Jak na tom je česká věda? Máme dostatek vědců?
Vědců máme na rozdávání. Ale se zhodnocením, jak na tom česká věda je, je to složitější. Věda se v posledních letech stala obchodem, a to docela výnosným obchodem, který, pokud dodržujete určitá pravidla, přináší velké peníze. Proto se ve vědě kumuluje značné množství jedinců, kteří si říkají vědci a kterých je mnohem více, než bylo kdykoli v minulosti.
V populaci je vždy určité procento zvídavých lidí, kteří mají přirozenou touhu objevovat nepoznané a jsou přitahováni nevyřešenými tajemstvími. Toto procento je po dlouhou dobu zhruba konstantní a je dáno Gaussovou křivkou. Právě tito „opravdoví“ vědci jsou hybným motorem pokroku a skutečnými tahouny české vědy. Nechrlí sice co týden nekvalitní článek, jako by byli zasaženi tasemnicí, ale dělají skutečný a kvalitní výzkum bez ohledu na vnější tlaky.
Ten, kdo se přizpůsobí současnému systému, může snadno dělat nekvalitní vědu, aniž by toho příliš uměl, a být i velmi bohatý. Tento společenský marasmus ale zasáhl stejnou měrou nejenom vědu, ale i ostatní odvětví naší civilizace, takže nám postupně začíná připadat normální, že o věcech rozhodují intelektuálně poněkud retardovaní jedinci.
Máme dostatek mladých vědců?
Mladých lidí je v naší společnosti stejně, jako bylo před deseti lety i před stoletím. A procento těch, kteří jsou schopní vědu dělat, se také příliš nemění. Na počátku 21. století se objevil výrazný odliv zájmu o přírodní vědy, většina mladých byla fascinována výpočetní technikou a IT. Nárůst zájmu o tyto obory byl obrovský a je dodnes. Většinou odborníci s vysokoškolským vzděláním z informatiky končí v lepším případě jako softwaroví vývojáři v bankách, v horším jako odborníci na webové stránky a v nejhorším jako prodavači počítačů. Nicméně v posledních letech zájem o přírodní vědy opět prudce stoupá a minimum máme pravděpodobně za sebou.
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
- Teoretický fyzik, popularizátor astrofyziky a astronomie
- Přednáší na ČVUT a UP
Láká studenty astrofyzika a teoretická fyzika?
Teoretická fyzika, astrofyzika a další obory bádající nad podstatou věcí přitahují velké množství mladých lidí. Většina z nich si ale studium těchto oborů představuje jako Hurvínek válku a jen malé procento je při studiu úspěšných. Studovat teoretické obory není totiž procházka růžovým sadem, ale obrovská dřina. Abyste byli úspěšní, nestačí nadání, ale po každé přednášce si prostě musíte sednout a celou ji nastudovat, jinak už příští hodinu nebudete vědět, o čem pedagog hovoří. Student teoretické fyziky musí počítat s tím, že bude denně trávit několik hodin studiem, jinak nemá u zkoušek žádnou šanci. V porovnání s jinými obory, kde se postačí na předmět podívat několik dní před zkouškou, je v našem oboru takový postup naprosto nemožný.
S vědou se mladí setkávají už na základních, potažmo středních školách. Jaká je podle vás tamní úroveň výuky matematiky a fyziky?
Jsou základní i střední školy, které připravují žáky a studenty kvalitně i v dnešní uspěchané době a jsou školy, kde je výsledek výuky žalostný. Bohužel těch druhých přibývá. Na mnoha školách i fakultách se setkáváme se zvláštní formou divadla: pedagog předstírá, že vyučuje, a student předstírá, že studuje. Pokud se dnes podíváme na platy učitelů od základních po vysoké školy, nemůžeme se divit, že školství je tam, kde je. Za tyhle peníze učí mnohdy lidé, o jejichž kvalifikaci by se dalo hluboce pochybovat.
Dá se ve vědě udělat kariéra?
Jednoznačně dá. Jak ta negativní, tak ta pozitivní. Za negativní považuji tu, že si na vědce budete hrát. Budete plnit příslušné „čárky“, chrlit jeden nesmyslný článek za druhým, spřátelené pracoviště ho bude citovat a vy na oplátku budete citovat podobně nekvalitní hrůzy z jejich dílny. Budete mít skvělý plat, účastnit se konferenční turistiky a nakonec sami uvěříte, že právě tohle je ta věda a vy jste těmi nejskvělejšími vědci ve vesmíru. Založíte rodinu a povedete vcelku slušný, i když z mého pohledu poněkud zbytečný život.
Pak je druhá cesta. Být opravdu dobří, publikovat jen tehdy, když to za to stojí a máte světu co sdělit, a to jen v časopisech, které čtou odborníci z vašeho zaměření. Ne vždy budete plnit tabulky mocných, ale i přesto se o vašem výzkumu dříve nebo později dozvědí ti, kteří ho opravdu dělají. Můžete se třeba stát členem mezinárodního týmu na nějakém špičkovém mezinárodním pracovišti, objevovat dosud neobjevené a mít radost ze skutečného poznávání přírody. Doufám, že alespoň někteří z vás si zvolí tuto druhou cestu.
Text: Nela Vejvodová
