"Už se stávající úrovní automatizace v automobilech aktuálně na silnicích byli bezpečnostní výzkumníci schopni na dálku zastavit jedoucí vůz. Úvaha, že nás teoreticky někdo může na dálku nabourat, je tak správná," souhlasí Tomáš Trávníček, Architekt informační bezpečnosti z týmu Škoda Connected Car. "Stačí jen, aby najednou zastavil vůz jedoucí v určité rychlosti s vozy před a za ním a nehoda je nasnadě."
S nárůstem komunikace prostřednictvím kooperativních systémů tak začínají být automobily napadnutelné zvenčí - všichni výrobci automobilů totiž používají diagnostické systémy pro sledování různých parametrů motoru, vyhledávání poruch a diagnostiku při údržbě a připojené rozhraní těchto systémů je veřejně dostupné. Studie Michiganské univerzity tak například relativně nedávno popsala způsob převzetí řízení velkého nákladního automobilu i školního autobusu pomocí přímého připojení k tomuto systému přes notebook, což určitě nezní dobře.
Jenomže odemykat auto na dálku mobilem a dovolit naší chytré domácnosti, aby otevřela garáž, zatímco se auto samo nastartuje, zahřeje sedačky, naladí náš oblíbený song a přijede až před dveře, zní pro spoustu řidičů tak pohodlně, že na všechna možná negativa s auty připojenými k internetu nechtějí myslet. Na rozdíl od Tomáše a jeho kolegů, kteří se přesně těmi nejhoršími scénáři zabývají na denní bázi.
"Musíme myslet na všechny možné hrozby, které by se mohly vyskytnout, protože vyvíjíme software, který s nimi musí počítat a nějakým způsobem se s nimi i vypořádat," říká Tomáš s tím, že k zabezpečení těchto "internetových" aut je potřeba použít celé sady bezpečnostních prvků s několika stupni, aby v momentě, kdy jeden zklame nebo je napaden, bylo na jeho místě ještě x dalších. "Pravděpodobnost, že by zklamaly všechny, je pak velice nízká."
Auto místo mobilu
Všechna nově vyrobená auta v sobě stejně jako jakýkoliv mobil mají SIM kartu, která jim umožňuje připojit se k internetu a k mobilní síti. Od konce minulého roku jsou SIMky v nových autech dokonce povinné - a to kvůli SOS volání. Ve vozech už je dnes už tolik senzorů, že dokážou samy rozpoznat svoji účast v dopravní nehodě a řidiči zavolat pomoc.
Automatizace a konektivita systémů v autech tak neslouží jen naší pohodlnosti, je zároveň důležitá také z pohledu bezpečnosti. Když jedete po dálnici a auto před vámi náhle zabrzdí, nemusíte stihnout reagovat dostatečně rychle. Stejně jako lidé s telefony budou ale i auta díky svým konektivním systémům brzy mluvit jedno s druhým o tom, kde jsou, jak rychle jedou, nebo si třeba zvládnou předat zprávu, že auta kilometr před nimi najednou rychle brzdí. Když takovou zprávu pošle auto jedoucí vepředu tomu vašemu jedoucímu za ním, může to vaše začít brzdit dřív, než si vy stačíte nebezpečné situace vůbec všimnout, a kolizi se tak nejspíš vyvarujete. "Řekl bych, že v roce 2035 budou už auta ve velké míře komunikovat mezi sebou a budou využívat spoustu funkcí, které máme dnes spojené hlavě s chytrými telefony. A to nejenom v rámci infotainmentu," podotýká Tomáš Trávníček.
Škoda Auto
Mladoboleslavská ŠKODA intenzivně pracuje nejen na zabezpečení aut budoucnosti, ke kterému se jim hodí schopní ajťáci, ale třeba i na vývoji nových a lepších elektromobilů, kde se zase neztratí žádná chytrá technická hlava. Pokud vás svět automotive láká a ještě jste nezjistili, kde konkrétně v něm můžete najít uplatnění, doporučujeme mrknout na skoda-kariera.cz. V Mladé Boleslavi taky tradičně nabízejí dost zajímavé stáže, kdybyste na úvod tak úplně nevěděli kudy.
Vozy navíc nebudou komunikovat jen jeden s druhým, ale také s vozovkou. Už teď se na některých dálnicích v Česku testují komunikační uzly, skrze které si silnice předává informace s autem a naopak. To povede k větší informovanosti řidiče o tom, co se před ním děje, k obecně efektivnějšímu cestování i k rychlejšímu řešení dopravních nehod.
Není to hudba budoucnosti
To, co se v autech děje, sleduje Škoda Auto už dnes. "V Mladé Boleslavi máme speciální centrum, které 24 hodin denně v reálném čase sleduje jakékoliv anomálie u našich vozů, změny infrastruktury, možné útoky atd.," vysvětluje Tomáš. "Cokoliv by se mohlo stát, bychom tak měli odhalit hned v zárodcích." A netýká se to čistě jen IT systémů, ale celých vozů, každého zvlášť.
Reagují také na každé možné riziko - šifrují komunikaci mezi prvky konektivního světa, mezi autem a jeho softwarem nebo ověřují identitu uživatelů. "Zkoušíme a testujeme různé systémy a různé scénáře, abychom byli připraveni na jakékoliv riziko, které může svět autonomního řízení přinést," vypočítává Tomáš Trávníček. "Ačkoliv jsme tak reálně na silnicích teprve na druhé úrovni autonomního řízení, tedy u částečné automatizace, ve Škodovce už se zabýváme technologiemi úrovně čtyři, což je předposlední stupeň vedoucí k plné autonomii."
Úplně bez nehod?
Spousta různých studií a předpovědí ještě donedávna uváděla, že zavedení autonomních aut na naše silnice povede k výraznému snížení nehodovosti. Objevovaly se hypotézy s osmdesáti i devadesáti procentním snížením. "Teoreticky to určitě možné je, protože spousta škod je skutečně způsobena lidskou chybou," podotýká Tomáš. "Je ovšem otázkou, jestli můžeme napsat tak dobrý software, který bude počítat s každou situací a dokáže vyloučit skutečně jakoukoliv nehodu. O tom mám pochyby. Nemyslím si, že budeme schopni dosáhnout stavu 0, tedy že autonomní auta nebudou žádné nehody způsobovat, ale věřím, že určitě přinesou významné snížení. Jestli to bude 80 nebo 90 procent, to zatím těžko říct."
Plně autonomní řízení ale rozhodně nepřijde najednou a všechna manuálně ovládaná auta jen tak ze dne na den ze světa nezmizí. To vzali v potaz vědci z britské Laboratoře dopravního výzkumu (TRL), když nedávno odhadli, že takový úvodní "smíšený" provoz automatizovaných a manuálně řízených vozidel může do roku 2040 vést ke snížení počtu nehod "jen" o 22 procent. Důvodem jsou hlavně různé reakční doby strojů a lidí a taky to, že lidští řidiči zůstávají ve spoustě věcí pořád ještě dost nepředvídatelní, na což se automatické reakce programují špatně. I když ke stovce nás tak ještě asi čeká dlouhá cesta, i dvaadvacet procent je změna, která se počítá.
