Už jsem o tom přemýšlela dřív, ale měla jsem pocit, že to není nic pro mě. Nejsem totiž z těch nejodvážnějších a představa tří měsíců v úplně cizí zemi mě dost děsila. A možná trochu děsí doteď. Ale z nějakého důvodu jsem se to rozhodla zkusit.
Papírování a pohovor s Američankou
Věděla jsem sice, že zařídit si program ve Spojených státech, nebude nic jednoduchého. A v průběhu přijímacího procesu jsem zjistila, že to může být dokonce i noční můra. A to doslova. Po vyplňování několikátého formuláře se mi o nich už i zdálo.
Když se totiž člověk snaží dostat na program Work & Travel, ať už přes kteroukoli agenturu (například CIEE, CCUSA, Work & Travel USA a mnoho dalších), musí absolvovat několik pohovorů a schůzek. Nejdřív si vyberete, jaká práce by se vám nejvíc líbila. A pak se o ni ucházíte u amerického zaměstnavatele. Úspěch vám ale nikdo nezaručí. Na pohovor se zaměstnavatelem jsem šla s tím, že bych chtěla dělat servírku v restauraci v Yellowstonu. A odcházela s tím, že budu v kuchyni a mezi hosty restaurace se možná ani nedostanu.
Bohužel jsem zjistila, že má můj zaměstnavatel podmínku, že musím být v práci minimálně od konce června do půlky září. Takže z představy programu Work & Travel, kde bych měla na cestování celé září a stihla bych se v klidu vrátit domů, bylo spíše work, work, work a možná travel. U každého ze zaměstnavatelů je to ale jinak. Někdo má na cestování třeba už srpen (například když začnete pracovat už na začátku června).
Taky cena programu není úplně malá. Umístění do práce plus pojištění stojí 22 tisíc. Což mi sečteno podtrženo i s letenkami vyšlo tak, že z vydělané částky už mi na cestování nic moc nezbyde. Ale to opět není pravidlem, dost záleží na tom, jak si to sami vyřešíte.
Nedělejte věci na poslední chvíli
Ale abych si jen nestěžovala - popravdě by bylo daleko jednodušší, kdybych se rozhodla na program Work & Travel přihlásit už třeba v prosinci. Tehdy bych měla daleko větší výběr pracovních míst. A letenky by byly levnější. Tím, že jsem se přihlásila až v březnu, bylo vše komplikovanější a na všechno bylo méně času. Takže důležitá rada: podobná rozhodnutí určitě nenechávejte na poslední chvíli!
Občas to chce pevné nervy kvůli byrokracii, ale s tím vám pomůže agentura, přes kterou na Work & Travel jedete. Připomíná vám, které formuláře máte do kdy vyplnit, co si kde vyzvednout a tak dále. Důležité je si včas zažádat o vízum a nezapomenout s sebou na ambasádu vzít všechny potřebné papíry.
Pozdravy z transatlantického letu
Myslete hlavně na to, že až se vším tím papírováním úspěšně prokoušete, letíte do Ameriky! Je tu ale ještě jedna překážka - imigrační úředník. Protože neděláte nic ilegálního, nemělo by se vám stát, že by vás vyhostil. Je ale důležité, abyste měli připravené všechny důležité papíry (opět vám s tím pomůže agentura). Je taky fajn vzít si s sebou potvrzení o studiu a výpis z účtu. Ty úředníka ujistí, že se chcete opravdu vrátit domů.
Nelekejte se, že máte na vízu jako datum vypršení ten den, kdy končíte v práci. V podmínkách programu je, že pak můžete v USA zůstat ještě další měsíc, nebo do začátku akademického roku na vaší vysoké. A poslední rada: nezapomeňte v letadle sníst všechno jídlo! Do Ameriky se totiž nesmí vozit žádné rostlinné ani živočišné produkty.
Brzy se zase přihlásím a napíši vám o tom, jaké je San Francisco, a samozřejmě taky první dojmy z práce. Tak zatím ahoj!
