Jen 20 procent z více než 1000 dotázaných dokázalo vyřešit správně více než 60 procent úloh. Závěry šetření zároveň poukazují i na velké rozdíly mezi gymnázii a ostatními typy středních škol. Na základě výsledků byli účastníci rozděleni do pěti skupin podle počtu získaných bodů. Zatímco 36 procent gymnazistů a jen 6 procent studentů učilišť bylo zařazeno do dvou nejvyšších kategorií, v těch dvou nejnižších je až 63 procent studentů učilišť a 19 procent gymnazistů.
Z průzkumu také vyplívá, že v závislosti na míře mediální gramotnosti studenti vnímají roli médií na demokracii. S tvrzením "Nezávislá média jsou důležitá pro fungující demokracii" souhlasí téměř všichni více mediálně vzdělaní, ale jen polovina méně mediálně gramotných. "Tito středoškoláci také považují za méně důvěryhodná média, která vlastní politici," řekla koordinátorka programu Jeden svět na školách Táňa Abrhámová serveru Novinky.cz.
Velkým tématem posledních let jsou bezpochyby také dezinformační weby. Ale pouze třetina dotázaných uvedla, že nějaké zná. Dokonce skoro polovina studentů považuje jeden z těchto serverů, Parlamentní listy, za veřejnoprávní médium. Polovina respondentů jako veřejnoprávní média uvedli i značnou část soukromých televizí, rádií i deníků, oproti tomu Českou tiskovou kancelář označilo jen 48 procent.
Problémy dělal i komerční text společnosti ČEZ o výstavbě stromů na Zlínsku za podpory jejich nadace. Jen polovina středoškoláků odhalila, že šlo o text tiskového mluvčího. Více než třetina si myslela, že autor je novinář ze Zlínského deníku, přestože zpráva byla viditelně uveřejněná na webových stránkách ČEZu v sekci "pro média".
"Oni vůbec nezkoumají zdroj informací. Pokud jejich kamarád něco nasdílí na Facebook, tak to automaticky berou jako zprávu," řekl o teenagerech v DVTV spoluautor Nejlepší knihy o dezinformacích a fake news Miloš Gregor. To se shoduje i se zjištěním tohoto šetření JSNS, kde se ukázalo, že zvláště ti na odborných učilištích posuzují pravdivost zpráv podle počtu sdílení, komentářů a přítomnosti fotografie nebo videa. Nevědí ani, že obsah na sociálních sítí řídí matematické algoritmy.
"Mediální vzdělávání zaujímá ve školních osnovách pouze velmi malý prostor vzhledem ke své důležitosti. Mladí lidé (a nejen oni) jsou velmi ovlivnitelní, média a sociální sítě mají větší vliv na formování názorů než škola a rodina," okomentovala výsledky průzkumu v tiskové zprávě JSNS vyučující ze SOŠ Šumperk Jolana Maluchová. Od roku 2007 je sice mediální výchova v závazných Rámcových vzdělávacích programech, ale školy samy pak stanovují formu a rozsah výuky průřezových témat, ve kterých je obsažena. Na polovině středních škol tak žáci mediální výchovy absolvují za celé studium méně než 10 hodin.
Zjisti víc: kompletní výsledky včetně grafů.
