliké tácy plné nádobí Nicméně přijdete si na lepší peníze než v kuchyni. Lidé ve Spojených státech si hodně zakládají na dýškách, takže v resturaci byste měli správně číšníkovi dát dýško 20 procent z celkové ceny. Často totiž dělají i více než polovinu jeho výplaty. Já jako asistent dostávám procento číšníkových dýšek.
I tak se mi ale po kuchyni čas od času zasteskne, seznámila jsem se v ní totiž se spoustou fajn lidí. Bohužel ale velká část z nich už odjela, protože v Americe začíná akademický rok už v srpnu.
Nejela jsem ale do Yellowstonu jen proto, abych odnášela špinavé talíře. Byl by hřích se neporozhlédnout po okolí v nejstarším národním parku. Avšak studenti na Work & Travel se v tomto ohledu setkávají s jednou velkou překážkou - nemáme auto. A cestování po Americe jinak než autem je téměř nemožné.
Stopem až na konec světa (nebo Yellowstonu?)
Situaci řeší stopování. Jenže to nejde kdekoliv v Americe - některé státy ho zakazují. Než se tedy vydáte na své Work & Travel dobrodružství, doporučuji si to zjistit. V Yellowstonu to ale naštěstí jde. Svezla jsem se tak třeba na korbě trucku, kamarádi si zase stopli karavan plný psů, jiní jeli na motorce.
Jak je důležité míti Američana
Kromě toho se taky můžete spřátelit s Američanem, co má auto. Jako mezinárodní studenti jsme si z toho dělali na začátku sezóny legraci a prohlašovali jsme, že s Američany, kteří nemají auto, se nebavíme.
Mně se svého amerického kamaráda najít povedlo! Jmenuje se Avery a má pick-up truck pro šest lidí. Je to docela výhra, protože cestování je pak přece jenom daleko jednodušší než stopování. Například do měst se stopem jen tak nedostanete. Takže jsem mohla jet třeba do národního parku Grand Teton hned vedle Yellowstonu, do Cody ve Wyomingu, které je proslulé rodeem, a prozkoumat i samotný Yellowstone.
Minulý týden jsme s Averym vyrazili dokonce až do národního parku Glacier na hranicích s Kanadou. Cesta trvá asi sedm a půl hodiny. Dvě noci jsme tam kempovali, a přestože nám počasí nevyšlo úplně tak, jak bychom si přáli, byl to skvělý výlet!
V Yellowstonu pomalu začíná podzim. Užívám si ve volných chvilkách mezi prací poslední teplé dny na pláži u jezera a už se těším, jak za pár týdnů vyrazím na druhou část mého programu. Travel. V příštím díle se tak můžete těšít na další zápisky z cest. Tak zatím!
