V dnešním díle (mrkni na ta předchozí) se ale klasickému studentskému městu věnovat nebudeme. Zajela jsem pro změnu do města známého hlavně svými UNESCO památkami, tedy do Kutné Hory.
Vysoká škola tu - až na jednu výjimku - sice chybí, ale o lidi tu není nouze. Turistů přichází dennodenně spousty, čím dál častěji prý také ti čeští. Jen je škoda, že všichni znají pouze ta slavná místa jako gotický Chrám sv. Barbory nebo římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí v nedalekém Sedlci, kde se nacházejí ostatky až 50 tisíc lidí a podle pověsti je poloslepý mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.
Tam se hromadí všichni návštěvníci, zatímco krásná příroda okolo zůstává zapomenuta. Trochu netradiční pohled na Kutnou Horu mi proto poskytla jedna z tvůrců místní USE-IT mapy, Tereza Pavelková.
Čekala na mě už na nádraží, protože právě zde začínají první trable všech turistů - vlak je doveze do Sedlce a třeba k svaté Barboře jsou to odtamtud skoro 4 kilometry. A bylo to přesně tak - z vlaku z Prahy se se mnou vyvalila hromada zmatených cizinců, kteří nevěděli, kam jít. Stačí ale jen před nádražím počkat na autobus, ten jede každou chvilku a stojí 12 korun.
Za chvíli jsme už byly nahoře Na Valech a prošly skrz park Galerie Středočeského kraje (GASK) až k dominantě, už zmiňované svaté Barboře. Přes hradby se pak dá projít kolem vinic do uliček v centru, které určitě za krátkou procházku stojí, stejně jako výhled z hradeb. Moc se to prý neví, ale kromě moravského vína i to z místních vinic patří k těm nejlepším v republice.
Zatímco většina turistů na jídlo zamířila do předražených restaurací na náměstí, mně Terka ukázala o dost lepší a zajímavější místa. Za zmínku rozhodně stojí netradiční příchutě zmrzlin ve Zmrzlinárně, Blues café, kde si k obědu můžeš poslechnout i nějaké ty šedesátkové hity, Café 21, Café Havlíček nebo The Americans, kde majitelé, co žili dříve v USA, prodávají tradiční americké kalorické bomby, třeba donuty a cookies. My si sedly do vyhlášené kavárny Kozí plácek, o které jsem slýchala už předtím od kamarádů - prý tu mají jednu z nejlepších káv. Jejich cold brew určitě k těm lepším patří, vyzkoušeno!
Pak už jsme se vydaly směrem pryč z centra - do přírody, parků. Breüerovy sady pod vinicemi, lesní Královská Cesta a procházka podél řeky Vrchlice kolem starého mlýna až do Kostnice, to je ta opomíjená, a přitom krásná stránka Kutné Hory. Návštěva se dá zakončit kousek od Kostnice v místním pivovaru v Sedlci. Každý týden se tu konají i různé kulturní akce, vernisáže…
Je něco typického pro Kutnou Horu?
Funguje tu pivovar, dělá se tu kutnohorské pivo. Máme vinice a bude tu i kutnohorská čokoláda (pozn. redakce: dříve byla světoznámá, ale dlouhou dobu jí neměl kdo vyrábět). Navíc je netradiční soulad UNESCO památek, jako je třeba Barbora, s přírodou, což kdyby turisté objevili, tak si myslím, že budou jako u vydržení.
I když tu žádné vysoké školy nejsou, přesto se zeptám. Žije se tu mladým dobře? Je tu co dělat?
Myslím, že jo. Jsme maloměsto a máme tu klid, ale zároveň jsme kousek od Prahy. Vznikají tu kavárny, člověk se tu s každým zná - taková rodinná atmosféra. Jen večerní život je trochu slabší. Když si chceme večer posedět, tak leda do hospody, kavárny už jsou zavřené.
Kdy je nejlepší čas na návštěvu Kutné Hory?
Mimo turistickou sezónu. Třeba v zimě je tu klid. A projít se večer k Barboře, když tam nikdo není, je pěkné. Je super zůstat tu i přes víkend, kdy se člověk stihne kouknout i do okolí. Tady kousek v Sedlci je nový pivovar, který je úžasný a mají tam každý týden nějakou akci.
A jaké další místa v okolí bys doporučila?
Určitě třeba zámek, tam pořádají různá vinobraní. Pak kopec Kaňk, jak jsme kolem něj projížděly z nádraží. Je tam rozhledna, dá se udělat krásná procházka. Celkově tu je hezká příroda.