Druhé rande jsme vyhodnotili v tomto směru jako důležitější, protože definitivně ukáže, jak se bude začínající vztah vyvíjet po finanční stránce. Většina diskutujících si myslí, že by se měli partneři v placení střídat, nebo by měl víc a častěji platit ten, kdo vydělává (pokud ten druhý ještě studuje, nebo chodí jenom na brigády) – a může to být i ona, jak dokazuje např. Studentka ve svém komentáři:
Pamatuji si na první rande. Pozval mě kluk, ale nechtěla jsem, aby si myslel, že ho finančně budu “vycucávat”, proto jsem taky zaplatila. Pak to bylo na střídačku, raz on a pak já jeho pozvala. Vzhledem k tomu, že on studoval i občas brigádoval a já už víc zarábala, tak jsem to řešila tak, že jsem mu radši vařila, pekla a tak…protože nenávidím fast foody. Jednoducho mi je vždycky z těch jídel špatně. Jsem toho názoru, že ten kdo pozve partnera, by měl platit. No někdy nepotřebuje dotyčný ani peníze, když ví jak na to. Stačí se zapojit do soutěže a vyhrajete listky do kina:D ZADARMO! Že jo?
Studentka totiž od nás už vícekrát lístky do kina za komentář dostala. Další možností je, že kluk platí větší účty a holka ho pozve sem tam na kafe nebo na zmrzku. To platí asi spíš pro ty hochy, kteří jsou z domova vychováni, že za ženskou platí vždycky chlap a je to zárověň kompromis pro slečnu, aby si nepřipadala jako úplná vyžírka. Podobně to má třeba diskutující Henry:
Tuhle otázku jsem sám řešil nesčetněkrát. A došel jsem k tomu, že jednoznačná odpověď prostě neexistuje. Teď mám přítelkyni a k trapasům nedochází - jednou platím já, příště pozve ona mě. Když jdeme někam na večeři, kde je trochu větší účet, platím já. Ona mě zve spíš na nějaký zákusek v kavárně nebo na pivo v baru. Na druhou stranu ale ona chodí častěji do obchodu nakupovat jídlo pro oba, takže ve finále máme účty vyrovnané. Musím ale říct, že to vůbec neřešíme, vždycky to všechno vyplyne ze situace. Nikdo u nás není vyžírka, nikdo není sponzor. Tenhle problém jsem ale mnohokrát řešil, dokud jsem byl \"single and dating\". Musím ale přiznat, že mým cílem nebylo dodržovat společenské konvence, ale dostat tu holku co nejdřív do postele. Často se kluci snaží být největší gentlemani, všude za holku platit, cpát do ní koktejly a večeře a nosit dárky a pak jim ta holka řekne \"dobrou noc\" a oni jdou domů sami - o patnáct kil lehčí. To je velká chyba! Kluk nesmí vypadat jako socka, to je jasná věc. Když už zveš holku na večeři, tak musíš zaplatit. Ale na druhou stranu se zase nemusíš tak moc snažit do ní ty prachy strkat horem dolem. To by měla pocit, že se snažíš si ji koupit. Docela dobrej tip je, když jdete do kina (první rande, ooooo) - zaplatit lístky a jak jí ten lístek podáváš, říct \"dlužíš mi pivo\".
A to je další bod – když kluk za holku vehementně všude platí, vypadá to, žeji chce dostat do postele. Holky taky psaly, že když za ně platí kluk až moc často, připadají si divně nebo jako by mu byly něco dlužné. Přesně to popisuje ve svém komentáři Peťulák:
Pamatuju si, když jsem byla na první schůzce se svým nynějším přítelem. Tehdy jsme byli sice jenom kamarádi, ale už za mě zaplatil. Ovšem tak, abych to nevěděla. Když jsem odešla na záchod, zaplatil, a pak, když jsem chtěla zaplatit svou část, mi řekl, že už je všechno zaplaceno a že už po mně nic nechce. No, musím říct, že mě to moc nepotěšilo, moc jsme se tenkrát neznali a už za mě platil. Nerada se cítím tak, že jsem někomu něco dlužná, a tehdy jsem si tak opravdu připadala. Teď, když spolu chodíme, to máme vyřešeno tak, že někdy platí on, někdy zase já, jindy každý sám za sebe. I když se ze začátku tomuhle systému bránil, protože byl vychovaný k tomu, aby slečnu vždycky zval, nakonec si na to zvykl. Řekla bych, že je to takto nejlepší. Co mi přijde hodně nevhodné, když už se o placení s partnerem dělíte, je přepočítávání svého dílu na koruny přesně. Pak vypadáte jako škrt, i když jste mohli dělení sami nabídnout.
Celkem jste všichni měli podobný názor na placení jako my v redakci, jen sem tam se objevil někdo, kdo do ceny za rande započítal i pořizovací cenu automobilu, ve kterém dívku veze do restaurace. A na závěr takový postřeh: žádný z vašich komentářů jednoznačně nenavrhoval, aby se účet dělil půl na půl, nebo aby si každý vždycky platil svůj podíl. Prostě nejlepší je se střídat a zároveň se výběrem podniku nebo aktivity přizpůsobit finanční situaci obou partnerů.
Připravila Míša Raková
