Do úzkého límečku se hodí podlouhlý, jednoduchý uzel, do široce rozevřeného límečku (tak zvaného žraločího) naopak vážeme objemný trojúhelníkový uzel. Studenta vám poradí, jak si uvázat tři základní druhy uzlů.
Uzel four-in-hand
Podle odborníka na etiketu Ladislava Špačka se nejjednoduššeji váže elegantní uzel zvaný four-in-hand (long). Tento uzel je užší, podlouhlý a mírně asymetrický. A jak správně uvázat tento typ uzlu? Kravatu si přehodíme kolem krku, širší konec musíme mít o něco delší než užší konec, kolem něhož uzel vážeme. Užší konec nám tvoří jakousi osu, kolem které uvážeme uzel. Širší konec kravaty překřížíme z vnější strany a obtočíme kolem užšího konce, poté spodem protáhneme smyčkou směrem nahoru, podvlékneme vnitřní stranou do uzlu a spodem vytáhneme ven.
„Svůj první uzel jsem vázal asi v patnácti letech. Zkusil jsem Shelbyho uzel, který jsem našel v jedné příručce o slušném chování. Nejprve mi z toho lezly samé paskvily, ale po zhruba dvaceti pokusech se konečně dostavil kýžený úspěch,“ vzpomíná šestadvacetiletý grafik Milan.
Shelbyho uzel
Milan zkusil napoprvé o něco složitější základní typ uzlu, kterému se říká Shelbyho nebo Prattův. Vyznačuje se tím, že je o něco masivnější a symetrický. Když vážeme Shelbyho uzel, užší konec je kratší a opět tvoří osu. Širší konec překřížíme z vnitřní strany a špičku zvnějšku provlékneme smyčkou, která nám kolem krku vznikla. Tím vznikne jakýsi zárodek uzlu. Nyní širší konec obtočíme kolem uzlu, zevnitř provlékneme, protáhneme uzlem a utáhneme.
Winsdorský uzel
Nejsložitějším ze tří základních uzlů je podle Ladislava Špačka Windsorský uzel. Tento typ uzlu je masivní a symetrický - má tvar rovnostranného trojúhelníku. Jak radí Špaček, při vázání tohoto uzle musí být širší konec mnohem delší, protože uzel spotřebuje jeho velkou část. Zvnějšku obtočíme širší konce kolem užšího a hned ho provlékneme zespodu smyčkou, kterou jsme vytvořili. Upravíme si ji tak, aby zárodek uzlu byl na jedné straně, pak provlékneme smyčku ještě jednou, tentokrát na druhé straně.
Po obou stranách máme symetrické základy pro uzel. Dokončíme ho tak, že obtočíme širší konec směrem pod smyčkou, zvnějšku uděláme ještě jednu otočku a nyní širší konec zevnitř vsuneme seshora do uzlu. Protáhneme širší konec až dolů a utáhneme.
A na závěr několik dobrých rad. Kravatu si vážeme při každé nové příležitosti znovu. Jak upozorňuje Ladislav Špaček, „stálý uzel“ je časem znát a působí omšele. A pozor, pánové, kravatu si podle pravidel etikety nikdy nesmíte povolit! Pokud je vám nesnesitelné horko a těsno, volte raději rozhalenku. Ta je totiž mnohem menším společenským faux-pas než povolená kravata.
Anna Baumová
