Přijíždíme do areálu bývalých kasáren v Litoměřicích, kde máme v plánu navštívit hlubinný vrt. Představuji si pozemek posetý obřími konstrukcemi ve tvaru datla zobajícího do země, kolem kterých pobíhají špinaví siláci v montérkách jako vystřižení z filmu Armagedon. Místo těžby ropy tu sice pracují na získávání energie z jádra Země, ale říkám si, že to přece musí fungovat na podobném principu. K mému údivu ale místo naší reportáže daleko víc připomíná opuštěnou vysokoškolskou aulu než scénu z amerického velkofilmu.

Vítá nás tu manažer výzkumné infrastruktury Ringen Antonín Tym, sympatický výzkumník v košili, který nás vede do budovy kulatého tvaru. Už chápu, že svalovci se konat nebudou, protože jsme na vědeckém hřišti. A dává to smysl. Dozvídáme se, že v Ringenu pracuje asi 50 specialistů na geotermální energii.

Pokud se aktivně nezajímáte o alternativní zdroje energie, asi vám téma výzkumu moc nenapoví. Takže polopatě: V Ringenu pracují na získávání energie ze zemského jádra prostřednictvím hlubinných vrtů, kterými by se daly eventuálně nahradit vyčerpatelné a neekologické zdroje energie, jako je třeba uhlí. „Máme stále nejhlubší vrt v Česku, je přes dva kilometry hluboký. Ověřili jsme teplotu a stavbu hornin a pak se město rozhodlo, že do projektu, po jehož dokončení by měl vrt sloužit jako zdroj tepla pro místní obyvatele, půjde,“ vysvětluje Tym.

Komise nás na začátku schválila jako strategickou infrastrukturu a Česko do nás investovalo 230 milionů. Po dvou letech ale ta samá komise stopla přísun peněz, protože ještě nevyděláváme. Podobné výzkumy se přitom plánují na desítky let.

„Aby to fungovalo, potřebujeme ještě druhý vrt. Představte si to jako kotel s výměníkem, kdy vrtem proženete vodu a ohřejete ji třeba na 60 stupňů. I když se nám ale všechno vydaří, vytvoříme zatím jen 1 MWh tepla. Pro představu – litoměřická teplárna při plném výkonu dosáhne 35 MWh. Pokud ale budou lidé používat na domech lepší zateplovací materiály, stačil by do budoucna i nižší výkon,“ hodnotí. Tím pádem by vrty nemusely být tak hluboké.

Velké hloubky se sice dají kromě tepla využít i pro získávání elektřiny, celý proces je ale poměrně nákladný a v našich podmínkách existují levnější způsoby, jak se dostat k elektřině z obnovitelných zdrojů. Z nízké teploty (tedy z méně hlubokých vrtů) můžete získat elektřinu taky, ale její cena bude v konečném výsledku extrémně vysoká. To je realita celé Evropy kromě Islandu, na kterém naopak můžete vyrábět elektřinu ze země velmi jednoduše. U nás je lepší získané teplo použít zase ve formě tepla nebo ho měnit na chlad.

Podle naší vlády výzkum nepotřebujeme

„Cílíme na lokality, kde v zemi teplá termální voda není. Rozvíjíme model, ve kterém tenhle geotermální výměník vytvoříme uměle, takže tato metoda pak půjde aplikovat v jakýchkoli podmínkách,“ popisuje Tym. Pomalu při tom procházíme točitou chodbou lemující aulu, která je středem celé budovy a funguje jako posluchárna při vědeckých přednáškách. Když nahlédneme do jedné z pracoven, zarazí nás opuštěné židle u vypnutých počítačů a prázdné skříňky – pokud je výzkum v plném proudu, Litoměřice s ním souhlasí a Ringen má podle všeho projekt, který dokáže nahradit neekologické zdroje, proč jsme v budově sami?

