Úspěšným studentem i mimo hranice
Studium v zahraničí láká stále více studentů, i když motivace k odcestování se různí. V dnešní době je možné vyjet kamkoli a takřka kdykoli, což je výhoda oproti jiným dobám. Přesto není pro každého samozřejmost této možnosti využít. Čeho se dnešní mladí studenti nejvíce bojí?
Obvyklé obavy studentů, a zároveň mocné argumenty tvořící bariéry pro rozvinutí jejich možností, jsou, že studovat za hranicemi je drahé, obtížné a rezervované pouze pro ty nejlepší. Pro mnoha škol je ale otázkou prestiže mít na své půdě mezinárodní tým studentů. Znamená to rozšíření obzorů a propojení s dalšími kulturami, tedy obohacení. Celá řada univerzit také oceňuje motivaci studentů, „nepase“ jen po dosažených výsledcích, což je noční můrou mnoha vysokoškoláků. Častá je i obava z diskriminace „cizáků“. Ve většině zemí jsou však požadavky škol totožné s těmi pro „jejich domácí“ studenty. Pokud se obáváte složité cesty k přijetí na univerzitu, existují agentury (např. Cool Study), které vám se vším zařizováním pomohou. Dnes je možností opravdu hodně, nejtěžší na celém procesu je tedy ve finále umět volit a vědět, co chci.
1. Být organizovaný je cool
Plánování a dodržování stanovených úkolů je předpokladem úspěšného zvládání života v každém věku. I student tak stíhá více věcí, plní své povinnosti včas, což je zásadní především v období zkoušek, kdy je nutné dodržet mnoho deadlinů. S trochou disciplíny se dá zapracovat i na rozvinutí jazyka, který student potřebuje v dané zemi. S lepší znalostí jazyka se mu otevře svět nepřeberných možností například při výběru brigád a pomůže mu to i při asimilaci s místní atmosférou.
2. Sehnat si přivýdělek není těžké
Častým argumentem, proč nejet studovat do zahraničí, je nedostatek financí a „drahost“ ve světě. Není ale přeci problém si sehnat brigádu, kterou má beztak většina studentů i tady v Čechách. Navíc mnoho zemí je ekonomicky právě mnohem vstřícněji naladěných na studenty, než je naše domovina. Například v Dánsku a ve Švédsku studenti nemusí platit školné. K pohodlnému „vystačení si“ pak stačí napracovat zhruba 15 hodin týdně, což se zvládnout dá. V Nizozemí si zase může mladý student vzít studentskou půjčku, aby pokryl výlohy spojené se studijním programem.
3. Nové kontakty aneb s přáteli jde všechno líp
Družte se, zapojujte se a hlavně se nebojte kontaktu s novými spolužáky! Nejen, že se nebudete cítit tak sami, ale mohou vám i dobře poradit se vším, co byste jako zelenáči mohli potřebovat. Navíc – člověk je tvor sociální. A to v každé zemi.
4. Strachy a předsudky nechte doma!
Je to těžký bod, ale bez něj by to ani nemělo smysl celé zkoušet realizovat. Každý máme obavy z budoucna, ze smrti, nebo ze studia v zahraničí. Chce to přebít nejistotu pozitivními zkušenostmi a nechat stranou úvahy typu „co by, kdyby“. Každá země má svá pro a proti. To samé studium doma i v zahraničí. Cizina například nabízí celou paletu oborů, které u nás zkrátka nenajdete.
5. Vyrazte na cestu!
Šedivá je teorie, zelený strom života. Je hezké přečíst si článek o tom, jak být úspěšný zahraniční student – je to jistě lepší první krok, než si říct něco ve smyslu „stejně radši nevytáhnu paty z gauče“. Ale samo o sobě to nestačí! Takže – sbalit kufr, zvídavost, natěšit mozkové buňky a come on!
Co se může stát nejhoršího? Snad jen to, že se český Honza vrátí domů bez buchet, zato s rancem zkušeností, nových kamarádů a přínosným bodem do svého CV.
Text: Pavlína Doležalová
Foto: Shutterstock
