Aby nezůstalo jen u snění, parta kluků původem snad z celé České republiky se rozhodla své sny plnit. A mezi nimi i řada pražských studentů, kteří se letos v létě stali vicemistry světa v bezmotorové letecké akrobacii. „Zážitek, na který se nezapomíná,“ přiznává Martin Meloun, teprve třiadvacetiletý student ČVUT. Ten poprvé za knipl větroně usedl ve čtrnácti letech, od té doby ho vášeň k létání neopustila.
Když zrovna nesedí na přednášce, všem je jasné, že létá v oblacích. A to doslova! „Letiště v Letňanech a v Benešově jsou mým druhým domovem. Když to jde, sbírám tréninkové hodiny ve vzduchu,“ říká čerstvý student magistra. Od prvních krůčku po boku svého dědy, až do reprezentační sestavy nejlepších českých pilotů. Melounova kariéra je teprve na začátku, přesto už zažil pocit medailové pozice na světovém šampionátu
Kdo je Martin Meloun
Narodil se v roce 1992 v Praze. Inspirován svým dědou, bývalým pilotem, létání ho přitahovalo již od útlého dětství. Ve třinácti letech absolvoval teoretický kurz pilota kluzáků v Aeroklubu Praha Letňany, kde rok poté zahájil výcvik. V současné době studuje České vysoké učení technické v Praze a věnuje se obchodu v oblasti letectví.
Jak se vůbec dá skloubit vysokoškolské studium s životem skoro profesionálního pilota? „Čím jsem starší a ve škole dál, tím je to snazší. Člověk si umí udělat harmonogram tak, aby nic nešidil,“ má jasno letošní vice mistr světa v týmové soutěži. V ní se po jeho boku postavili i další čeští letci. Že by byl mladý Melounův věk výjimka, to se říct nedá.
„Je pravda, že nejlepším pilotům na světě je kolem čtyřicítky, ale ani my mladí se neztrácíme. V týmu je nás v podobném věku víc. Máme výhodu, že nemusíme trávit celé dny v práci a máme na létání čas,“ upozorňuje Meloun a poukazuje tak na fakt, že akrobatické létání není v Česku, ale ani ve světě plně profesionálním sportem. „Pilotů, kteří se akrobacií živí, je po celém světě jen hrstka. Drtivá většina z nich pak létá motorově.“
Něco málo o akrobatickém bezmotorovém létání
Letecká akrobacie je přesná práce v extrémních podmínkách. Ta bezmotorová je specifická svou tichou krásou, ale i náročností správného využití energie kluzáku při bezmotorovém letu. I když se bezpochyby jedná o individuální sport, nelze ho dělat individuálně. Každý člen týmu je pro něj velkou oporou, stejně tak jako tým pro všechny své členy. Dalo by se říci, že se piloti stávají akrobaty kvůli touze po dokonalém pohybu v 3D prostoru a zůstávají jimi díky lidem, kteří jsou součástí tohoto krásného, byť náročného sportu.
Většina reprezentantů v bezmotorové akrobacii tu motorovou nelétá, o přechodu mezi „motoráře“ ale uvažují. „Je to cesta, jak pokročit v ‚kariéře‘. Většina z nás již s motorovým létáním zkušenosti má, ale létat motorově akrobacii vyžaduje více času i peněz. Zatím nás to s větroněm určitě baví,“ říká Meloun.
Ten je schopný celé hodiny vyprávět o technice letu, o jednotlivých komponentech větroně i podmínkách závodů. Věděli jste například, že soutěž v akrobatickém létání se koná ve vzdušném boxu jen dvě stě metrů nad zemí? „Když v něm ztratíte výšku, už ji znovu nenaženete,“ upozorňuje.
Reprezentace ČR v bezmotorové akrobacii
Mezi piloty reprezentace ČR v letecké bezmotorové akrobacii v kategorii Advanced patří Aleš Ferra, David Beneš, Jan Sobotka ,Josef Rejent, Martin Meloun a Miroslav Černý. Jsou mezi nimi dva studenti pražských vysokých škol a jeden čerstvý absolvent. Všichni trénují u Miloše Ramerta na letišti v Benešově a nejeden z nich působí jako letecký instruktor.
Samotné vztahy mezi světovou konkurencí jsou velmi přátelské. „Tím, že si každý o výsledku rozhoduje ve vzduchu sám, není potřeba přehnané rivality. Navíc nás v tomto odvětví není moc, jsme si celkem vzácní,“ usmívá se Meloun a závěrem dodává. „Pokud by si chtěl někdo létání vyzkoušet, u nás má rozhodně dveře otevřené!“
Text: Richard Valoušek