„Po dvou letech fungování nám premiér Andrej Babiš ukrojil peníze z rozpočtu,“ reaguje na naše udivení Tym. „Přitom získat nějaké relevantní výsledky z výzkumu geotermální energie trvá po celém světě deset až dvacet let.“ Nad rozhodnutím zůstává rozum stát. Ringen je v Česku jediná infrastruktura, která se zaměřuje na získávání energie z hlubinných vrtů. V roce 2016 díky tomu tým sehnal podporu z evropských fondů a od ministerstva školství. Od začátku počítali s tím, že jejich výzkum bude trvat až sedm let – v roce 2019 měli fyzicky dokončit infrastrukturu a další tři roky využít k dopracování průzkumu tak, aby mohli jako subjekt začít nabízet služby a vydělávat vlastní peníze.

Nejdražší nejsou výzkumy a výpočty, ale vrtací souprava. Její zapůjčení stojí 30 tisíc dolarů za den, a když potřebujete vrtat 300 dní, asi si dokážete spočítat, že to stojí opravdu dost.

Ministerstvo chtělo za dva roky od Ringenu zprávu, na základě které se mělo rozhodnout, jestli bude výzkumné centrum i nadále dotovat. „V lednu roku 2018 jsme odevzdali zprávu, ve které jsme vysvětlovali, že ještě nemůžeme mít peníze, natož portfolio služeb. Bylo nám řečeno, ať to neřešíme, že jde pouze o formalitu,“ vysvětluje Tym. „Komise nás na začátku schválila jako strategickou infrastrukturu a Česká republika do nás investovala 230 milionů korun. Nakonec ale ta samá komise stopla přísun peněz, protože za dva roky nevyděláváme. Přitom pro Evropskou unii je geotermální energie jedním z nejzajímavějších obnovitelných zdrojů,“ diví se výzkumník.

Dvakrát seismicky měř, jednou vrtem řež

Před odchodem z hlavní budovy si všímáme obrazovky na stěně u vstupních dveří. Neustále se na ní mění do grafů zpracované hodnoty. „Jde o seismické měření,“ odpoví na naši zvědavost Tym. „Máme hodnoty, podle kterých víme, jak na seismické křivce vypadá projíždějící vlak nebo auto. Když mezi grafy uvidíme jinou křivku, poznáme, že se něco děje. V Jižní Koreji při vrtání hlubinného vrtu vytvořili zlom, a tím vyvolali zemětřesení. To se u nás naštěstí stát nemůže, i tak tady ale musíme mít odborníka, který naše postupy monitoruje a hlídá.“

Tlak Evropské unie na ukončení těžby a hledání alternativních zdrojů je vyvíjený správně, podle mě ale pořád ještě málo.

Opouštíme budovu a jdeme se podívat k hlubinnému vrtu. Dojdeme k železné budce z vlnitého plechu uprostřed dlážděného prostoru lemovaného starými garážemi. Předpokládáme, že si tady výzkumník vyzvedne klíče a pak se vydáme omrknout zázrak. Pan Tym ale otevírá maličkou buňku a vítězoslavně ukazuje na něco, co vypadá jako železný hydrant nebo uzávěr plynu. „To je ono?!“ Manažer vesele přikývne, láskyplně otírá ze železné konstrukce vrtu drobné pavučinky a pokračuje: „Jsme jediní, kdo se snaží získat teplo na podloží metamorfovaných hornin. Nejdražší na tom všem ale nejsou výzkumy a výpočty, nýbrž vrtací souprava. Její zapůjčení stojí 30 tisíc dolarů za den, a když potřebujete vrtat 300 dní, asi si dokážete spočítat, že to stojí opravdu dost.“

Je úchvatné vidět budoucnost získávání energie, kvůli nedostatku peněz se ale výzkum bohužel neposouvá tak rychle, aby mohl plynule vystřídat spalování uhlí.

„Nevýhoda vrtů je, že mají vysoké investiční náklady a taky vysoké riziko neúspěchu. Teď si kvůli nám musí ukrajovat z rozpočtů partneři, tři univerzity, Česká geologická služba a tři ústavy Akademie věd. Nějak tedy fungujeme, ale na rozvoj peníze nemáme. Sami vidíte, že je naše budova vybavená jen základními věcmi a celkově jsme prostě finančně omezení.

Tlak Evropské unie na ukončení těžby a hledání jiných zdrojů je vyvíjený správně, podle mě je to ale pořád ještě málo,“ uzavírá Tym.