Nestyďte se mluvit sprostě - podle mnohých vědců jsou jedinci, kteří se nerozpakují si tu a tam peprně ulevit, mnohem upřímnější než jejich na vulgarismy skoupé protějšky.
A teď už k jadrnostem samotným. Nebudeme se upejpat a začneme pořádně zostra - od kosočtverce.
Píča - původ tohoto něžného substantiva označujícího zevní část ženských rodidel, není popravdě zcela jasný. Podle některých názorů vychází ze základu pi (románské pisciare), z něhož se vyvinulo anglické pee či piss nebo německé pissen. Močit. Druhá teorie se přiklání ke zkrácení francouzského spojení petit chat (kočička), což bylo označení, kterým francouzští vojáci oblažovali prostitutky a jejich ochlupené... kočičky (anglicky srovnatelně k tomu pussy či česky číča). Mělo se takto dostat na Moravu v době napoleonských válek. Třetí výklad vychází z angličtiny a slovíčka peach - broskev. Broskvička. Perlička - dříve se slovo píča používalo jako označení sýkorky či drobného ženského kloboučku.
Kosočtverce
Zkuste některému svému zahraničnímu kamarádovi nakreslit nám tolik známý kosočtverec. Nebude chápat… To je totiž taková specialitka nás, Čechů.
Kunda - pro původ dalšího z mnoha synonym pro ženský pohlavní orgán nemusíme jít daleko - stačí za hranice, do Německa. V němčině se kdysi slovem Kunte označovala právě vagína. A tam přišla ze staré norštiny a slovíčka kunt.
Čurák - teď z opačného soudku. Ani označení mužského penisu nemá složitý původ - vyvinulo se ze slůvka čurat, což znamenalo prostě „hlasitě téci“.
Kokot - prostě a sprostě ze slova kohout a oblíbeného kuřího citoslovce - ko-ko.
Kurva - když jsme u těch kurů, nelze se nezastavit u oblíbeného označení pro ženy a dívky nízkých mravů, které dost možná vyšlo právě z kurníků, slepicím se totiž říkalo kurtva. Druhou možností je německé Hure (prostitutka), kde už však narážíme na překážku - samo německé slovo totiž mohlo vyjít buď z řečtiny (kuré - dívka), nebo právě od slovanských slepic.
Děvka - v krajích žen noci ještě zůstaneme - byť jen nakrátko. Děvka bylo kdysi dávno jednou z variant slova dívka - pokud vás tedy, milé dámy, někdy v minulosti vaše prababičky označily za děvky, nemyslily to zle. Někdy se tímto slovem označovaly služebné.
Mrdat, šukat, šoustat - Proč tato kopulaci označující slůvka vedeme v jedné skupině? Jednoduše proto, že i jejich základy měly podobné významy - že Babička šukala (chodila) po světnici, to známe už od Boženy Němcové. Označením pohybů - prudkých či opakovaných - bylo i šoustat a mrdat (dodnes se přeci používá v tomtéž smyslu i „mrdni to tam!“ - vzešlo ze slova mrcati - třebas ocasem)
Prdel - základem bylo staroslovanské perd - označení pro prd. Přesně takhle únik plynů z těla zní.
Držka - drzá huba
Blbec - jeho kořen - blb - je odvozen ze slova blábolit.
Hovno - všeslovanské slovo, označující původně HOVězí (dříve se označovalo slovem hovado), kravské lejNO. Je zvláštní, že dnes zní slovo hovno méně vulgárně a nepatřičně, než odborné označení - exkrement.
Srát - jak bychom si poradili s nazýváním defekace, nebýt indiského sarati (téci)? Odtud logicky vychází i sračka.
Výrazy, které jinak slouží jako odborné termíny označující tělesné či duševní nedostatky:
Idiot - člověk s těžkou mentální retardací a IQ pod 34
Imbecil - člověk se středně těžkou mentální retardací, IQ 35 - 49
Debil - člověk s lehkou mentální retardací a IQ v hodnotě 50 - 96
Dement - člověk s vážným duševním onemocněním, demencí
Kretén - člověk s vrozenou vadou v podobě špatné aktivity štítné žlázy, což může být důsledkem nedostatku jódu v mléku matky. Dnes se s endemickým kretenismem v Česku prakticky nesetkáme - jím postižení jedinci však měli sníženou inteligenci, problémy s motorikou či hluchoněmostí.
To jsou samozřejmě pouhé základy z bohatých zásob českých vulgarismů. Častujeme se přeci i označeními pro zvířata (krávy a volové, prasata a svině, slepice a husy) a doslova plejádou dalšího rozličného jemnosloví.
Text: Josef Horký
