Za posledních zhruba dvě stě padesát let si lidstvo prošlo třemi průmyslovými revolucemi. První byla ve znamení páry a industrializace, druhá spočívala v elektrifikaci a vzniku montážních linek, třetí zase přinesla rozmach počítačů i IT průmyslu. Všechny tři revoluce měly kromě dopadu ekonomického i obrovský vliv na školství, zemědělství, dopravu, vědu, lékařství i politiku. Čtvrtá revoluce klepe na dveře a za nimi se připravují k pracovním pohovorům kromě lidí i roboti.
Takže brace yourself! Robots are coming!
Začněme pozitivně. V krátkodobém horizontu se zřejmě nezaměstnanost v Česku rapidně nezvýší (pokud nenastane zpropadená krize). Z hlediska střednědobého horizontu by ale český trh práce měl začít makat na větším využívání flexibilních úvazků a na propracovaném systému firemních (ale i státem podporovaných) rekvalifikací (bez celoživotního vzdělávání se prostě neobejdeme, fakt ne). Pokud tyto podmínky dokážeme naplnit a udržet, nabízí se scénář založený na analýze firmy Deloitte - automatizace a robotizace pracovních míst povede v Česku k enormně velkému růstu ekonomiky (až 3,9 % ročně!). Do roku 2033 by se pak potenciál české ekonomiky mohl zvýšit až o 78 % (a s tím samozřejmě i životní úroveň českých občanů).
Největší problém? Změna!
Nejpalčivější riziko doby robotické je rychlost zavádění změn do všech možných oborů. S tím, jakým tempem nové technologie vznikají a v jakém tempíčku se nové technologie udržují, je možné, že na ně velké procento (obzvláště starších a nekvalifikovaných) lidí i firem prostě nestihne včas zareagovat (obdobné obavy lze mít i u českého zákonodárství). K ilustraci rychlosti rozvoje technologií může posloužit rozšíření internetu v českých domácnostech. Z necelých 20 % v roce 2005 na současných cca 80 % (Zdroj: ČSÚ). Čistě prakticky by tak 80 % domácností mohlo mít do dvanácti let například 3D tiskárnu a domácího robota (zatím třeba alespoň robovysavač). Pro přehled rychlosti změn lze mrknout na studii Fondu dalšího vzdělávání, zmiňující nejvýraznější zlomy budoucnosti vytipované Světovým ekonomickým fórem a pořádnou hromadou expertů.
Jsme #ready? České pro a proti
Za silné stránky ČR můžeme považovat dlouhodobou tradici průmyslové výroby a současný růst poptávky po pracovnících v IT a kyber průmyslu. Ale to je tak všechno. Slabých stránek je o trochu více. Velká míra českých pracovníků je vázaná na zpracovatelský průmysl, nekvalifikovanou práci a rutinní pracovní činnost (právě oněch až 52 %). A tyhle pozice padnou za oběť robotizaci i automatizaci jako první.
V českých končinách ale chybí i propracované zákonodárství založené na digitalizované společnosti a pořádném eGovernmentu, který by lidem umožnil snadnější přechod od statusu zaměstnance k vlastnímu projektu. Inspiraci bychom si mohli vzít třeba v Estonsku, kde se dá podnikání založit zhruba za jednu minutu, v ČR to zabere asi 20 dní. Klíčovým je i rozvoj sociální politiky v kombinaci se systémem rekvalifikací a vzdělávání. Je totiž dost možné, že vysokou sice skončíme ve 25, ale ve 30 půjdeme pro titul znova - studovat obor, který ještě před rokem neexistoval.
Skončíme v "nezisku"?
Ač jsou v současné době neziskové organizace u velkého procenta obyvatel v neoblibě, je docela dobře možné, že se právě neziskovky stanou hlavním zaměstnavatelem českých pracujících. Podle studie Úřadu vlády (Dopady digitalizace na trh práce) nebudou ve světě kyber-fyzických systémů příliš potřeba prodavači, byrokrati, dělníci, kováři nebo mechanici. Díky prodlužování života, nutnosti celoživotního vzdělávání i možnému zavedení tří až čtyřdenní pracovní doby se ale zvýší poptávka po pracantech v oborech, jako je pečovatelství, sociální služby, zdravotnictví, kultura, a obzvláště vzdělávání a výchova. Zkrátka všude tam, kde je potřeba lidská komunikace v kombinaci s empatií (tyhle schopnosti strojům prozatím chybějí).
Robokalypsa, nebo robospása?
Nadcházející turbulentní doba sice zatím našlapuje jen po robotích špičkách, je však pravděpodobné, že se do pár let změní na dupot těžkých robotických nohou a orchestr probliků a pípání. Aby Česko robotizaci, automatizaci, digitalizaci a všechny další "ace" zvládlo, je potřeba začít cíleně budovat informační a digitalizovanou společnost. Pokud se to nepovede, nastane robokalypsa - problémy na trhu práce (kdy pracovníci sice budou, ale nedostatečně kvalifikovaní) a následně blokování vzniku nových pracovních příležitostí (malé zahraniční i tuzemské investice právě z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků). To povede k sociální frustraci ve společnosti, k rozevírání sociálních nůžek a vzniku těžko odstranitelných sociálních bariér.
Ostatně tyto nůžky se rozevírají už nyní - ukazuje na to třeba vysoký počet exekucí, digitální negramotnost, politický lobbing za učiliště a nedůraz na vzdělávání pro kyber-fyzický průmysl. Na druhou stranu má Česko v současných rukách obrovský potenciál plynoucí z dobře nastartované ekonomiky. Snažme se to neposrat…
