,,Studuji špatný obor!"
Pokud jste si tohle uvědomili před státnicemi, tak s tím nejspíš už nic nenaděláte a nejlepší bude, když několikaleté studium dovršíte titulem. Nebudete ovšem ani první, ani poslední člověk, který nachází uplatnění v jiném oboru, než vystudoval. Ze studie, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) totiž vyplývá, že polovina vysokoškoláků nepracuje v oboru, který vystudovali.
Jestli si ovšem hned na začátku prváku myslíte, že jste šlápli při výběru oboru vedle, není nic ztraceno. Nedělejte ovšem hned radikální rozhodnutí. Ze všeho nejdřív se zamyslete, zda vás daný obor opravdu nebaví a v žádném případě se ním nechcete živit, nebo jste dostali po prvním týdnu školy trochu strach. Neodpovídejte si hned, máte totiž ještě minimálně půl roku na to, zjistit, jak to doopravdy je a následně vymyslet, co s tím. Vše si proto v klidu promyslete a poraďte se s rodiči, partnerem nebo kamarády. Nezapomínejte ale během svého rozhodování chodit do školy. Jednak snadněji přijdete na to, jestli jste si opravdu zvolili špatně, nebo ne, a navíc nebudete muset řešit vysokou absenci, kterou byste pak těžko doháněli.
,,Tenhle předmět mě nebaví!"
Tuhle větu si řekne každý vysokoškolák alespoň jednou za své studium. Pokud vás nebaví předmět, který jste si vybrali sami a jeho nesplnění vám nezpůsobí žádné problémy, můžete na něj přestat chodit. Musíte si ovšem pohlídat, aby vám stačily kredity na postup do dalšího semestru či ročníku a hlavně počítat s tím, že toho budete mít příští semestr víc. Ale nebojte se, je úplně normální, že vás nějaký předmět nebaví. Každý člověk je zkrátka jiný.
Někdo má rád předměty, v rámci kterých získá teoretické znalosti, jiný dává přednost praxi. Ať už patříte k první, nebo druhé skupině, na vysoké byste se neměli učit jenom teorii, ale ani chodit pouze na praxi. Většinu předmětů budete mít navíc pouze semestr, maximálně dva, pak se změní alespoň jejich náplň nebo vyučující. Z vlastní zkušenosti ovšem víme, že někdy je potřeba zatknout zuby a daný předmět ,,odchodit", protože kredity za jeho absolvování jsou zkrátka potřeba.
,,Nic nestíhám!"
Jestli máte pocit, že nic nestíháte, zamyslete se nad tím, proč. Důvodů existuje mnoho, pokud ovšem odhalíte ten správný, budete mít z části vyhráno. Je možné, že se třeba vedle školy věnujete spoustě dalších aktivit a všechny je zkrátka nemůžete dělat na sto procent, i kdybyste sebevíc chtěli. Zkuste proto trochu zvolnit a rozložit si svůj čas tak, aby jste žádnou z nich neflákali, ale zároveň jedné z nich nevěnovali většinu času.
Dalším důvodem může být prokrastinace. Nestyďte se si to přiznat. Občas všichni odkládáme povinnosti, do kterých se nám nechce, a radši trávíme čas něčím jiným. Premiérový díl oblíbeného seriálu nebo večerní posezení s kamarády nad pivem či vínem se zkrátka jeví lépe než pětistránková seminárka. Naučte se ale nehrnout si před sebou mnoho úkolů. Zkuste chvíli pracovat, a pak se odměnit. Nebudete tak mít pocit, že nic nestíháte, protože si budete všechny povinnosti postupně plnit, a zbyde vám i čas na věci, které vás baví. A žádné výmluvy! Mnohé studie ukazují, že prokrastinace se dá zbavit. Stačí jen trochu chtít!
,,Jsem úplně k.o.!"
Pokud se cítíte vyčerpaní hned na začátku semestru, musíte s tím něco udělat. Před vámi je totiž několik týdnů školy, závěr semestru a zkouškové, takže ještě budete muset pořádně zabrat. V první řadě dbejte na to, kolik hodin denně spíte. Optimální doba spánku je individuální záležitost každého z nás, vědci z National Sleep Foundation například doporučují lidem ve věku 18 až 25 let spát 7 až 9 hodin denně.
Nezapomínejte ovšem ani na aktivity, u kterých přijdete na jiné myšlenky. Vyrazte si zasportovat, za kulturou, poseďte s kamarády, přečtěte si dobrou knihu nebo třeba tištěnou Studentu.
