U většiny předmětů není chození na přednášky povinné, což má své výhody, které jdou ale ruku v ruce s nevýhodami. Můžeme například dát přednost práci nebo posezení s kamarády, což nás ale třeba jednoho dne nepříjemně doběhne. Zkouškovému období se nevyhneme a právě během něj nejeden student zpytuje své svědomí a vyčítá si, že docházku na přednáškách tak flákal. V průběhu semestru si totiž dokážeme absenci sami před sebou vždycky skvěle odůvodnit.
Tím nejčastějším argumentem je, že vyučující stejně přednáší látku, kterou si přece může každý přečíst doma. Proč tedy sedět ve škole, když se tento čas dá využít jinak? Problém je ale v tom, že jen hrstka studentů si opravdu najde čas a přednášenou látku si přečte dřív než pár dní před zkouškou. Většina ji vidí až v podobě nicneříkajících poznámek, které získali od svých kolegů. Z takových materiálů se ale mnohdy učí velmi špatně. Výhodou nevynechávání přednášek je proto alespoň nějaké povědomí o probíraných věcech, pokud tedy samozřejmě nebudete místo poslouchání a dělání si zápisků celou dobu brouzdat na internetu. V takovém případě je vaše přítomnost ztráta času.
Během našeho rozhodování, jestli jít na přednášku, nebo ne, pak hlavně tyto, ale i další výhody a nevýhody chození na přednášky hrají roli. Někteří vyučující si ovšem nemohou na nedostatek studentů stěžovat.
Zeptali jsme se proto několika mladých lidí, na které přednášky chodí, a které naopak vynechávají:
,,Ve škole se snažím chodit na většinu přednášek, zejména pak na ty, které potřebuju ke státnicím, nebo mi přijdou oborově obohacující. Naopak motivaci někam přijít hledám hodně těžce v případě, kdy učitel jen monotónně odvykládá látku, a já vím, že ve výsledku stejně hned po skončení hodiny můžu vše zapomenout," říká studentka žurnalistiky Týna.
,,Abych řekl pravdu, ze začátku jsem jako asi každý chodil na všechny přednášky. Postupem času, asi od poloviny semestru, jsem ale navštěvoval už jen ty, které mi něco daly. Přednášky, kdy vyučující přišel, přednesl prezentaci a odešel, jsem vynechával. Naopak ty, na kterých se podělil o své zkušenosti a sem tam přispěl i nějakou zajímavou historkou z praxe, jsem dokonce navštívil i v dalším roce s kamarády, kteří předmět neudělali a museli ho opakovat," svěřuje se student informatiky Karel.
,,První důležitou podmínkou, abych se dostavila na přednášku, je to, abych měla v době jejího konání čas. V dnešní době hodně studentů při škole pracuje, a proto přednášky zcela vynechává. V některých případech je to škoda. Já se jdu vždy na začátku semestru podívat na všechny přednášky a tak nějak samo se pak určí, na kterou budu chtít chodit. Záleží mi především na přednášejícím. Téměř vůbec nejde o předmět. Pokud zajímavý předmět přednáší někdo nudně a nezajímavě, je to pro mě stejné, pokud ne dokonce horší, jako přečíst si látku v učebnici. A na takovou přednášku pak znovu nejdu a věnuji svůj čas něčemu jinému. Naopak pokud přednášející podává látku zajímavě a poutavě, na přednášky se těším," vysvětluje studentka provozu a ekonomiky Dominika.
,,Přednášky na vysoké škole měly různou úroveň hlavně podle kvality a erudice jednotlivých profesorů. Podle toho jsem se také rozhodoval, které hodiny jsou pro mě přínosné více a které méně," říká absolvent marketingu Petr.
,,Chodím na přednášky, které mě něčím obohacují, například mám ráda přednášky, kde nás nejdříve seznámí s teorií a následně k nám chodí hosté z praxe a seznamují nás s tím, jak je to doopravdy. Nechodím na ty přednášky, kde vím, že vše tam řečené si mohu přečíst sama v knihách," vysvětluje studentka psychologie Kristýna.
A podle čeho se rozhodujete, zda jít, nebo nejít, vy?
