Původem je Musk z Jihoafrické republiky, kde se narodil do rodiny kanadské modelky a dietoložky Maye Musk a elektromechanického inženýra, pilota a námořníka Errola Muska. Zatímco většina z nás v 10 letech tak maximálně počítačové hry hrála, Musk se je v tomto věku rovnou učil programovat. O dva roky později už prodal svou první naprogramovanou hru s názvem Blastar (na tomhle odkazu si ji lze zahrát). To, co obvykle platí o geniálních dětech, se ale nevyhnulo ani Muskovi. Úžasná inteligence a nadání pro svět vědy a techniky, šly ruku v ruce se šikanováním ostatními žáky. V jednom případě byl dokonce Musk ve škole shozen ze schodů a následně zmlácen do bezvědomí.
Společně s ukončením střední školy se v roce 1989 přestěhoval směr Kanada (později i do USA) za účelem studia na vysoké škole. Kromě brilantního zvládání školních povinností si Musk na Pennsylvánské univerzitě společně se spolužákem Adeem Ressim pronajali deseti lůžkový dům jednoho z místních bratrstev a založili v něm dokonce neoficiální nightclub. A tak i přes zřejmě bujarý studentský život, se Musk ve 24 letech stal držitelem jednoho bakalářského titulu z fyziky a druhého bakalářského titulu z ekonomie. V roce 1995 se pak přihlásil na Stanford s cílem získat Ph.D v oboru aplikované fyziky a materiálové vědy. Po dvou dnech od zápisu však studia zanechal a začal se plně věnovat oblasti internetu, obnovitelné energie a vesmíru.
Jeho prvním kariérním počinem bylo založení firmy Zip2 věnující se vývoji internetových průvodců po městě pro novinový průmysl. V roce 1999 Musk firmu prodal společnosti Compaq a akciové podíly mu vynesly 22 milionů dolarů. S vzrostlým kapitálem poté založil X.com, platformu zabývající se online finančními službami. O rok později se X.com spojil s další společností a na světě se zrodil PayPal. O dalších pár let později když byl PayPal odkoupen eBayem, Muskovo konto narostlo na úctyhodných 165 milionů dolarů.
Musk se ale v zakládání firem nezastavil a raději expandoval rovnou do vesmíru. V roce 2001 přišel s projektem nazvaným “Oáza na Marsu”. Středobodem tohoto projektu byla simulace životaschopnosti a přežití lidstva na Marsu. Jenže, jak se tam dostat? Během dalšího roku tak dal dohromady solidní tým vědců přes vesmírné rakety (nějaké prototypy nakoupil v Rusku) a v roce 2002 založil Space Exploration Technologies, zkráceně SpaceX, tedy jednu z nejúspěšnějších soukromých firem v raketovém průmyslu, jejíž cílem, stejně tak jako cílem Elona Muska, se stalo cestování do vesmíru a vytvoření kolonie na Marsu (datum prvního letu lidí na Mars je momentálně naplánováno na rok 2024). Ne nadarmo tak Musk prohlásil, že by rád umřel na Marsu, a ještě raději ne přímo u přistání.
Mimo šéfování a udávání tempa v SpaceX se Musk taky tak trochu motal i kolem firmy Tesla, kde je momentálně šéfem správní rady a tak nějak myšlenkovým otcem elektrických i samořídících se aut. A i když je to možná tak trochu k neuvěření, Musk má i další firmu spadající pod jeho personální záštitu - SolarCity. Tahle firma je pro změnu druhou největší společností specializující se na solární energetické systémy v USA (mimochodem je to společnost spoluzaložena s jeho bratranci).
O tom, že v současné době Musk staví Hyperloop (tedy jakýsi tubus zajišťující dopravu podobným stylem, jaký známe ze seriálu Futurama), podporuje platformu OpenAI (tedy jakousi opensource platformu zaměřující se na vývoj umělé inteligence), a před nedávnem ohlásil založení nanobiotechnologického startupu Neuralink, který by měl jednou provždy vynalézt možnost propojení počítače a lidského mozku, se raději zmíníme jen okrajově.
Paradoxní se tak ale může zdát, že Muskovou největší noční můrou je v jistém slova smyslu umělá inteligence. Dle Muska existuje velká pravděpodobnost, že právě naše civilizace a lidské bytí by mohlo být pouze “fakt” reálnou video hrou v pořádném rozlišení. Pokud bychom dle Muska v HD video hře nežili, byla by to pro lidstvo hodně špatná zpráva. A to i přesto, že umělá inteligence je svým způsobem jediná šance lidstva na přežití. Rizika, která umělá inteligence představuje, jsou rovnoměrně úměrná potenciálním benefitům - zánik manuální práce, kyborgizace člověka, létající “auta” a obecně všechny reálné krásy budoucnosti dneška.
Nezbývá než dodat, že Musk tak trochu sám sebe pasoval do role rytíře v miliardové zbroji, jehož vynálezy by měly být užívány výhradně k dobru lidstva. Takže se zřejmě není čeho obávat.
Text: Petr Cieslar
