Ekonomické zaměření: Souvislosti především
U státnic z čisté mikro či makroekonomie i u ekonomických oborů s užším zaměřením, jako jsou třeba bankovnictví, kapitálové trhy, daně či management, je především potřeba látce porozumět, dokázat ji propojit s příbuznými tématy a potažmo ji také umět aplikovat v praxi. "U ekonomických oborů zpravidla není moc látky, co by se dala nadrčet jako básnička. Jsou tam principy, vztahy a souvislosti, kterým se prostě musí porozumět," podotýká studentka Markéta Špičáková z VŠE.
Vyplatí se také zjistit si podrobnosti o způsobu zkoušení jednotlivých pedagogů v komisi. Kdo z nich je rýpal a zajímají ho detaily, kdo je spíš generalista a kdo preferuje příklady z praxe nad teorií. "V rámci memorování fakt bych doporučila klasické mnemotechnické pomůcky nebo zapamatování na základě souvislostí. Třeba podle počátečních písmen jako v případě call opce - kupní a put opce - prodejní a podobně."
Humanitní zaměření: Trapte paměť kreativně
Předměty humanitního zaměření jsou složitější, co se zatížení paměti týče, protože u většiny z nich se student neobejde bez oněch pověstných "telefonních seznamů" v hlavě. Dobré je proto nepoužívat jen mechanickou paměť, z níž když slovíčko vypadne, těžko se nit zase chytá, nýbrž zasazovat látku do širšího kontextu, aby mohla pracovat i paměť logická. Někomu pomáhá si pojmy zakreslovat do schémat nebo si je říkat nahlas, někdo si z nich dokonce skládá rýmovačky nebo si je zpívá. Efektivní je pro každého něco jiného.
Improvizace je výborný nástroj, když paměť selže a něco důležitého při zkoušení z hlavy vypadne. Nevíte-li přesný termín, popište, v jakém prostředí se nachází, jak funguje, s kým a s čím se pojí apod. Zkoušející bývají zpravidla nápomocní, když vidí, že víte, o čem je řeč. Ve stresové situaci je proto důležité nepanikařit a pokusit se najít jinou cestu, zkrátka být kreativní. Znalosti a souvislosti jsou ovšem i tady základem.
Technické zaměření: Zachovat si selský rozum
"Když padne otázka, není třeba odpovědět hned. Odpověď si promyslete. Pokud otázce nerozumíte, ptejte se," nabádá prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. z Fakulty stavební VUT v Brně. "Pokud náhodou odpověď neznáte, nebojte se použít selský rozum a principy, se kterými jste se během studia seznámili a které mají k otázce alespoň nějakou vazbu."
Ani profesor Štěpánek nedoporučuje učit se vzorečky, definice a parametry nazpaměť. "Cílem přípravy na zkoušku není přecpání hlavy, nýbrž nalezení jakési logické niti v probírané látce. Schopnost logického úsudku, i v případě neznalosti některého detailu, jistě ocení každý zkoušející víc než množství vzorečků, kterým třeba zkoušený ani nerozumí a nechápe, co v nich některé symboly znamenají."
Podcenit by se podle něj neměl ani režim před zkouškou - dobře se vyspat, neponocovat, nestresovat se - a vystupování studenta, které by mělo být slušné a kultivované.