Hlavními důvody, proč jsou univerzity v zahraničí vnímány jinak než ty naše, je individuálnější přístup pedagogů, větší důraz na osobní rozvoj a kritické myšlení studenta a také na vzájemnou spolupráci studentů. Na univerzitách v zahraničí, jako je tomu například v Anglii nebo v USA, školy vytvářejí prostředí podporující sounáležitost studentů, ale také jejich individualitu.
Skvělá zkušenost, ultimátní zkouška vaší samostatnosti a spousty kontaktů a známých z celého světa. To o studiu v zahraničí víme všichni. Co ale možná nevíme?
Financování studia
V České republice existují školy státní, veřejné a soukromé. Na prvních dvou se za vzdělání neplatí, soukromé školy jsou zpoplatněné na všech úrovních. V zahraničí existuje trochu odlišný model. Zatímco základní a střední školy zpoplatněné nejsou, studium na univerzitě si už například v Anglii nebo USA zaplatit musíte – a nejedná se o zrovna levnou záležitost. K dispozici ale máte možnost získání několika druhů stipendií, které vám život na univerzitě usnadní. O zavedení školného se uvažuje několik let také na českých univerzitách, tato změna by podle jejích zastánců měla napomoci rozvoji univerzit i vyučovacích programům pro studenty, ale pravdou je, že se hlavně setkává s velkou vlnou kritiky.
Průzkumy ukazují zlepšení
Na základě evropské studie U-Multirank, která hodnotí více než 1200 školských institucí z 83 zemí světa, se české vysoké školy v roce 2015 umístily na 23. místě, což je doposud nejlepší výsledek. Toto číslo tak ukazuje, že se český vzdělávací systém postupně zlepšuje.
Na základě výše školného, stipendií, příspěvků a půjček se určují čtyři základní modely financování studia. Skandinávský, který je nejblíže tomu v České republice, jelikož všichni studenti mají nárok na studium zdarma. Dalším model je anglosaský, kde je vysoké školné, ale student zároveň může využít široké spektrum stipendií, které může být z veřejných i privátních zdrojů – takovýto systém funguje v Anglii nebo Spojených státech amerických. Model kontinentální Evropy, fungující například ve Francii nebo Belgii, se vyznačuje nízkým školným, avšak nedostatečným systémem podpory studentů. Posledním je pak asijský model zahrnující například Japonsko, kde jsou hlavním příspěvkem na studium soukromé zdroje.
Výběr oboru
Co se týče specializací, náš vzdělávací systém se od toho zahraničního příliš neliší. Student má možnost vybrat si obor obecný, nebo spíše úzce zaměřenou specializaci, kterou poté studuje do hloubky a stává se tak opravdovým odborníkem ve svém oboru. Českým univerzitám je někdy vytýkáno, že některé studijní obory nelze kombinovat tak, jak by si student přál, u těch zahraničních je kombinace převážně na preferencích studenta.
Důraz na praxi
Na zahraničních univerzitách se zpravidla klade velký důraz na propojení praxe s teorií. Soukromý sektor je se vzdělávacími institucemi propojený a mnohdy už během studia je student na stáži ve firmě, jež může být po dokončení vzdělání jeho potenciálním zaměstnavatelem. V České republice propojenost a spolupráce univerzit se soukromým sektorem za zahraničním školstvím pokulhává. Absolvent vysoké školy je při hledání práce ve velké většině případů odkázán sám na sebe a ne vždy najde uplatnění ve svém vystudovaném oboru. Existují již i školy, které se tímto zahraničním systémem inspirovaly jako třeba Škoda Auto Vysoká škola o. p. s., která přímo připravuje specialisty pro své výrobní programy. Obecně lze říci, že univerzity technického zaměření bývají v tomto ohledu perspektivnější než ty se zaměřením humanitním.
V některých zemích, například Německu, Rakousku, Švýcarsku nebo Nizozemsku, je rozvinut takzvaný duální systém, kdy škola úzce spolupracuje se soukromým sektorem a výuka je přizpůsobena potřebám zaměstnavatele. Student může mít dokonce už při studiu uzavřenou pracovní smlouvu s nějakým podnikem, a tím pádem má po ukončení studia jistotu práce.
Prestiž
Jedním z kritérií, kde české školství výrazně zaostává za tím zahraničním, je prestiž univerzit i samotného vzdělání. V žebříčku Center for World University Rankings 2015 se objevilo celkem pět českých univerzit. Nejlépe se umístila Univerzita Karlova – ovšem až na 270. místě.
Diplom ze zahraniční školy při pohovoru rozhodně zapůsobí a dá vám jistou výhodu. Pokud se ale chystáte cestovat až po ukončení studia, nemusíte zoufat – mít diplom z české vysoké školy také není k zahození. Stále platí, že z některých univerzit vám jej uznají po celém světě.
Spolupráce s ostatními univerzitami
Zahraniční vysoké školy každoročně přijmou statisíce studentů z jiných zemí v rámci výměnných a studijních programů a Česko také nezaostává. Za rok 2014 a 2015 studovalo v České republice více než 41 000 zahraničních studentů. Statistika Open Doors zaznamenávající akademickou výměnu mezi USA a jinými státy navíc také ukazuje, že v roce 2013 projevilo zájem o pobyt a studium v Čechách okolo 3400 amerických studentů.
Text: Lukáš Lepič
Foto: pixabay.com
