Tomáši, české IT je na tom momentálně docela dobře, ne?
Řekl bych, že určitě ano. Je však třeba vidět i další souvislosti - podobně jako ve zbytku průmyslu, i tady platí, že firmy prostě jen využívají situace, jak z nás udělat levnou pracovní sílu. Díky rozdílné ekonomické kondici jsou schopny české konkurenty snadno přeplatit. Přetlak poptávky nad nabídkou je dnes šílený. Výsledkem jsou snižující se nároky na zaměstnance, ti pak často ani nedostudují, ztrácí pokoru a výrazně snižují svůj dlouhodobý potenciál. A to je fakt škoda, protože české školy dokáží studenty v oblasti computer science připravit dobře. A navíc nikde není psáno, že se velké a nadstandardně platící společnosti za chvíli zase neseberou a nepřesunou se dál na východ.
Daří se tedy školám držet krok s moderními trendy?
Určitě. Z mé zkušenosti např. ČVUT, MATFYZ, VUT nebo Masarykova univerzita nabízí informatické programy, které mají velkou kvalitu a super výsledky, a to i za hranicemi naší republiky. Školy se stále více propojují se soukromým sektorem na výzkumu nebo realizaci konkrétních projektů, což je udržuje v kontaktu s realitou a aktuálními potřebami trhu. Z toho těží hlavně studenti, kteří tak při studiu získají reálný obrázek fungování soukromé sféry a když jsou dobří v tom, na čem pracují, tak můžou získat i stáž nebo budoucí zaměstnání.
Vaše působiště, společnost Profinit, je spoluorganizátorem soutěže IT SPY, která každoročně vybírá nejlepší IT diplomovou práci napříč českými a slovenskými univerzitami. Sledujete v posledních letech mezi tématy i samotnou kvalitou prací nějaký zajímavý vývoj?
Globální trendy jsou jasné - digitální transformace a automatizace prostupuje do všech průmyslových odvětví. Příkladů je mnoho: řízení produkce či distribuce elektřiny na základě dat z rozvodné sítě, farmy s asistovaným řízením dle analytických modelů využívajících data o stavu zvířat, pěstovaných plodin, počasí či dalších vlivů. Dále jsou to automobily bez řidiče, drony monitorující dopravu, roboti v běžném životě. Velmi intenzivně také vnímáme rostoucí zájem o oblast tzv. smart cities, která v sobě kombinuje mnohá z uvedených témat.
Akademické práce se na tyto trendy samozřejmě mapují. Přesněji řečeno je často předchází. Samotná úroveň prací pak jednoznačně stoupá. S letošním ročníkem jsem nad míru spokojený, mezi finalisty se probojovaly skvělé projekty z oblasti computer science, které mají navíc velký potenciál na další rozvoj.
Vrcholí přípravy na vyhlášení letošního vítěze. Jak na vás působí letošní práce? Půjde o silný ročník?
Letošní ročník IT SPY bude určitě patřit mezi ty nejsilnější za poslední roky, co se kvality diplomových prací týče. Tématicky dominuje zpracování dat, umělá inteligence, strojové učení a bezpečnost. Tedy oblasti extrémně zajímavé pro průmyslové firmy, které tímto směrem investují velké sumy. Měl jsem možnost se s diplomkami seznámit a dle mého jde v několika případech doslova o revoluční řešení. Jen pro příklad mezi finalisty najdeme práci, které nabízí dramatické snížení spotřeby energie u mobilních zařízení až o 80 % anebo inovativní návrh globálního varovného systému proti tsunami.
A kdy budeme znát vítěze?
Slavnostní vyhlášení proběhne jako každý rok v refektáři MATFYZu na Malostranském náměstí, a to 7. prosince od 17 hodin. Letos jsme se poprvé rozhodli, že akci přiotevřeme i širší veřejnosti. A to včetně náročných prezentací finalistů před odbornou porotou. Pokud někoho zajímají práce podrobněji, tak je to ideální příležitost. Kromě toho bychom se letos rádi věnovali i networkingu, na finálovém večeru se tedy setkají nejen zástupci IT fakult, finalisté, ale také insideři jednotlivých IT firem.
Pomáhají diplomky absolventům při hledání budoucího zaměstnání?
To stoprocentně. Spousta studentů si při výběru diplomky ani neuvědomuje, jak důležitá pro ně může do budoucna být. Trochu mě mrzí, nakolik se v IT oboru považuje získání diplomu za nutné zlo. Přitom já jsem přesvědčen, že bez studia se dobrá computer science dělat nedá. O to se ostatně snažíme i se soutěží IT SPY. Ukázat, že diplomka může být odrazový můstek k profesní kariéře. Řada lidí na základě svojí diplomky postavila svůj vlastní a úspěšný byznys, dostali se do top výzkumných týmu na zahraničních univerzitách anebo si je pod sebe stáhli globální technologické firmy, aby u nich dál rozvíjeli svou myšlenku. Kvalitní diplomka může být i velké plus u klasického pohovoru, když budoucímu zaměstnavateli můžete jasně demonstrovat, v čem je vaše odborná síla.
