Loňský pražský Hackathon jste ovládli - s jakým projektem jste soutěžili?
Vyhráli jsme s projektem Pralinka, což byl prototyp chytrého nástupiště v metru. Chtěli jsme vytvořit systém, který by nasměroval lidi do těch prázdnějších vagonů. Tím by lidé měli více místa a ušetřit by se čas soustavy ve stanici. Začali jsme ho realizovat, ale narazili jsme na problémy. Uvidíme, kam se to posune. Díky Pralince však už teď spolupracujeme se Siemensem, Operátorem ICT, Unicontrols a Dopravním podnikem.
Přemýšleli jste, že byste projekt nabídli i v zahraničí?
Nápad jsme rozvinuli na hackathonu v Berlíně, kde si nás všimla japonská firma JR-East. Predikce obsazenosti vozů je téměř fascinoval, tak nás pozvali do Tokia. Odletěli jsme tam, nasbírali další kontakty a začínáme spolupracovat. Na druhou stranu jejich program spolupráce se start-upy je složitý, takže to jde opravdu pomalu.
Co jste vytvořili na letošním ročníku?
Přišli jsme s projektem Smart Fleet Analysis. Představte si, že jako podnik máte flotilu služebních vozů. My jsme začali zpracovávat analýzu dat z těchto vozů a přemýšleli nad možnou optimalizací vozového parku. Čím dál větším trendem dnešní doby je přechod na elektrická vozidla. Jsou ekologická a stále levnější. Smart Fleet Analysis umí spočítat úspory, které vzniknou, pokud se určitá část flotily vymění právě za elektromobily. Firmy tak nemusí zdlouhavě přemýšlet, co se jim vyplatí - stačí naše aplikace a budou vědět, jestli je pro ně výhodnější elektromobil nebo běžný vůz. Bohužel náš projekt nezaujal tolik jako ten loňský.
Splnil i přesto letošní ročník vaše očekávání?
Pražský hackathon je skvěle zorganizovaný. Mentoři jsou nám k dispozici 24/7 a pomáhají, jak můžou. Třeba když se zasekneme na nějaké blbosti - pomůžou nám problém vyřešit a my si nad ním nemusíme dalších x-hodin lámat hlavy, můžeme pokračovat dál. Navíc se soutěží o hodnotné ceny, hackathon je tak hodně kompetitivní a všichni se z těch 48 hodin snaží vytřískat maximum.
Co se za tak málo času dá zvládnout?
Samozřejmě se nedá stihnout všechno, na druhou stranu se až někdy člověk diví, co všechno se povede. Ale hlavně - na hackathonech většinou řešíme problém, který by nás jinak ani nenapadl. K tomu se naučíme plno nových věcí a vyzkoušíme si práci s nejnovějšími technologiemi, se kterými bychom jinak nepřišeli do styku.
To zní, jako by vám nonstop práce nedělala žádný problém…
Musíme bojovat se spánkovým deficitem, ale tentokrát to nebylo tak hrozné. Nejtěžší je konec. Musíte si dobře připravit závěrečnou prezentaci - když jste nevyspalý a přepracovaný, může se stát, že vůbec nezmíníte hlavní pointu svého projektu. Prostě vám to nedojde. Ale znovu, stačí se poradit s mentorem, který vás upozorní, pokud by něco nesedělo.