IT SPY
IT SPY je soutěž o nejlepší IT diplomovou práci. Tu vybírá odborná porota složená z akademiků a zástupců byznysu z více než 1700 diplomových prací ze 16 českých a slovenských vysokých škol. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Vítěz pak získá 1000 eur na další rozvoj svého projektu.
Více info na: itspy.cz
Máte pracovní zkušenosti i z Mekky celého IT oboru San Francisca, kde máte v rámci jednoho z projektů kancelář. Jsou nějaké rozdíly mezi českými a zahraničními ajťáky? V čem jsou přednosti Čechů-ajťáků a v čem naopak jejich nedostatky?
Pokud bych to měl zjednodušit, přijde mi škoda, jak málo se umí čeští studenti prodávat. A teď nemyslím nic víc, než schopnost nadchnout pro svůj projekt okolí, umět o něm mluvit v pochopitelném kontextu, svou věděckou práci umět “zpopularizovat”. Zkrátka to, čemu se říká elevator pitch - máte dvacet či třicet sekund, abyste srozumitelně řekli, co děláte, člověku, který třeba ani nepochází z vašeho oboru a on v tom uviděl jasnou přidanou hodnotu. Není to vždy jednoduché, ale už samotná snaha vás může hodně nakopnout a posunout dál. Už ani nespočítám, kolika proměnami prošla v tomto ohledu Manta, startup kvůli kterému trávím tolik času za Atlantikem. Na našem vlastním příkladu jsem si uvědomil, že schopnost dobře vyhmátnout podstatu produktu úzce souvisí s pochopením, kdo je vlastně vaše cílová skupina a jak konkrétně produkt slouží jejím potřebám. Je to schopnost, která se dá z velké části natrénovat a naprosto klíčová je snaha dívat se na technologii očima lidí, které často daná technologie vůbec nezajímá. S tím jako inženýři máme v Čechách problém a v tomto ohledu hodně ztrácíme ve srovnání s konkurencí v západní Evropě nebo USA.
Dnes jsou velice skloňovaným tématem startupy. Setkáváte se studenty, kteří se svoje nápady snaží přetavit ve svůj budoucí byznys? Jaké jsou možnosti čerstvých absolventů nebo ještě studentů, aby mohli začít podnikat se svým nápadem?
Základem je nápad, inovativní myšlenka. V prostředí našich top univerzit to jsou navíc často inovace technologické, což je dle mého obrovské plus. Typicky mají globální potenciál a nelze je tak snadno zkopírovat. A díky malým nákladům na život pak mohou studenti během roku vytvořit pozoruhodný produkt, resp. aspoň jeho solidní základ, prakticky na koleni. Pak už budou skoro jistě potřebovat externí finance, tj. investora. A začnou hrát roli i další aspekty - především schopnost tzv. “prodat” svůj projekt. V Čechách bohužel není na studenty obecně kladen tlak prezentovat svou práci. Ani na vysoké, ani na střední. Ze své zkušenosti si vybavím tak maximálně zkoušení naučené látky před tabulí. Kde je prostor pro příběh a pro vášeň, pro víru ve vlastní názor a nápad. Je to obrovský rozdíl ve srovnání s přístupem ke studentům na prestižních školách v USA nebo západní Evropě. Tady vidím rozhodně prostor ke zlepšení.
Jak mladý člověk vlastně může najít investora?
Tady opravdu hodně záleží, o čem můj projekt je. Mohu hledat obchodního partnera či spíše strategického spojence, anebo jen zdroj kapitálu. Klíčové je přemýšlet v širším kontextu, to už jsem naznačil výše. Ujasnit si, kdo dokáže můj projekt využít a jednoduše mu ho představit. Skutečně v tom není třeba hledat nic složitého. Pomoci mohou centra pro transfer technologií na univerzitě nebo nejrůznější technologické akcelerátory, kterých je v ČR možná až příliš. Příležitostí je tedy spousta. Hlavní je nečekat, že se něco stane samo. Nestane. Tu nejtěžší práci za vás nikdo neudělá.
Jaké rady byste dal mladým ajťákům, kteří se snaží prorazit se svými nápady?
Nebát se. Nečekat, že za nimi příležitosti přijdou samy. Bojovat ze všech sil a nevzdat se. A pokud se daří, tak neztratit pokoru a dál na sobě makat.
Text a foto: IT Spy; Studenta je mediálním partnerem soutěže
